Když lepek zlobí
Celiakie (glutenová enteropatie) je chronické onemocnění. Při něm autoimunitní mechanismy disponovaných jedinců reagují na potravinovou složku obilovin (gliadin). Gliadin je odolný vůči trávení a při celiakii vyvolává poškození, které postihuje střevo. Výstelka tenkého střeva přirozeně obsahuje malé výčnělky, zvané klky, a tím zvětšuje svoji resorpční schopnost. Při celiakii je střevo hladké, zánětlivě změněné, a je proto omezena absorpce některých nutričních látek.
Rozvoj nemoci
Celiakie je nebezpečné onemocnění, které ohrožuje lidi hlavně svou plíživou povahou. Řada lidí celé roky trpí příznaky přecitlivělosti na lepek, a přitom je ani nenapadne, že by příčinou jejich obtíží mohla být samotná strava. Odhaduje se, že tímto problémem trpí až 100 tisíc lidí, ale jen 40 tisíc z nich o své nemoci ví, a tedy se také dokáže chránit. Někdy se dokonce odhaduje, že až devět z deseti celiaků o své nemoci neví, a tak si konzumací lepku pomalu ničí tenké střevo a zadělávají si na závažnější zdravotní problémy. Celiakie se rozvíjí nejčastěji v dětském věku, zvláště v době, kdy trávicí trakt dítěte začíná přijímat obiloviny. Na celiakii je nutné myslet v každém věku i proto, že se uvádí, že při neléčené celiakii se až u 10 % nemocných jako komplikace rozvíjí zhoubný nádor.
U dětí je úplně nejčastějším příznakem chudokrevnost a porucha růstu, bolesti břicha nejsou tak časté. Dále je třeba o celiakii uvažovat u dětí opakovaně nemocných, s podezřením na poruchu imunity. U dospělých je asi nejčastějším příznakem únava a celková nevůle, pacient se celkově necítí dobře, jsou rozladění, mrzutí. Objevují se zažívací potíže – bolesti břicha, plynatost, průjmy, ale také zácpa či střídání zácpy s průjmy. Někdy stojí intolerance lepku i za neplodností žen, časté jsou recidivující afty, ekzémy, osteoporóza a známá je i souvislost celiakie a jiných autoimunitních onemocnění – diabetu I. typu a štítné žlázy. U určité skupiny pacientů se reakce na lepek projeví postižením kůže, s opakovaným výsevem svědivých puchýřků na trupu, hýždích, loktech, kolenou či ve kštici. U těchto pacientů se nemusí objevit jiné příznaky, a tak je určujícím lékařem daného onemocnění převážně dermatolog.
Bezlepková dieta
I když je u nás především pšeničná mouka v jídlech prakticky všudypřítomná, existuje celá řada potravin, které jsou přirozeně bezlepkové a v jídelníčku mohou přísady s lepkem nahradit. Jedná se o brambory, rýži (všechny její druhy; bezlepkové mouky bývají často rýžové), kukuřici (bývá hlavní složkou v bezlepkové mouce nebo v bezlepkových těstovinách, vyrábí se z ní bezlepkové cereálie), sóju, pohanku, amarant (pseudoobilovina bohatá na proteiny, vyrábí se z ní mouka a vločky), luštěniny, ořechy, semena, jáhly (zpracované obilky prosa, mohou se použít jako příloha, ale vyrábějí se z nich i snídaňové cereálie).
Nějakou dobu budete muset pečlivě studovat etikety zboží, které nakupujete; i běžné potraviny typu jogurt, kečup, zmrzlina nebo čokoláda totiž mohou obsahovat lepek. V orientaci vám pomůže symbol přeškrtnutého pšeničného klasu – symbol bezlepkovosti. Gluten je také v mnoha uzeninách, a prodejci teprve postupně začínají přímo na cedulky s cenami salámů a klobás připojovat i informaci o tom, zda jsou bezlepkové. O něco lepší je situace v restauracích, které mají nově povinnost uvádět u položek na svém menu, zda obsahují alergeny z některé ze 14 nejčastějších skupin, mezi nimiž lepek stojí na prvním místě. Plánujete-li tedy návštěvu restaurace, prověřte si předem na jejich webu, zda má jídelníček doplněný informacemi o alergenech. Je dobré se domluvit s obsluhujícím personálem a poradit se, které jídlo je přirozeně bezlepkové nebo je připravené tak, aby v něm lepek nebyl. Většinou si nemůžete vybírat hotová jídla, jako jsou omáčky, přílohy nebo knedlíky. Lépe se vybírá z minutek, kde můžete požádat, aby jídlo bylo upraveno tak, aby v něm nebyl lepek. Pozor si musíme dávat na šťávy, které by mohly být zahuštěny moukou.
Bezlepkově celá rodina
Pokud se nemoc potvrdí u dítěte, může být situace složitější. Zvláště předškolákům a malým školákům se těžko vysvětluje, že nemohou jíst stejná jídla jako ostatní. Proto je dobré zapojit všechny zúčastněné (prarodiče, rodiče kamarádů, učitelky…), aby dítěti nenabízeli rizikové dobroty a aby věděli, že vaše dítě má své vlastní laskominy. I když v létě seženete bezlepkovou zmrzlinu, těžší to budete mít s kornoutkem. Proto s sebou noste umělohmotnou mističku a lžičku. U některých nemocných totiž i minimální množství lepku může způsobit výrazné zhoršení zdravotního stavu. Pokud se vaše dítě chystá na školní výlet nebo lyžařský kurz, je třeba pro něj domluvit bezlepkovou stravu. Přes tyto problémy je velice důležité, aby se dítě cítilo rovnocenné s ostatními.
Problémy mohou nastat přímo ve vzdělávacím zařízení. Některé školy a školky totiž vůbec neumožňují stravování dětí s dietou: jejich kuchyně speciální jídlo neumí zajistit a donášku z vlastního domova odmítají s tím, že by se porušily hygienické předpisy. Pokud vaše dítě trpí celiakií, proberte vaši situaci s ředitelem školy; vždy je to o komunikaci a vyjednávání. Určitě se setkáte s větším pochopením tam, kde někdo z personálu má osobní zkušenost s bezlepkovou dietou.
Když se celiakie objeví u některého z členů rodiny, je nejsnazší upravit jídelníček pro všechny. Existuje totiž velké množství potravin, které jsou přirozeně bezlepkové a v jídelníčku se nám často nedostávají. Pro celiaka je vhodné připravovat zvlášť jen výrobky, které se bez obilovin opravdu neobejdou, tedy chleba, pečivo, těstoviny. Bezlepková mouka je totiž výrazně dražší než obyčejná pšeničná.
