Sluneční vitamin

Naše tělo umí vitamin D, který patří do skupiny vitaminů rozpustných v tucích, produkovat samo ze slunečního záření, a právě proto se mu říká sluneční vitamin.

Ve většině případů však tento zdroj nestačí pokrýt množství vitaminu D, které organismus nutně potřebuje. Důvodů je několik: stále delší roční období bez slunečního svitu, ale i ochranné prostředky proti nebezpečným složkám slunečního záření, bez nichž se ale opalovat nesmíme.

Vitamin D se chová jako hormon, což znamená, že se tvoří v jednom místě organismu, ale svou funkci uplatňuje v jiné části těla. Většina potřebného množství vitamin D se tvoří v podkoží díky působení slunečního záření; ultrafialové paprsky mění neúčinný prekurzor na účinnou formu vitaminu. Vitamin D je také nezbytný pro vstřebávání vápníku z potravy. Má přímý vliv na množství minerálních látek v kostech. V případě nedostatku ztrácejí kosti schopnost vystavět a udržet pevnou strukturu.

Nejlepší potravinové zdroje vitaminu D (makrela, sardinky, losos, tresčí játra, vejce…) obvykle obsahují tuky či oleje, které zvyšují jeho vstřebávání.

Není důležitý jen pro kosti

Vitamin D dokáže potlačovat imunopatologické reakce; chrání tak organismus před rozvojem onemocnění, jakými jsou diabetes mellitus I. typu, roztroušená skleróza, revmatoidní artritida či lupus erythematodes. Vitamin D má také prokázané příznivé účinky v prevenci nádorových onemocnění, je důležitý i v prevenci kardiovaskulárních, imunologických a neurologických chorob. Nedostatek vitaminu D bývá často zjištěn u osob trpících obezitou, neboť tělesný tuk ho váže a organismus jej pak nedokáže vstřebávat.

Dostatečné množství tohoto vitaminu snižuje riziko vzniku rakoviny prsu, prostaty, kolorektálního karcinomu, karcinomu plic a dalších typů národových onemocnění. Vitamin D také snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, mezi něž patří akutní infarkt myokardu, cévní mozkové příhody a srdeční selhání. Naopak nedostatek tohoto vitaminu je prokazatelně spojený téměř s dvojnásobně vyšším rizikem infarktu u osob, které trpí diabetem, stoupá také riziko vzniku rakoviny tlustého střeva, prsů a prostaty. Lidé, kteří trpí nedostatkem vitaminu D, jsou ohrožení vysokým krevním tlakem, osteoartritidou a abnormalitami v imunitním systému, jež mohou vyústit v různé infekce a autoimunitní nemoci, jako jsou roztroušená skleróza, cukrovka 1. typu a revmatická artritida.

Denním užíváním doplňků s vitaminem D mohou staří lidé a osoby se zvýšeným rizikem osteoporózy zlepšit vstřebávání vápníku, posílit tak kosti a předejít  jejich lámavosti. Lidé s onemocněním dásní mohou mít prospěch z denního příjmu doplňků s vitaminem D, pomohou tak zabránit postupujícímu úbytku kostní hmoty v čelistech, která je důležitá pro upevnění zubů. Lidé trpící lupénkou mohou mít nízkou hladinu vitaminu D. Kožní příznaky se zlepší, pokud nemocní zvýší své denní příjmy vitaminu D v potravě.

Doporučená dávka

Potřeba vitaminu D je individuální. Jediným způsobem, jak určit svou optimální dávku, je nechat si udělat krevní test. Ideálně byste si měli udržovat hladinu vitaminu D na 50 až 65 ng/ml po celý rok. DDD vitaminu D pro dospělé můžeme získat ze dvou sardinek v tomatě. Lidem starším 65 let se doporučuje doplněk s obsahem 10 ng vitaminu denně.

Největší riziko předávkování vitaminem D je u malých dětí, proto by se doplňky měly užívat pouze na doporučení lékaře. Užívání oleje z tresčích jater bohatého na vitamin D společně s doplňky vitaminu D může vést k příjmu nadměrných dávek. Mezi symptomy předávkování vitaminem D patří zvracení, nechutenství, zácpa, slabost a ubývání na váze. Pokud je hladina vitaminu D v mateřském mléce nízká, může u kojenců stoupat riziko vývoje slabých křivičnatých kostí, které mají tendenci se lámat a ohýbat.

Zvýšenou potřebu tohoto vitaminu mají lidé chronicky nemocní, děti, těhotné a kojící ženy a ženy po menopauze i ti, kdo žijí v oblastech často sužovaných smogem a inverzemi.