Dobré trávení

Naše ústa, žaludek a střeva tvoří jakousi vstupní halu pro všechny výživné látky v našem těle. Voda, vitaminy, stopové prvky, minerály, mastné kyseliny, bílkoviny a glukóza jsou ze střev rozesílány do všech tělesných buněk.

Naše duševní i tělesné zdraví je na těchto biolátkách rozhodující mírou závislé. Čím je zdravější naše strava, tím snadněji se výživné látky odbourávají, tím lépe jsou naše buňky zásobeny a tím lépe funguje látková výměna.

S trávením souvisí řada kožních problémů. Nedostatečný přísun výživných látek může mít na kůži stejně škodlivý vliv jako špatné trávení a vstřebávání. Někteří lidé se stravují zdravě, a přesto z nějakého důvodu netráví dobře, a nepřijímají proto dostatek živin. Samotné trávení probíhá v žaludku působením kyseliny chlorovodíkové a trávicích enzymů. Denně naše tělo vyprodukuje zhruba deset litrů trávicích šťáv, a pokud jich vytváří méně, dochází k poruchám trávení. Ty se mohou projevit bolestmi břicha, nadýmáním, nadměrnou plynatostí nebo malátností. Po jídle přichází únava místo přílivu nových sil. Stejné příznaky doprovázejí i obyčejné přejedení.

Trávicím ústrojím, jehož celková plocha by pokryla fotbalové hřiště, projde za celý život přibližně sto tun potravy. Tato nejrozsáhlejší tkáň v těle propustí dovnitř jen některé látky a ostatní vyloučí selektivním procesem, nad nímž dohlíží imunitní systém.

Přetěžování trávicího ústrojí

Dlouhotrvající stres náš imunitní systém ochromuje – naši tělesní strážci, kteří nás chrání před nežádoucími látkami, začnou stávkovat. Těmito „strážci“ jsou tzv. sekreční imunoglobuliny A (IgA), jimiž je zevnitř potaženo celé trávicí ústrojí. Jakmile hladina imunoglobulinů vlivem stresu klesne, tento druh imunitní reakce je znemožněn. Nedostatek imunoglobulinů je také spouštěčem alergických reakcí, a proto se u lidí vystavených chronickému stresu častěji objevují potravinové intolerance.

Nadměrný stres nejen oslabuje imunitní systém, ale také podporuje zánětlivé procesy, které umožňují vznik gastrointestinálních infekcí a šíření zánětů. V období stresu se náš organismus zaměřuje na výrobu energie pro reakci „útok nebo útěk“ a na běžných pochodech, jakými jsou trávení a imunitní procesy, energii šetří. Proto se lidem ve stresu hůř tráví a jsou náchylnější k nachlazení a chřipkám. Dalším důvodem, proč do našeho těla vstupují cizorodé prvky, je to, že se povrch stěn trávicího ústrojí stává příliš propustným (syndrom zvýšené permeability střevní sliznice lidově zvaný syndrom „děravého střeva“). Tyto potíže se mohou ještě zhoršit vlivem infekcí, zánětů a nadýmání, nestřídmým pitím alkoholu nebo užíváním antibiotik a nesteroidních protizánětlivých léků.

I běžné, zdravotně nezávadné potraviny se mohou stát toxickými, pokud nejsou tělem správně stráveny a vstřebány. Trávicí procesy rozkládají potravu na jednoduché molekuly, které pak snadno projdou z trávicího ústrojí do krevního řečiště. Když však jídlo není správně stráveno nebo stěny trávicího ústrojí prosakují, do krve mohou pronikat i kusy ještě nezpracované potravy. V krvi pak narazí na imunitní systém, který je identifikuje jako nepřítele a rozpoutá alergickou reakci. Výsledkem tohoto střetu je množství chemických látek, jež jsou samy o sobě toxické a tělo se jich musí zbavit. I to nejlepší jídlo tak může zvýšit toxickou zátěž, místo aby dodávalo energii a prospívalo zdraví.

Jakmile trávicí ústrojí začne propouštět příliš mnoho toxinů a velkých molekul, tělo musí pracovat přesčas, aby se s nimi vypořádalo. Schopnost poradit si s cizorodými látkami začne brzy slábnout, což se negativně projeví na fungování jater. V tomto stadiu vyústí i sebenepatrnější zvýšení hladiny toxinů v celou řadu příznaků, jako jsou únava, ospalost, bolesti hlavy, bolesti trupu a končetin a v neposlední řadě zhoršení stavu kůže.

