Být v pohodě

Špatně pracující nervové a mozkové buňky snižují práh výdrže při zátěži. Abychom dokázali lépe čelit každodenními stresu, je potřeba dodržovat správnou životosprávu a umožnit látkové výměně výkonně pracovat.

Pokud látková výměna v našem mozku a nervech pracuje na 100 %, jsme schopni stresu odolávat. Příroda nám nadělila obranné stresové chování. Podle toho, jaký je stav našich nervů, reagujeme unaveně, sklíčeně, bez chuti do života. Pokud se látková výměna v našem mozku a nervech sníží jen na 55 %, nebo dokonce na 45 %, zvládneme stres velmi špatně.

Cukr potřebujeme

Svaly spalují tuk a glukózu na energii, ale mozek je vybíravější, přijímá jen glukózu. Tyto nejmenší stavební kameny uhlovodanů totiž velice rychle dodávají buňkám energii. Přesně na to jsou mozek a nervy odkázány. Zatímco tukové molekuly se spalují dlouho a intenzivně v mitochondriích, glukóza se zvlášť rychle odbourává v žaludku a ve střevech a jako krevní cukr se dostává do krve. Pokud je koncentrace cukru v krvi na zdravé úrovni ( 80 - 105 mg glukózy na 100 ml krve), jsou mozek a nervy energií dobře zásobeny.
Když klesnou hodnoty na 60 nebo 70 mg na 100 ml krve, náš organismus reaguje nejprve únavou, vnitřním napětím a nedostatkem chuti k čemukoliv. Čím více se koncentrace cukru sníží, tím horší budou příznaky: dostaví se nervozita, depresivní nálady a stavy strachu. Většinou sáhneme po něčem sladkém – ženy častěji, protože disponují menšími rezervami glukózy než muži. Jenomže cukr obsažený v čokoládě se rychle odbourává. Hladina krevního cukru se zvedne a chvíli se cítíme lépe, dokud zase hladina cukru neklesne na ještě hlubší hodnotu než dříve. Pak se příznaky ještě zhorší.

Je to k neuvěření, ale někteří lidé se kvůli hypoglykémii stávají alkoholiky. Když hladina cukru velmi silně klesne, na hodnotu mezi 35-50 mg na 100 ml krve, nervové buňky doslova volají po krevním cukru. Když sáhneme po alkoholu – s okamžitě rozpustnou glukózou – přijde úleva, což se ale může stát osudovým. Odborníci doporučují co nejvíce omezit požívání právě cukru a všech sladkostí, přejít z bílého chleba na celozrnné pečivo. Rychle vstřebatelné uhlovodany (jednoduché cukry) jen zdánlivě zlepšují náš zdravotní stav. Ve skutečnosti způsobují výkyvy hladiny krevního cukru a způsobují nám potíže. Den bychom měli začínat snídaní bohatou na bílkoviny. Celý den se pak cítíme lépe, protože nervy a mozek jsou dostatečně zásobeny energií.

Nemáte na to nervy?

Duševní nevyrovnanost je příčinou neúspěchů ať už v partnerských vztazích, v rodině, nebo na pracovišti. S „klidnými“ nervy a uvolněni přistupujeme mnohem střízlivěji do konfliktních situací, reagujeme rozvážně.
Podrážděné nervy jsou někdy následkem nedostatku některých výživných látek. Tímto nedostatkem je postižena původkyně těchto negativních nálad, takzvaná myelinová vrstva, která leží jako ochranná membrána na mozkových a nervových buňkách. Navíjí se často až ve sto vrstvách kolem nervů, aby je chránila a izolovala. Nervy musejí být „izolovány“, protože přenášejí elektrické impulzy.

Myelin má určitou viskozitu –předem daný stupeň vlhkosti. Když vyschne nebo se slepí, jsou naše nervy podrážděné a máme ten typický pocit, že musíme kvůli každé maličkosti vyskakovat. Také myšlenky a pozitivní pocity se „pohybují“ velmi pomalu. Pokud je někdo nepřetržitě neklidný, zcela jistě ani netuší, že příčinou tohoto neklidu může být nesprávná výživa myelinu.
Myelinová vrstva se skládá asi z poloviny z cholesterolu, kromě toho z proteinu a dalších látek. Rozhodující pro zdraví membrány  je podíl cholesterolu. Tato citlivá tuková látka velmi rychle oxiduje, a proto dál není schopna přenosu ani dalšího zužitkování při látkové výměně. Z toho důvodu představuje ideální doplněk stravy sojový lecitin. Obsahuje 40 % phosphatidycholinu. Phosphatidycholin je bioaktivní forma cholinu, vitaminu B, podobná tuku, která pečuje o to, aby cholesterol plnil svoji úlohu v myelinové vrstvě našeho mozku a našich nervů. Již za 24 nebo 36 hodin po přijetí můžeme cítit příjemné uvolnění v nervech. Cholin je kromě toho surovinou pro acetylocholin, nervovou látku, která nás vybavuje excelentní pamětí a umožňuje nám plnou koncentrovanost.

Mít štěstí

Mnoho lidí si stěžuje, že se nedokážou opravdu radovat, pro nic se nadchnout, zamilovat. Cítí se vnitřně prázdní. Pocit štěstí „vzniká“ v našem mozku a nervech. Pro radost ze života a optimismus existuje surovina – aminokyselina tyrosin. Čím více jí máme v mozkových a nervových buňkách, tím snáze a rychleji pociťujeme radost a štěstí. Proto naše mozkové a nervové buňky schraňují celou noc i den co možná nejvíc tyrosinu. To funguje ale jen tehdy, když je v krvi dostatečná koncentrace bílkovin.

Tyrosin můžeme konzumovat – je totiž obsažen ve všech potravinách. Je tvořen při naší látkové výměně z jiné aminokyseliny, z fenylalaninu.
Z fenylalaninu a tyrosinu produkuje naše nervová látková výměna vlastní posly štěstí – dopamin a noradrenalin. Obě tyto nervové látky jsou nezbytné pro všechna pozitivní rozpoložení našeho těla.
Dopamin způsobuje vnitřní harmonii, pocit radosti, vnitřního míru. Čím jsme starší, tím méně dopaminu přeměníme v noradrenalin. Noradrenalin je činitelem štěstí – hlavně u mladých lidí. Noradrenalin vzbuzuje ve stresových situacích euforickou agresivitu. Příroda vyvinula tuto látku, aby živočichové reagovali bleskově, pozitivně a agresivně na nebezpečí při lovu. Noradrenailn je také hnací silou reprodukce. Je to látka, která dělá živočichy vzájemně přitažlivými. Noradrenailn je důležitý také proto, že prodlužuje dobu působení neuropeptidu betaendorfinu, vlastnímu tělesnému opiátu, který nás optimisticky ladí a také zvedá práh bolesti. Bez noradrenalinu by se betaendorfin v nervové tkáni rychle odboural a člověk by se mohl radovat jen velmi krátce. Aby naše tělo mělo dostatek noradrenalinu, musíme si dopřát dostatek vitaminu C.