Zaostřeno na zrak
Prostřednictvím zraku přijímáme 80 procent informací z okolí.
Aby člověk dobře viděl, je nutné, aby u něj v době nitroděložního vývoje došlo ke správnému anatomickému vývoji oka. Nutné je i správné vytváření spojů mezi okem a zrakovými centry v mozku, jež nám právě zaručují správnou interpretaci zrakového vjemu.
První týdny těhotenství jsou důležité
Základy očních tkání začínají vznikat již v období raného embryonálního vývoje, zhruba kolem čtvrtého týdne nitroděložního života dochází ke vzniku očních váčků. Oční váčky vznikají ze zárodečného listu zvaného neuroektoderm, ze kterého se také vyvíjí centrální nervová soustava – mozek a mícha. Období tohoto vývoje je pro kvalitní vidění zásadní.
Pokud během této doby dojde k jakémukoli narušení vývoje, vznikají různě závažná postižení oka, která zhoršují kvalitu vidění a mohou znamenat i slepotu. Faktorů, které mohou zasáhnout do vývoje, je mnoho: kromě znečištěného prostředí, či záření se jedná o užívání návykových látek nebo infekční onemocnění matky. K rizikovým onemocněním patří zarděnky, herpetická onemocnění nebo infekce HIV. Během druhé poloviny gravidity je vytvořen dokonalý optický systém, jehož nejdůležitějšími částmi jsou rohovka, komorová tekutina, čočka, sklivec a přídatné zrakové orgány.
Vidění přichází postupně
Člověk může mít vyvinuty všechny části oka stoprocentně a stejně může mít problémy s viděním. Je to dáno tím, že k rozvoji zrakových funkcí dochází ještě mnoho let po narození. Novorozenec vidí velmi špatně. Jeho vidění se omezuje na vnímání světla a tmy. Jak dítě roste, dozrávají jeho zrakové funkce a dítě se naučí dívat na svět. Nejprve začne vidět lépe nablízko a rozeznávat jednotlivé barvy. Okolo prvního roku života dosahují zrakové funkce dítěte okolo 10 procent, ve věku tří let se již blíží osmdesáti procentům plnohodnotných zrakových funkcí. V šesti letech je již rozvoj zrakových funkcí prakticky ukončen. Přestože dítě nastupující do školy vidí stejně ostře jako zdravý dospělý člověk, není vývoj zraku ještě zcela ukončen. Další roky trvá dioptrické ustálení oka. K tomu dochází zhruba kolem dvacátého roku věku. K největším změnám dochází na začátku školní docházky, druhým zlomovým obdobím je čas dospívání. Právě v těchto obdobích jsou důležitá preventivní vyšetření zraku zaměřená na včasná odhalení zrakových vad.
Většina dětí se rodí s neutrální šedomodrou barvou očí. Asi v šesti měsících se barva očí začne měnit a kolem tří let má dítě „svou“ barvu očí. Změny v barvě očí jsou dány změnou v koncentraci pigmentu – melaninu – v oční duhovce. Čím intenzivnější pigmentace vznikne, tím tmavší barvu očí jedinec bude mít. Lidé s modrýma očima nemají duhovku téměř vůbec pigmentovanou.
Dětské vady
Mezi 6. a 8. rokem dítěte dochází k dokončení vývoje nitroočních tkání a především k vytvoření trvalých spojů mezi okem a zrakovými centry v mozku. Tato centra mají zásadní roli v procesu vidění, protože díky nim dochází ke zpracování a interpretaci získaných vjemů. Pokud během tohoto vývoje dojde k vytvoření překážky na některém místě zrakové dráhy, znamená to rozvoj tupozrakosti. Překážek tohoto smyslu může být mnoho – zákal, větší dioptrická vada, vysoký rozdíl mezi dioptriemi obou očí, šilhání nebo dlouhodobé zakrytí jednoho oka. Citlivost očí u dětí je vysoká. Zakryjeme-li na delší dobu oko dospělého, je po následném odkrytí opět schopné normálně fungovat. Pokud by ale došlo k zakrytí oka u malého dítěte, nastalo by u něj zhoršení i přesto, že by mělo oko zakryté významně kratší dobu, než měl dospělý.
Pokud do dvacátého roku věku dochází k ustálení dioptrických vad, je možné začít sledovat stárnutí oka kolem čtyřicátého roku. V tomto věku už lidé velmi často potřebují dioptrickou úpravu svých skel v brýlích. Výskyt nejčastějších chronicko-degenerativních onemocnění oka nastupuje kolem šedesátého až šedesátého pátého roku.
