Bipolární porucha

Toto onemocnění postihuje jedno až dvě procenta populace v těžší formě a v lehčích formách je postiženo až třikrát více osob. Bipolární porucha se projevuje velmi rozdílnými změnami chování, a proto je diagnostika tohoto onemocnění poměrně složitá.

Největší potíže tkví v rozlišení jednotlivých epizod citového rozrušení. Z těchto důvodů uplyne i několik let, ve kterých  se opakují alarmující situace přemrštěného chování, které vyvolávají nepochopení, odmítnutí a nevoli. Veškeré tyto projevy přináší utrpení jak pro postiženou osobu, tak pro její blízké okolí.

Poruchy nálad

Všichni máme občas dobrou nebo špatnou náladu, to však ještě neznamená, že trpíme bipolární poruchou.  O nemoci hovoříme až v případě, kdy emoce začnou být až příliš intenzivní a vytvářejí celou řadu příznaků, které jsou nekontrolovatelné a zničující.

Bipolární poruchu řadíme do kategorie poruchy nálad a zpravidla se projevuje v období dospívání. V rámci pohlaví jsou muži i ženy postiženi bipolární poruchou stejně. Onemocnění se zpravidla vyznačuje střídáním depresivních epizod s fázemi nadšení, které nazýváme mánií nebo hypomanii (podle intenzity nadšení) a dělí se ještě do několika podskupin.

Bipolární porucha I (BPI)

Jedná se o charakteristické manické záchvaty, kdy dochází ke střídání depresivních epizod. Diagnóza je určována především v období manických epizod. Tento typ nadneseného blouznění se kryje s manickou epizodou a někdy se objevují také halucinace a blouznivé interpretace.

Bipolární porucha II(BPII)

V takovém případě je manická epizoda méně výrazná, výstřelky postiženého jsou mírnější (hovoříme o hypomanii) a zpočátku se začnou projevovat depresivní potíže.

Bipolární porucha III (BP III)

Jedná se o určité depresivní epizody v kombinaci s manickými epizodami, které předcházejí onemocnění nebo o depresivní epizody, které jsou následovány manickými stavy.

Jaké jsou klinické projevy onemocnění?

Charakteristické střídání manické a depresivní epizody je hlavním charakteristickým znakem onemocnění. Pokud se jedná o přehnané euforické nálady nebo podráždění, které je spojeno s fyzickou i psychickou hyperaktivitou, hovoříme o manické epizodě. Postižený, který se nachází v manické fázi má charakteristické chování i vzhled.

Je velmi aktivní, výstřední a spontánní a snadno navazuje kontakty s ostatními lidmi a je vnímán jako sympatický. Později se však projevuje velice nesnesitelně.

Zrychlené myšlení

Mezi další složku manických příznaků patří zrychlené myšlení. Jedná se o tzv. trysk myšlenek, který je podřízen vlivu vnějších okolností. Nápady z dotyčného vybuchují a navzájem se proplétají. Přetrvává roztěkanost a ovlivňuje jeho zrychlené myšlení. Typická je také „logorea“, což je chorobná povídavost nebo příval slov.

Hyperaktivita

Hyperaktivita je třetím typickým znakem mánie. Dochází ke zkracování spánku, postižený hubne a má potíže v oblasti citové, sociální i profesní. V nejrůznějších oblastech života se projevuje chování zcela bez zábran. V profesní oblasti postižený intenzivně pracuje a vytváří zcela nadsazené projekty, které vedou až k bankrotu.

Hypomanie

Jedná se o lehčí stupeň afektivní poruchy. Tento stav je charakterizován stejnými znaky jako manický stav, ale počet příznaků je menší a jsou také méně intenzivní. Hypomanický stav může v počátku doprovázet typická manická epizoda nebo předcházet depresivní epizodě nebo následovat po ní. Bývá také zaměňován s obdobím mezi epizodami poruchy nálady. Signály podle kterých se lze orientovat při stanovení diagnózy jsou např.: nepřítomnost únavy, snížená doba spánku, zvýšená spotřeba alkoholu a nikotinu.

Přechodný stav

Projevuje se jako smíšení manických a depresivních příznaků. Tento stav je rizikový ve výskytu sebevražd a vyžaduje zvláštní léčebné terapie. Přechodný stav postihuje převážně ženy, dospívající a osoby závislé na omamných látkách.

