Cévní mozková příhoda
Cévní mozková příhoda představuje třetí nejčastější příčinu úmrtí v České republice. Vzniká v důsledku poruchy prokrvení mozkové tkáně – části nebo celého mozku. Může se jednat o ischemii (nedokrvení) vzniklé uzávěrem cévy, nebo hemoragii – krvácení do mozkové tkáně nebo krvácení pod měkkou mozkovou plenu.
Jaké jsou příčiny vzniku mozkové ischemie?
Cévní příčiny - z cévních příčin se může jednat o aterosklerózu, což je ukládání lipoproteinů do cévní stěny a to vede k bujení vaziva, buňky hladké svaloviny cévní stěny ztrácejí schopnost kontrakce. Vzniká tukově vazivový plát, který následně zvápenatí a krvácí. Dojde ke vzniku nestabilního plátu a hrozí jeho odtržení a následná embolizace. Dále se může jednat o další postižení cév v důsledku diabetické mikroangiopatie, traumatické postižení cévy, opakovaných spazmech při migréně apod.
- Kardiální příčiny – embolizace vzniká jako následek fibrilace síní nebo srdečních chlopenních vad
- Krevní příčiny- nejrůznější hyperkoagulační stavy (stavy nadměrné srážlivosti krve)
- Celkové příčiny mozkové ischemie – vzniká v důsledku nedostatečné dodávky kyslíku pro mozek
Příčiny vzniku mozkové hemoragie (krvácení)
Ve většině případů se jedná o prasknutí cévní stěny v mozku, krvácení je zatíženo daleko větší úmrtností než ischemie. Krvácení může být tříštivé (ruptura stěny při chronické hypertenzi), ohraničené, globózní (např. důsledkem nádoru) podle hodnot krevního tlaku, velikosti ruptury cév a odporu okolní mozkové tkáně. U mladších pacientů může být příčinou krvácení do mozku akutní hypertenze nebo užívání drog (amfetamin, efedrin, kokain).
Jaké jsou příznaky cévních mozkových příhod?
Příznaky se odvíjí od lokalizace postižené cévy, velikosti postižení, rychlosti vzniku, kompenzačních mechanismech organismu a celkovém zdravotním stavu nemocného. Jedná se o náhle vzniklé onemocnění, když někdy se příznaky mohou rozvíjet postupně. Mezi nejtypičtější příznaky vyskytující se u cévních mozkových příhod patří např. : poruchy hybnosti končetin a mimických svalů, ochrnutí pohledu, náhlá bolest hlavy, ztuhlost, ztráta prostorové orientace, poruchy polykání,závratě, přechodná porucha paměti, poruchy řeči, atd.
Čeho si má všimnout laik?
Jestliže laik zpozoruje u postiženého jedince pokles koutku, poruchu řeči nebo pokles horní končetiny při předpažení, je nutné ihned zavolat lékařskou pomoc. Postačuje i jeden příznak. K diagnóze stačí tři příznaky – pokles koutku, pokles ruky, porucha řeči. Čím dříve je cévní mozková příhoda léčena (to znamená poskytnuta odborná péče), tím je prognóza lepší.
Možnosti léčby
Nejdůležitější je dopravit postiženého co nejrychleji na specializované pracoviště, kde je provedeno komplexní vyšetření. Jedinou úspěšnou terapií cévních mozkových příhod je obnovit průtok krve cévou. Jestliže se postižený dostane do centra 4,5 hodiny po vzniku prvních příznaků, provádí se systémová trombolýza (podání látky rozpouštějící sraženiny). Pokud se nepodaří sraženinu rozpustit, existuje možnost vložení stentu do tepny po mechanickém vytažení trombu. V případě, že je interval 6-8 hodin, pak se provádí intraarteriální trombolýza cíleně na postiženou mozkovou tepnu. Krvácení se řeší pomocí operativního zákroku.
Jaká jsou rizikové faktory pro vznik cévních mozkových příhod?
Mezi rizikové faktory, které mohou ovlivnit vznik cévních mozkových příhod patří vysoký krevní tlak, cukrovka, ateroskleróza. Určitě je vhodné upravit stravovací návyky, doplnit svůj životní styl o pohyb a chodit na pravidelné preventivní prohlídky. Jistě jsou to všeobecná doporučení, ale stále platí, e prevence je daleko účinnější než následná léčba trvalých následků.
Rehabilitace
Rehabilitace je důležitá součást terapie cévních mozkových příhod. Spočívá v komplexní péči o nemocného, které zahrnuje polohování, stimulační metody pro nácvik hybnosti končetin, postupnou vertikalizaci a nácvik chůze. Hlavním cílem je minimalizovat možné následky postižení a zapojit nemocného do aktivního života a posílit jeho maximální soběstačnost.
