Umíte se starat o „svou“ kůži?

Kůže je nejen obalem našeho těla, je složitým orgánem, jenž okamžitě odráží náš celkový zdravotní stav. Abychom dosáhli skvěle vypadající pokožky, musíme dát do pořádku celé tělo a zpomalit proces stárnutí.
Kůže je ve skutečnosti největším orgánem v lidském těle: kůže dospělého člověka váží asi pět kilogramů a její povrch dosahuje průměrně dvou metrů čtverečních. Žádný jiný orgán není tolik vystaven poškození vnějšími vlivy jako naše kůže – mechanickému poranění, poškození slunečními paprsky, cigaretovým kouřem, znečistěným životním prostředím nebo nejrůznějšími mikroorganismy. Kůže našeho těla odpaří denně až dva litry tekutiny. Za horkého počasí to může být ještě podstatně více.

Stavba kůže

Kůže se skládá ze tří vrstev:

• z epidermu neboli  pokožky, která neobsahuje žádné cévy a je asi jen 0,1 mm silná.
• škáry (dermis) uložené pod pokožkou, která je hojně protkána vazivovou tkání. Škára tvoří převážnou většinu objemu kůže. Kromě živých kožních buněk je tvořena krevními vlásečnicemi, pojivovými tkáněmi, lymfatickými cévami a kolagenovými a elastinovými vlákny. Spodní vrstva obsahuje méně kožních buněk a vlásečnic, zato více kolagenu a elastinu. Ve škáře se také nacházejí vlasové kořínky, mazové a potní žlázy.
• nejsilnější podkožní vrstvy, kterou tvoří tkáň bohatá na vazivová vlákna a tukové buňky. V kousku obličejové pokožky (velkém asi jako nehet) je asi metr cév, 120 potních žláz, pět metrů nervových vláken, tisíc pigmentových tělísek ke zbarvení kůže, dva metry lymfatických cév a asi 30 nervových zakončení pro hmat a citlivost na bolest.

Kůže a zdravá výživa

Ačkoli pokožka neobsahuje žádné cévy, je extrémně závislá na zdravé výživě. Je-li špatně živena, nemůže absorbovat vodu. Když je dostatečně zásobena důležitými výživnými látkami, přijme množství vody rovné trojnásobku její hmotnosti.

Nejíme-li ovoce, zeleninu, celozrnné ani mléčné produkty, můžeme naši pokožku dost rychle zničit. Ztratí pak své velkolepé schopnosti – schraňovat vodu a vytvářet ochranný film. Pak už ani nepřispívá k regulaci vlastního tělesného hospodaření s vodou.

Síra v kůži

Bílkoviny v pokožce obsahují celkem 20 aminokyselin. Jeden z těchto bílkovinných prvků je pro kůži zvlášť důležitý. Je to cystein, který dodává do naší kůže síru. Bez síry bude kůže suchá, popraskaná a křehká. Tento minerál přispívá k tomu, že je ochranná vrstva kůže mastná, a chrání ji před slunečním UV-zářením. Podle hmotnostního složení je síra čtvrtým nejhojnějším prvkem v lidském těle, přesto se na ni coby na výživnou složku potravy zapomíná – a přitom pro kůži a nehty je nepostradatelná. Je základní složkou keratinu a kolagenu, a není se proto co divit, že když lidé berou síru jako doplněk stravy ve formě MSM (methylsulfonylmethan), zlepší se stav jejich kůže, nehtů i vlasů. Síra je nezbytná pro tvorbu nových buněk i pro zachování pružného spojení mezi jednotlivými buňkami. Významnou měrou se podílí na mnoha detoxikačních pochodech.
Na rozdíl od ostatních prvků jako je třeba vápník nebo sodík, síra není nikdy sama od sebe aktivní, ale musí být nějak dopravena do tělesných buněk. To se děje právě skrz cystein. Výživa, která má být prospěšná kůži, by měla obsahovat odpovídající množství cysteinu. Nalezneme ho ve fazolích, v sojových a tofu výrobcích, ve vaječném žloutku a především v cibuli a česneku. Tato aminokyselina činí kůži elastickou a je stavebním dílem imunoenzymu glutathion-peroxydázy, které chrání kůži před volnými radikály, které se aktivují slunečním zářením.