Uvnitř trávicí soustavy žije kolem tři sta různých druhů bakterií (vážících dohromady asi jeden a půl kilogramu), na nichž do značné míry závisí naše zdraví a vitalita. Při každém nasazení antibiotik jich velká část zhyne. Pro dobré trávení je rovnováha mezi bakteriemi nezbytná. Bakteriální nerovnováha mívá stejné příznaky jako poruchy trávení. Trápí-li vás tento problém, zkuste po každém jídle brát doplněk s trávicími enzymy. Pokud nezabere, zkuste zvýšit přísun „přátelských“ bakterií (Lactobacillus acidophilus a bifidobakterií). Obzvláště důležité je to v obdobích, kdy jsou tyto bakteriální kultury oslabené, například po léčbě antibiotiky nebo po vypití většího množství alkoholu.

Trávení v žaludku

Naše jídlo není vždy lehce stravitelné. Je však důležité, aby se potraviny rozložily na nejmenší částečky, uhlovodany na glukózu, bílkovina na své nejmenší stavební kameny, aminokyseliny. Z tohoto důvodu produkuje žaludeční sliznice mnoho žaludeční kyseliny. Žaludeční kyselina zdravého člověka je tak silná, že by dokázala vypálit díru do koberce. Můžeme si tak představit, jaké útoky musí zdravá žaludeční sliznice vydržet. Je proto vystlána vrstvou hlenu, ve kterém se žaludeční kyselina neutralizuje. V případě chorobně napadené žaludeční sliznice však žaludeční kyselina začne pronikat až k jejím buňkám.

Náš žaludek je podlouhlý a koncentrace žaludeční kyseliny v něm je rozdílná. V blízkosti vchodu do žaludku jsou tráveny především uhlovodany a zde ještě není koncentrace žaludeční kyseliny tak vysoká. Bílkovina pro to, aby byla rozložena, potřebuje velmi mnoho žaludeční kyseliny. Je především trávena v hlouběji ležících úsecích žaludku, proto je tam pH-hodnota kyseliny nejnižší (žaludeční kyselina je v nejsilnější koncentraci). Žaludeční kyselina se skládá z kyseliny chlorovodíkové, která má, kromě trávení bílkovin, ještě jiné důležité úkoly. Je nezbytná pro zhodnocení železa a vápníku, protože obě minerální látky ionizuje, to znamená, že je činí vstřebatelnými v trávicím procesu. Velmi důležité je, že žaludeční kyselina zabíjí bakterie, viry, plísně, parazity a jiné původce nemocí, kterých je v každém soustu bezpočet. Bez dostatečného množství žaludeční kyseliny by například plísně pronikly do střev, do středně alkalického prostředí, kde by si vytvořily velké kolonie. Tak často vznikají nepříjemná plísňová onemocnění.

Mnoho lidí produkuje od 35 let stále méně žaludeční kyseliny. Z toho důvodu se mikroby dostatečně neusmrcují a zejména bílkovina není optimálně natrávená. Optimální trávení bílkovin usnadní před každým jídlem kyselý doušek, třeba trocha citrónové šťávy nebo jablečného octa, zředěného vodou. Také se doporučuje jíst salát připravený s octem a olejem před hlavním jídlem.

Nelehká práce střev

Střevní sliznice je poseta klky, malinkými vyvýšeninami, vruby, škvírami, rozvětveními. Ty všechny slouží tomu, aby se povrch střevní sliznice zvětšil, aby každá molekula výživné látky v trávenině přišla do kontaktu se střevní sliznicí a tím se mohla dostat do krve. Kdybychom mohli střevní sliznici zdravého člověka rozprostřít, měla by plochu jako tenisové hřiště.

Poté, co je potrava v žaludku natrávena, enzymy slinivky břišní ve střevech vykonají zbytek práce: lipáza štěpí tuky, amyláza rozkládá uhlovodany na glukózu, proteolytické enzymy rozkládají bílkoviny na aminokyseliny a nukleáza štěpí kyselinu nukleovou na nukleotidy, stavební kameny buněčných jader.

Pokud je žaludeční kyseliny méně a případně je i méně enzymů slinivky břišní, nestrávená hmota se dostane do hlouběji položených střevních úseků a začne zde kvasit a hnít. Následky už všichni známe. Poruchy trávení – nadýmání, kručení ve střevech, průjem, zácpa. Zásobování tělesných buněk aminokyselinami je pak nedostatečné, tím klesá látková výměna, cítíme se stále unavení, malátní a bez chuti. Protože ale organismus aminokyseliny nutně potřebuje pro životně důležité funkce orgánů, vezme si chybějící stavební kameny z vlastní vazivové tkáně – naše kůže rychle stárne, uvadá a trpí, tkáň ochabuje. Kromě toho se dostanou komplexnější bílkovinné molekuly střevní sliznicí do krve. Zde na ně pohlíží imunitní systém právem jako na cizí tělesa a napadá je. Následkem jsou alergie na potraviny. Krev se pokouší největší proteinové úlomky vyloučit ledvinami, ale ani ty je nepřijmou. Tyto bílkovinné molekuly, takzvané polyamidy, jsou vyháněny kůží a vznikají mokvající endogenní ekzémy nebo akné.

