Štítná žláza a jod
Štítná žláza je malinká podkovička, která se nachází na přední straně krku těsně pod hrtanem a ovlivňuje činnost celého organismu. Mezi její hlavní funkci patří produkce hormonů, které ovlivňují metabolismus cukrů, tuků, bílkovin, celkový vývoj a růst.
Dále se podílí na činnosti centrálního nervového systému a srdečně – cévního systému, tvorbě tepla a ovlivňuje hospodaření organismu s vodou a solí. Štítná žláza má dva laloky, které jsou uloženy po obou stranách průdušnice a jsou spojeny dohromady pomocí malého můstku tkáně. Jod ovlivňuje duševní rovnováhu, vysoký intelekt a kvalitu našeho života.
Jod
Je nezbytný pro správnou funkci a činnost štítné žlázy a jeho deficit se může projevit ospalostí, únavou a slabostí nebo také depresemi a potížemi s pamětí. Jod je stopový prvek, který se podílí na tvorbě hormonů štítné žlázy. Pokud štítná žláza nefunguje tak, jak by měla, projeví se na našem zdraví typické potíže, mezi něž patří například: zvýšená slabost, zimomřivost, častý pocit hladu, vnitřní neklid apod. Jodový deficit má za následek rozvoj hypotyreózy, mentální retardace u dětí, kretenismu a další poškození zdraví.
Výživa
Náš organismus si bohužel nedokáže sám jod vyrobit, takže je nutné, abychom ho sami získávali ze stravy. Bohužel nám kuchyňská sůl jako zdroj jodu rozhodně nestačí. Jod můžeme najít v mořských řasách, rybách a mořských plodech. Velké množství jodu má losos, uzená makrela, sleď nebo sardinky. Doporučená denní dávka jodu pro dospělého jedince nepohybuje okolo 150 mikrogramů, v období gravidity ještě o něco více.
Může být jodu nadbytek?
V některých případech se může stát, že člověk má jodu až příliš. Nadbytek jodu může vést ke zvýšené činnosti štítné žlázy a projevuje se vypadáváním vlasů, zvýšenou únavou, ztrátou tělesné hmotnosti, neklidem. Zvýšený výskyt zánětu štítné žlázy má souvislost se zvýšeným přívodem jodu ve stravě.
Struma
Jakékoli zvětšení štítné žlázy se nazývá struma. Minimální zvětšení štítné žlázy má zhruba 15% dospělých osob, ale zpravidla se nejedná o žádné větší zdravotní riziko. Hlavní příčinou vzniku strumy byl v minulosti deficit jodu v potravě. V současné době se spíše jedná o zvýšenou aktivitu části tkáně štítné žlázy, přičemž v jejím důsledku dochází ke zvětšení jednoho laloku nebo se jedná o zvětšení štítné žlázy, která nemá s její funkcí žádný vztah. U některých jedinců se jedná o izolovaný „uzel“, což je zduřelý okrsek tkáně. V takovém případě je nutné vyšetření. Pokud se jedná o útvar zhoubné povahy, je nutný operativní zákrok.
Zvýšená činnost štítné žlázy
Při zvýšené činnosti štítné žlázy vzniká často Gravesova- Basedova choroba. Je charakteristická zvětšením štítné žlázy, vystupujícíma očima. Onemocnění vzniká v důsledku netypických protilátek v krvi. Tyto protilátky sice přímo neničí tkáň štítné žlázy, ale stimulují ji k nadměrné tvorbě tyroxinu. Navenek se onemocnění projevuje hubnutím, zvýšenou chutí k jídlu, nervozitou až svalovým třesem nebo pocením. V některých případech se mohou objevit potíže s očima nebo svalová slabost.
Léčba
V rámci léčby zvýšené činnosti štítné žlázy se podávají léky. Jestliže je žláza opravdu nadměrně veliká a způsobuje potíže při polykání nebo dýchání, provádí se operativní zákrok, který vede ke zmenšení štítné žlázy. U některých pacientů se podává radioaktivní jód.
Snížená činnost štítné žlázy
I toto onemocnění je způsobeno protilátkami, které se na tkáň žlázy vážou a poškozují ji. Další možnou příčinou vzniku onemocnění může být chronický zánět- Hashimotova nemoc, kterou doprovází kromě zvětšení štítné žlázy také útlum její činnosti. Snížená činnost štítné žlázy má za důsledek soubor celkových příznaků, kterým říkáme myxedém.U většiny postižených dochází k nárůstu tělesné hmotnosti, úbytku energie, kůže se stává suchou, dochází k nesnášenlivosti na chlad. V případě snížené činnosti štítné žlázy musí postižení užívat celoživotně léky.
