Když je bolesti příliš

Pohyb je určitě důležitý a pokud chceme být v dobré kondici, tak se bez něj určitě neobejdeme. Lidé, kteří trénují pravidelně, ať už se jedná o vrcholové sportovce nebo ty rekreační ví, co je to svalová bolest. V případě mírné svalové únavy nejde o nic vážného a svým způsobem patří k tréninku, ale pokud se jedná o bolest déletrvající, není s námi něco v pořádku.  V posledních letech bohužel přibývá na ortopedických klinikách rekreační sportovci.

Sport jako byznys?

Dochází k určitému paradoxu, protože odborná veřejnost nabádá lidi k pravidelnému pohybu, ale na druhé straně existuje skupina lidí, která je sportem doslova zdevastována. Fitness trénink zaznamenává déletrvající boom, avšak jdeme malinko z extrému do extrému. Pokud máme sedavé zaměstnání a po dlouhou dobu jsme nic nedělali, nemůžeme své tělo ihned zatížit obrovskou zátěží a nedávat mu to, co tělo potřebuje (zdravou stravu, odpočinek apod.). Potom není divu, že celá řada lidí v produktivním nebo mladém věku skončí v lékařské ambulanci. Přecenění vlastních fyzických sil vede totiž nejčastěji k úrazům.

Co způsobuje extrémní zátěž?

Extrémní zátěž způsobuje přetížení svalstva a tvorbu mikrotrhlinek ve svalových vláknech. Jestliže nás svaly bolí po každé zátěži a tréninku je na čase zvolnit. Náš organismus také potřebuje žádoucí regeneraci a ta se odvíjí od fyzické zdatnosti jedince, hmotnosti, věku a pohlaví. Rovněž záleží na našich vrozených dispozicích. Jestliže se nám stane, že po tréninku dojde k otoku svalu (nejčastěji v místě úponu), jedná se o natržení nebo utržení.

Víkendoví sportovci

Nesnažme se během víkendu dohnat vše, co jsme proseděli během zaměstnání. Musíme vždy myslet na kondiční přípravu, to znamená přiměřený trénink před samotným výkonem, ale také důkladné rozcvičení a protažení svalů po zátěži.

Myslete na zdraví

Pokud chceme cvičit v posilovně s instruktorem, vybírejte si nejen profesionála, ale správný trenér by měl samozřejmě umět poradit se sestavením individuálního plánu a zohlednit také naše pocity a zdravotní stav. Neúměrnou zátěží a špatným tréninkem si můžeme přivodit potíže pohybového ústrojí. Pokud cvičíme doma, musíme pamatovat na lehký dynamický strečink, který nás připraví na zátěž. Samotný trénink by se měl odvíjet od podle principu „začít s rychlostí, následně silou a poté s vytrvalostí“.  Celý trénink by měl být ukončen statickým strečinkem. Během tréninku i po něm bychom měli vnímat vlastní tělo a zde platí zásada pravidelnosti a postupnosti.

Strašák nadváha

Lékaři stále varují, že vzrůstá počet lidí s nadváhou, ale zde je nutné začít se správnou životosprávou a takovým pohybem, který příliš nezatěžuje klouby. V opačném případě hrozí poškození chrupavky a na postiženém kloubu dochází ke vzniku výrůstků, které dráždí nervové pleteně a způsobují velkou bolest. Bolest se postupně stává velice úpornou a stupňuje se. Později se objevuje i zhoršená flexibilita kloubů a bolest při chůzi.

Daň za nezdravý životní styl

Bolest, kterou způsobuje artróza je jistým způsobem daň za náš nezdravý způsob života. Opotřebení kloubní chrupavky a degenerativní kloubní změny na kloubech se pochopitelně zhoršují s každým nadbytečným kilogramem. Opotřebení kloubů je také bohužel důsledek stárnutí. V České republice bohužel přibývá počet operativních zákroků, kdy se provádí implantáty kyčelních nebo kolenních kloubů.

Pozor na jednostrannou zátěž

Zejména u pravidelně sportující platí, že čas od času je  vhodné prostřídat sportovní činnosti a například běh vyměnit za cyklistiku nebo plavání. Při jednostranných sportech jakými jsou například tenis nebo squash je třeba myslet na kompenzační cvičení a vyrovnat monotónní zátěž.

Pomáhají preparáty?

Odborníci v této problematice nemají zcela jednotný názor. Jedno je však jisté, a to, že díky potravinovým doplňkům sice chrupavka zcela jistě nedoroste, ale může pomoci u počátečních stádií artrózy prvního nebo druhého stupně. Takže nelze hovořit o placebu, když lidé tvrdí, že cítí úlevu od bolesti a to je přínosné.