Naše střeva potřebují ovoce, zeleninu, syrovou stravu, brambory a celozrnné výrobky. Jsou-li stále dobře živeny, roste jejich sliznice. Pokud si dopřáváme „rychlá“ jídla, je trávenina chudá na výživné látky, střevo se rychle ztenčuje a jeho sliznice ztrácí na objemu. Epitelové buňky, které zevnitř pokrývají střevní stěny, žijí jen několik dní. Pak jsou vypuzeny a nahrazeny novými. Zdravé střevo ztrácí denně 200 gramů opotřebovaných buněk. Ty jsou zase odbourány a jako výživné látky částečně využity, zbytek je vyloučen stolicí.

UFO ve střevech

Zákeřnější než bakteriální nerovnováha jsou neidentifikované fekální organismy – tzv. UFO nákazy (z anglického Unidentified Faecal Organizms) – škodlivé bakterie, plísně, prvoci a červi, které se mohou usídlit v trávicím ústrojí. Tito parazité se vyskytují u mnohem většího počtu lidí, než se obecně předpokládá. Příznakem takové nákazy mohou být:

• bolesti nebo křeče v břiše

• únava

• průjem nebo zácpa

• bolesti hlavy

• nadýmání

• potravinové intolerance

• plynatost

• hubnutí

• hnilobně páchnoucí stolice

• bolesti trupu a končetin

• zánětlivá střevní onemocnění

• horečky

Tento seznam jasně ukazuje, že zamoření UFO může být příčinou mnoha zdravotních potíží, které se následně mohou odrazit i na stavu kůže. Pokud se u vás začaly projevovat příznaky krátce po dovolené v některé z rizikových oblastí nebo po léčbě antibiotiky likvidujícími přirozenou obranu proti dalším parazitům, pak je nákaza UFO jedou z možných příčin vašich problémů. Spojitost mezi střevy a pokožkou může někomu připadat vzdálená, ale jestliže trávicí ústrojí z nějakého důvodu selhává, je jen logické, že trpí i naše vnější ochranná vrstva.

Obzvlášť zákeřnou a poměrně častou infekcí trávicího ústrojí je přemnožení kvasinky Candida albicans. Zatímco v přiměřeném množství je naprosto normální součástí naší vnitřní mikroflóry, pokud se rozbují, může způsobovat únavu, nadýmání a další poruchy trávení, vznik aftů, premenstruační syndrom, ztrátu libida a kožní choroby.

Ledviny a tekutiny

Hlavní úlohou ledvin je filtrace krve, aby se nepotřebné a škodlivé látky vyplavily močí. Výživné látky a substance, které se ještě dají použít, ledviny vracejí do krevního oběhu. Tekutiny a voda se dostanou s potravou do našeho těla a společně s odpadem z látkové výměny se přes ledviny a močový měchýř vyloučí. V okamžiku, kdy vylučovaná tekutina doputuje do močového měchýře, označujeme ji jako moč. Pro filtraci krve jsou ledviny vybaveny asi dvěma miliony malinkých filtrů, nefronů. V každém z těchto filtrů se pečlivě kontrolují všechny látky, které se nacházejí v krvi. Když tělu chybí zinek, magnézium nebo vitamin C, jsou tyto látky dodány zpět do oběhu. Když cirkuluje v krvi příliš vitaminu B2, kalia nebo speciálních aminokyselin, tak je ledviny vyloučí. Tímto způsobem regulují ledviny hospodaření s výživnými látkami v těle.

Ledviny také kontrolují objem vody v našem těle, stejně jako hospodaření se základními kyselinami. Kromě toho produkují hormony pro látkovou výměnu vápníku, tvorbu červených krvinek. Když jíme příliš mnoho bílkovin, například příliš mnoho masa, může dojít v naší krvi k nebezpečné koncentraci kyseliny močové, protože ledviny ji v tak velkém množství nejsou schopné vyloučit. Kyselina močová lehce krystalizuje v jehličkovité krystalky – tyto dusíkaté krystaly se mohou usazovat v kloubech a působit silné bolesti. Tomuto onemocnění říkáme dna.

Ledviny potřebují stálý průtok krve. Ten zaručuje, že budou dobře fungovat a vylučovat látky, které by mohly škodit nejen tělu, ale i jim samotným. Protože je činnost ledvin s přibývajícím věkem nižší, měli by zejména starší lidé dbát na to, aby stále hodně pili.