Zázračné „béčko“

Lidé s vyrovnaným biotinovým hospodařením poznáme podle krásné pleti. Jediný miligram biotinu ukrytý v jaterních buňkách stačí pro stálou omlazovací kúru. Biotin se řadí k vitaminům skupiny B. Produkuje jej naše střevní mikroflóra a přijímáme jej v potravě. Biotin, podobně jako cystein, na sebe váže síru a dopravuje ji do kůže. Také kontroluje produkci kožního mazu (zabraňuje jeho nadprodukci) a pomáhá udržovat hladinu cukru na zdravé úrovni.  Pokud je střevní mikroflóra zničená nezdravou stravou, nemohou střevní bakterie produkovat žádný biotin. Bez biotinu by byla naše kůže šedá a zvadlá. První varovná znamení nedostatku biotinu jsou lupy, suchá kůže a jemné trhlinky na pokožce.

Cukr, stejně jako vše sladké, a alkohol škodí vlastní tělesné produkci biotinu. Bohaté na biotin jsou pomeranče, žloutek, rajčata, mrkev, přírodní rýže či ovesné vločky.

Některé potravinové doplňky vyžadují zvláštní režim užívání. Většina vitaminů a minerálů by se však měla brát při jídle (ne více než 15 minut před jídlem nebo po něm). Většinu preparátů se snažte brát v první polovině dne a speciálně B vitaminy neberte večer a v noci, pokud trpíte nespavostí. Jestliže berete několik tablet s vitaminy C nebo B během jednoho dne, snažte se je rovnoměrně rozložit. Většina živin funguje synergicky, proto není dobré brát jednotlivé minerály nebo B vitaminy odděleně, nýbrž spolu s multiminerálním a multivitaminovým přípravkem.

Pevnost a pružnost kůže

Lidská kůže vděčí za svou pevnost a pružnost dvěma stavebním složkám škáry: kolagenu a elastinu. Kůže se natahuje v těhotenství, při přibírání na váze. Pokud se kůže natáhne příliš, škára může popraskat a v kůži vzniknou červené ranky, po nichž zůstanou bledé pajizévky (strie).
Kolagen tvoří tři čtvrtiny suché váhy kůže a je tedy její nepostradatelnou součástí. Základem slova kolagen je řecké kolla, což znamená „lepidlo“. Kolagen je tuhá nepoddajná látka složená ze svazků proteinových vláken, které lze natáhnout jen do určitých mezí. Jeho pevnost a odolnost vůči zátěži se zhoršuje věkem a působením slunečního světla. K tvorbě nejdůležitější proteinové složky kolagenu – hydroxyprolinu – je nezbytný vitamin C.

Elastin na rozdíl od kolagenu „pruží“. Stejně jako kolagen kůže zpevňuje, ale kromě toho jí dodává elastičnost – umožňuje jí roztáhnout a zase se smrštit. Tvrdí se, že příčinou vzniku vrásek jsou právě změny ve struktuře elastinu, ačkoli zároveň, co se týče buněčně struktury, nebyl mezi vrásčitou a hladkou kůží zjištěn žádný rozdíl. Ztrátu elasticity patrně způsobuje spíše oxidace. Kolagen i elastin jsou v těle obklopeny vodným roztokem mnoha látek, a proto je pro udržení zdravé a vláčné kůže  důležitý správný pitný režim.

K tvorbě kolagenu je například nezbytný vitamin C, k hydrataci kůže dostatečný přísun vody a k udržení struktury kůže příslušné množství živin. Stav kůže však významně ovlivňuje i další faktor – působící zvnějšku i zevnitř – a tím je oxidace.

