Neinfekční zánětlivá onemocnění
Psoriatická artritida
Psoriáza neboli lupénka je chronické zánětlivé onemocnění, které postihuje kůži a v některých případech také i klouby. Tato choroba se vyskytuje poměrně často a v současně době se udává, že genetická zátěž obyvatel psoriatickými geny se pohybuje okolo desítek procent. Psoriáza může vzniknout v kterémkoli věku, ale nejčastěji se vyskytuje okolo puberty nebo 40. - 50. roku věku. Kloubní postižení se objevuje nejčastěji mezi 30. - 40. rokem života.
Průběh onemocnění
Onemocnění sice nezkracuje postiženým život, ale má velký dopad na kvalitu života postiženého jedince. Výsev ložisek na kůži je závažným kosmetickým a psychickým problémem, kloubní postižení může nemocného velice zasáhnout a někteří jedinci mohou být pod vlivem tohoto onemocnění invalidizováni.
Příčina onemocnění
Příčina kloubního zánětu není dosud známa a na vzniku onemocnění se mohou podílet genetické predispozice, infekce, stres a některé léky. Lidé, kteří mají p lupénku by se měli pokud možno vyvarovat kloubních úrazů, protože zánět kloubu může vzniknout po předchozím poranění.
Zasažené klouby
Lupénkou bývají nejvíce zasaženy drobné klouby rukou a nohou, dále jsou to zápěstí a lokty a také velké klouby jako kolena a kyčle. U některých postižených je zasažena páteř a křížokyčelní skloubení. Typické jsou především záněty kloubů ruky, kdy bývají postiženy všechny klouby na jednom prstu. Celý prst pak vypadá jako „buřtík“. Pokud je postižení závažné, dochází k těžkému porušení článku prstů. Při zasažení kolenních kloubů je tento stav velice bolestivý a omezující, protože kolena jsou oteklá, teplá a jejich pohyblivost je značně omezena.
Léčba
Pokud se jedná o mírnější formu onemocnění, používají se k léčbě nesteroidní antirevmatika. V rámci podpůrné léčby je důležitá šetrná hygiena, užívání promašťujících prostředků, správná životospráva a doplnění zinku, selenu, vitaminu A, vitaminu E a rybího tuku.
Bechtěrova nemoc
Toto onemocnění patří mezi zánětlivá revmatická onemocnění pohybového systému a objevuje se více u mužů zpravidla mezi pubertou a 40. rokem života. Zánět postihuje zpravidla páteř, křížokyčelní klouby, klouby ramenní a kyčelní (tzv. kořenové klouby). Daleko méně častěji bývají postiženy drobnější drobnější klouby rukou a nohou a klouby kolenní. Zánětlivé onemocnění se projevuje bolestí, otoky a postupně dochází k porušení kloubů.
Diagnóza onemocnění
Pro stanovení diagnózy Bechtěrevovy nemoci je důležité rentgenové vyšetření, kde je patrný obraz zánětu v oblasti křížokyčelních kloubů a magnetická rezonance. Při laboratorním vyšetření se zjišťuje aktivita zánětlivého procesu sedimentace červených krvinek. Na onemocnění může také upozorňovat bolest v oblasti Achillových šlach a pat.
Charakter bolesti
Bolest jsou především klidové a zpočátku onemocnění jsou občasné a později jsou trvalého charakteru. Bolest se vždy zhoršuje v klidu, v noci a postižený se často budí a ráno je nucen brzy vstávat, aby se rozhýbal. Cvičením se bolest zmírňuje a na rozdíl od bolesti páteře, které vznikají ze svalových poruch a degenerativního postižení plotének a obratlů, ty se následně po námaze zhoršují a v klidu polevují. Pro postiženého je dlouhé ležení ubíjející a namáhavé.
Nehybnost
V důsledku probíhajícího zánětu dochází k zanikání křížokyčelních kloubů a vápenatění vazů, které spojují jednotlivé obratle páteře. Postupně mizí pohyblivost páteře a dochází k jejímu následnému tuhnutí a nevýhodné pozici. Dále mizí fyziologické prohnutí páteře. Bederní páteř se vyrovnává a krční páteř s hrudní vytváří hrb. Pokud zánět zasáhne také kloubky, které spojují žebra s prsní kostí, zmenšují se pohyby hrudního koše, které umožňují rozpínání plic při nádechu a zmenšování plic při výdechu. V těžkých případech může dojít až k respiračním selháním. U některých postižených mohou být zasaženy vnitřní orgány.
