Zápal plic

Odborně se tento stav nazývá pneumonie, což je zánět plicní tkáně. Mezi jeho nejčastější příčinu vzniku patří infekce, která je vyvolána bakteriemi.

Nutno podotknout, že na vzniku onemocnění se podílí také viry nebo plísně, popřípadě dráždivé chemické látky, které vdechneme vzduchem. Léčba pomocí antibiotik znamenala značný průlom v léčbě, ale stále platí, že zápal plic představuje velké riziko především pro starší jedince a osoby s chronickými plicními chorobami nebo vyčerpané jiným závažným onemocněním.

Anatomie a fyziologie

Vzduch proudí do plic průdušnicí, která se v plících rozvětvuje na dvě hlavní průdušky. Ty se dále dělí na dvě větve pro laloky plíce pravé. Každá z těchto větví průdušek přivádí vzduch do jednoho plicního laloku. Každá plíce se dělí na dva laloky, levá na dva, pravá na tři. Laloky jsou od sebe odděleny pomocí tenkých vazivových přepážek. V plicích se průdušky dále dělí na tenčí a tenčí větvičky a vytvářejí takzvaný průduškový strom. Poslední větévky přivádějí vzduch do mikroskopických plicních sklípků.

Při vstupu infekce

Jestliže dojde k napadení dýchacích cest infekcí, může zánět zůstat omezený na průdušky a dále do plic již nepronikne. V takovém případě vznikne zánět průdušek bronchitida, který vede k otoku průduškové sliznice a k produkci značného množství hlenu.

Při zápalu plic proniká infekce až do drobných průdušinek a plicních sklípků, které se vyplňují tekutinou a nemůže do nich proniknout vzduch. Této fázi zánětu říkáme konsolidace a na rentgenovém snímku se postižená oblast jeví jako světlá skvrna v tmavé normální tkáni. Pokud je rozsah skvrn větší, dochází k vážným poruchám dýchání. Zápal plic má dvě hlavní formy: lalokový zánět plic a lalůčkový zánět plic.

Zánět plicního laloku

V minulosti se vyskytoval častěji a v současné době je v rozvinutých zemích vzácný, ale v rozvojových zemích je jeho výskyt stále vysoký. Je vyvolán bakterií pneumokoka. Zánět často postihuje celý jeden plicní lalok, zatímco zbytek plic zůstává nepostižený. Může však dojít k rozšíření zánětu do dvou laloků najednou.

Lalůčkový zánět plic

Lalůčkový zánět plic může vyvolat množství jiných bakterií. Mezi další možné původce patří pneumokoky nebo stafylokoky, které způsobují onemocnění s vážnějším průběhem.

Tento druh zápalu plic se někdy vyskytuje po chřipce a ojediněle může usmrtit i jinak zdravého člověka. V současné době jsou však úmrtí výjimečná. Při diagnostice se na rentgenovém snímku objevuje množství drobných světlých skvrnek, které označují ložiska konsolidace. Skvrny mohou být koncentrované v jednom nebo obou dvou plicních křídlech. Mohou také postihnout pouze ohraničenou část plic. K postižení celého laloku nedochází.

Jiné příčiny

Zánět plic může být také vyvolán viry, i když to není tak časté jako virové infekce horních dýchacích cest. Zřídka se vyskytují záněty plic, které jsou vyvolány chlamydiemi. Zápal plic může být také následkem uzávěru některé průdušky cizím tělesem nebo nádorem. Podobně vyvolávají plicní záněty také chronická plicní onemocnění, která j sou spojená se zvýšenou tvorbou hlenu. V takových případech hlen ucpává průdušky a dovoluje hnisu pronikat do zdravé plicní tkáně. Zánět plic může být také vyvolán vdechnutím cizích těles – vypadlého zubu apod. Dochází ke vzniku takzvané aspirační pneumonie. Její příčinou je nejvíce vdechnutí potravy nebo zvratků v bezvědomí.

Jaké jsou příznaky?

Hlavním příznakem zápalu plic je kašel různé intenzity, a odkašlávání hlenu (záleží na typu zánětu), které bývá u akutní bronchitidy. Laloková pneumonie je horečnaté onemocnění a pokud se neléčí antibiotiky, jsou horečky velice vysoké. Při bronchopneumonii vyvolané bakteriemi závisí často příznaky na tom, jak jsou postiženy průdušky. U starších lidí může bronchopneumonie probíhat bez horeček. U méně častých zápalů plic, které jsou vyvolány nebakteriální infekcí, jsou příznaky různé, ale průběh je většinou horečnatý a těžký.

Léčba

Ve většině případů antibiotiky a u starších osob je nutné zajistit odkašlávání hlenu z dýchacích cest. Dále se doporučuje léčba pomocí inhalace. Prognóza se odvíjí od celkového zdravotního stavu nemocného.