Stárnutí a oxidace

Oxidace kůže je způsobena tzv.volnými radikály. Volné radikály přijímáme za znečištěného prostředí, z rafinovaných stolních olejů, z cigaretového dýmu a dalších zplodin. Vznikají v kůži působením slunečního záření a bohužel i ve zbytku těla při přeměně kyslíku na energii. Tak jako může kyslík proměnit železo v rez, poškozuje i molekuly v lidském těle. Volné radikály působí zhoubně téměř na všechno – rozkládají tuky, proteiny, pojivové tkáně i nukleové kyseliny. Obzvlášť zranitelné vůči jejich útoku jsou buněčné membrány a DNA.

Kouření a vrásky

Všichni víme, že kouření škodí – a jedním z hlavních důvodů jsou právě jeho oxidační účinky. Při spalování tabáku, k němuž při kouření dochází, přijímají aktivní i pasivní kuřáci do těla velké množství radikálů. Volné radikály působí n stav jejich pokožky nejen zevnitř, ale i zvnějšku. Kouření cigaret má za následek degradaci elastinu a způsobuje u kuřáků vznik vrásek a změny v barvě pokožky.

Existují dva hlavní důvody, proč je kouření pro kůži tak škodlivé. Prvním z nich je, že snižuje průchodnost kožních vlásečnic – tenoučkých cévek, které zásobují kůži kyslíkem a živinami a odvádějí z ní oxid uhličitý a další zplodiny metabolismu. Druhým důvodem je, že špulení rtů při nasávání kouře rty může urychlit vznik vrásek kolem úst.

Slunce a UV záření

Ultrafialové sluneční záření umožňuje, že naše tělo produkuje vitamin D.  Když se však slunci vystavujeme dlouho, riskujeme zrudnutí a spálení kůže, což zvyšuje riziko onemocnění rakovinou kůže.
Jeden foton, jedno světelné tělísko potřebuje kolem osmi minut na svou cestu od slunce, než přistane na naší kůži. Tady vklouzne do kožní buňky, která obsahuje cholesterol a začne pracovat. Během jednoho nebo dvou dní foton pomáhá  vyrábět molekulu calciferolu, tedy vitaminu D. Podle posledních vědeckých výzkumů se jedná spíše o hormon než o vitamin, který se tvoří účinkem UV záření z cholesterolu bez pomoci enzymů. Nepotřebuje na buněčných stěnách žádný vlastní receptor jako téměř všechny ostatní molekuly. A vklouzne také bez překážek přes jemnou ochrannou membránu buněčného jádra ke genům, ve kterých jsou uloženy naše dědičné údaje. Zde se podílí na správné tvorbě nových buněk. Vitamin D tak udržuje naše kožní buňky aktivní a mladé.

Naše kůže má mnoho protislunečních obranných mechanismů. Jsou to hlavně keratin, zrohovatělá vrstva a melanin. Tyto látky ultrafialové záření slunce zachytávají stejně jako urokaninová kyselina, která absorbuje energii záření. Asi deset procent všech kožních buněk jsou melanocyty – naše kůže je potřebuje, aby filtrovaly UV-záření. V oblastech se zvýšeným UV-zářením kůže lidí vytváří více melanocytů, a proto má obyvatelstvo této zóny tmavší barvu vlasů a pleti.
Kůže ale nemá všude po těle stejné množství melanocytů. Nejvíce je těchto hnědnoucích buněk v obličeji, na krku a na rukou. Proto se spálení objeví nejprve na ramenou a na zádech, kde je kůže relativně chudá na melanocyty.

Už žhnoucí polední slunce v našich zeměpisných šířkách může kůži škodit, pokud se mu vystavujeme nechráněni. U moře a v horách se intenzita záření zesiluje až na 85 %. Typické znaky předčasného stárnutí kůže mohou být způsobeny UVA zářením. Jsou to pigmentové skvrny, vrásky, bledá a drsná kůže. Hříchy mládí – předávkování UV zářením se začínají mstít ve věku od 40 do 50 let. Jednou poškozená genetická výbava buněk a tím vzniklé defekty jsou nenapravitelné. Kůži mohou před poškozením UV zářením chránit karotenoidy. Zvlášť efektivní bude tato ochrana, bude-li se aplikovat betakaroten jak zvenčí, v ochranných prostředcích, tak i vnitřně jako doplněk stravy.