Útok na ledničku
Přejídání, které je následkem rychlého neboli vlčího hladu, vzniká především z nevhodného denního režimu, kdy celý den nejíme nebo jíme nevhodné potraviny, které nás nezasytí, ale naopak podpoří chuť na další jídlo. Spouštěčem může být i stres, deprese nebo opakované pokusy o dodržení diety. Ve většině případů přichází vlčí hlad v pozdních odpoledních hodinách a pokračuje až do nočních hodin.
Člověk je bezmocný, protože proti těmto pocitům a potřebám je jakékoli racionální vysvětlení nemožné. Můžeme si stokrát říkat, že noční přejídání není zdravé, ale pud přežít je silnější než jakákoli silná vůle.
Záchvatovité přejídání se tedy projevuje především nezvladatelnými chutěmi a vlčím hladem. Lidé pak neznají pocit sytosti a nedokážou uspokojit ani své chutě. To vede k častým změnám nálad a rychlým výkyvům váhy. Někdy trpí až žravostí a cestou z práce jsou schopni zhltnout několik tabulek čokolády či hamburgerů.
Za to, že propadneme vlčímu hladu, si můžeme sami. Nevnímáme signály, které nám tělo dává během dne, když chce doplnit energii. Někdy si v takových chvílích dáme místo jídla kávu, která pocit hladu oddálí, nebo jsme natolik zaujati tím, co děláme, že na jídlo zkrátka nepomyslíme. Určitou dobu to náš organismus vydrží, ale jakmile dospěle do fáze, kdy stoupne hladina hormonu ghrelinu, který má za úkol hlásit, že je potřeba se najíst, tělo si o jídlo řekne poměrně drastickým způsobem. V tomto momentu se už nespokojíme s malou porcí jídla nebo s jídlem s nižší energetickou hodnotou, ale budou nás pronásledovat všechny možné chutě; sladké, slané, ostré.
Vždy něco po ruce
Vlčímu hladu bychom měli hlavně předcházet, a to pravidelností ve stravě a dostatkem kvalitního a méně kalorického jídla. Pokud se silný pocit hladu přesto dostaví, je samozřejmě nutné dodat tělu potřebnou energii. Ovšem potraviny na zahnání rychlého hladu je třeba pečlivě vybírat. Větší hlad zažene proteinová tyčinka. Ta může i nahradit oběd. Pokud máme organismus v rovnováze, pocity hladu se dostavují asi až tři až čtyři hodiny po jídle, kdy je žaludek opět prázdný. Nedostatečný příjem základních živin přes den může způsobit, že si organismus vyžádá příjem chybějících kalorií. Pokud se ale jedná čistě o chutě na určitou potravinu, může za tím stát i nevyvážený jídelníček, i když jsme přes den pravidelnost ve stravování dodrželi. Chybí-li nám dostatečné množství sacharidů, má tělo večer potřebu si to vykompenzovat něčím sladkým. Nedostatek živin ve stravě se projeví jako chutě, nedostatečný příjem ve stravě se projeví jako hlad. Nutnost doplnit chybějící přísun jídla ve velmi krátkém čase způsobí, že toho sníme mnohem více, než bychom si dopřáli během dne při pravidelných a vyvážených porcích.
Při vlčích choutkách se nikam nežeňme. Ve stresu jsme s to sníst velké množství jídla, aniž bychom to postřehli. To se stává třeba po návratu z práce, zvlášť když nás čeká ještě práce doma. Místo lovení salámů z ledničky si dejme tu práci a nachystejme si jídlo na talíř. Při „uzobávání“ nebo pojídání jídla z lednice ztrácíme kontrolu nad tím, kolik jsme toho opravdu snědli. Rozložíme-li si potraviny na talíř, hned je to jasné. Než se pustíme do jídla, napijeme se. Zvláště čaj dokáže zahnat náhlý hlad. V dosahu bychom měli mít potraviny, které neobsahují ve velkém procentu tuky a cukry. Zapomeňte tedy na pečivo, uzeniny, tučné sýry, sušenky, slané krekry a čokolády. Než si připravíme plnohodnotné jídlo, můžeme zaplnit žaludek čerstvou zeleninou, kouskem ovoce, několika vlašskými ořechy nebo mandlemi (7 kousků), pomůže také hrst nasucho opražených slunečnicových semínek nebo půl hrnečku bílého kefíru či plátek nízkotučného sýra.
Sníme-li večer všechno možné, nemíváme ráno chuť na snídani. A kolotoč začíná nanovo. Bez snídaně, s menším obědem a celodenním deficitem jídla opět přijde vysoká potřeba doplnit energii a vlčí hlad přijde zase. Proto je lepší naučit se snídat a neodbývat oběd. Naopak je lepší ubírat večer. Apetit se srovná a večerní přejídání zmizí.