Jaké jsou příznaky manických stavů?

Projevy manických stavů jsou různé. Objevuje se výrazný vnitřní neklid až násilnické chování, zmatené jednání (dezorientace v čase, halucinační nebo blouznivé jednání, strach z pronásledování, zájem o záhady, politiku apod.).

Depresivní epizody

Depresivní epizody jsou charakteristické těmito příznaky:

• smutek a apatie – nezájem o jakékoli činnosti, sebevražedné sklony,
• pomalejší myšlení – potíže s koncentrací, pozorností a pamětí, neschopnost komunikace s ostatními lidmi, ztráta sebevědomí
• zpomalení motoriky a tělesné potíže – omezení pohybů a mimiky pomalejší chůze, rychlé vyčerpání fyzických sil a celková tělesná slabost

Pacient má naprostý pocit zmaru a beznaděje a je celkově uzavřen v bolestném emočním trápení. V některých případech dochází ještě k přidružení somatických potíží, například: nechutenství, ztráta tělesné hmotnosti nebo pocit neustálého hladu. Mezi hlavní rizika depresivních stavů patří sebevražedné sklony. Bipolární porucha se jen zcela výjimečně projeví během epizody, jelikož se ve většině případů ohlašuje právě depresí.

Jaké jsou příčiny vzniku bipolární poruchy?

Toto onemocnění má celou řadu příčin, která mají souvislost s dědičností, životním stylem, zlozvyky a prostředím. Častými spouštěči nemoci mohou být také nepříjemné zážitky z minulosti (problémy ve vztazích, citová deprivace, sexuální agrese v dětství, opakovaný stres apod.).

Bipolární porucha může být také ve výjimečných případech spojena s organickou příčinou: neurologické onemocnění (nádory na mozku, otřes mozku), endokrinologická onemocnění (hyperfunkce štítné žlázy), infekční onemocnění (virové nebo parazitární infekce), degenerativní onemocnění (roztroušená skleróza, Parkinsonova choroba), metabolické onemocnění nebo pooperační stavy. Další sekundární projevy mánie mají souvislost s užíváním toxických látek (kokain, amfetaminy, alkohol) nebo některých léků (kortikoidy, antimalarika, antidepresiva apod.

Komplikace bipolární poruchy

Ve většině případů se kombinace týkají postižených, kteří ještě nemají stanovenou diagnózu a nejsou léčeni nebo si odmítají chorobné potíže připustit. Nejvážnější komplikací bipolární poruchy je riziko sebevraždy. Prognózu ohledně sebevražd zlepšily regulátory nálad, především litium. Další významnou komplikací při bipolární poruše je ztráta sebekontroly, která zasahuje do všech oblastí lidského života. Pacienti, kteří trpí bipolární poruchou se dostávají do střetu se zákonem daleko častěji než ostatní lidé. Jestliže je onemocnění diagnostikováno příliš pozdě, mohou mít epizody daleko závažnější průběh a nemoc má důsledkem opakovaných recidiv daleko horší následky.

Jaké jsou možnosti léčby?

Příznaky bipolární poruchy lze zmírnit pomocí léků, které se nazývají thymoregulátory nebo normothymika (normalizují náladu). Mezi nejvíce užívané  patří litium, které lékaři předepisují u typických forem bipolární poruchy  jako první lék. Podává se jednak v rámci recidivy onemocnění nebo při manických záchvatech. Při kontraindikacích nebo odolnosti vůči lithiu se předepisuje karbamazepin. U bipolárních poruch se v rámci léčby podávají antidepresiva.

Psychoterapie

Je jednou z dalších možností léčby při manicko- depresivních stavech. Doporučuje se zejména v případě, kdy došlo v důsledku choroby ke změnám osobnosti. V některých případech se doporučuje začít s rodinou terapií a vhodné je také poskytnutí pomoci partnerovi nebo partnerce pacienta.

Podpora nemocného

Na tom, zda je léčba účinná nebo ne, se podílí celá řada faktorů. Hlavní příčinou neúspěchu léčby je nedodržování lékařských doporučení, přerušení léčby, omezení doby spánku, nepravidelný sociální rytmus nebo konzumace povzbuzujících prostředků (káva, coca-cola,alkohol apod.).

Důležitá je především spolupráce nemocného, pochopení nemoci a její souvislosti se zdravím a celková edukace pacientů a rodinných příslušníků.