Nedostatek vitaminů a minerálů

V našem organismu neustále probíhají metabolické procesy, přičemž naše zdraví je vystaveno neustálému útoku volných radikálů, které vznikají v důsledku oxidačního stresu.

Pokud v těle nemáme dostatek potřebných živin, organismus nemá sílu se bránit. Buňky bez dostatečné výživy jsou náchylné k napadení a nebezpečnému chování, které může vyústit až v nádorové bujení.

Za normálních okolností tělu zajišťuje všechny potřebné živiny vyvážená a pestrá strava.

U lidí nadmíru zaměstnaných, ve stresu, u osob dlouhodobě nemocných a seniorů však příjem živin pouze ze stravy nemusí být vždy dostačující.

Uspěchaný životní styl, stravování se v běhu, tendence přijímat velké množství hotových jídel, ale také zotavování se z nemoci, plánování těhotenství, vegetariánská dieta či prostý proces stárnutí klade na naše tělo zvýšené nároky. K tomuto výčtu přičtěte také to, že některé živiny je obtížné získávat pravidelně v potřebném množství z běžných potravin (kyselina listová, vitamin D). V takových případech si uvědomíme, jak může být pravidelné užívání potravinových doplňků přínosné.

Projevy nedostatku

Rozpoznání deficitu určité látky v těle je pro některé skupiny vitaminů obtížné, u některých minerálů snadnější, ale někdy se o vážném nedostatku dozvíme až v okamžiku, kdy se projeví změny na orgánech, které můžeme považovat za chorobné, někdy dokonce nevratné. Například nedostatek vitaminu C se projevuje pálením a krvácením ze sliznic, naopak nedostatek vápníku a hořčíku ve stravě člověk nezpozoruje, dokud se neobjeví vyšší křehkost, lámavost kostí, osteoporóza nebo kazivost zubů. Nedostatek jodu se může projevit zvětšováním štítné žlázy a větším výskytem jejích nádorů. Proto je dobré, pokud se necítíme ve své kůži, nechat si vyšetřit stav organismu (hladiny důležitých látek) pomocí krevních testů, které napovědí, kde by mohlo vzniknout onemocnění.

Pokud skutečně hrozí akutní nedostatek nějaké látky, pak je samozřejmě zapotřebí rychle organismus podpořit pomocí koncentrované formy suplementů. Z dlouhodobého hlediska je však nezbytný pravidelný vyvážený přísun všech látek v našem jídelníčku pomocí přirozené stravy, kde se nalézají v synergickém působení (jednotlivé vitaminy a minerály se vzájemně podporují a potencují).

Vitaminy

Byly objeveny zhruba před sto lety. Ale už ve čtvrtém století před Kristem věděli lékaři jako Hippokrates, že určitá strava je vhodnou prevencí různých nemocí. Jediné dva vitaminy, jejichž výhradním zdrojem není potrava, jsou vitaminy D a K, které si tělo samo vytváří.

Teprve ve dvacátém století izolovali vědci úspěšně vitaminy z potravy a identifikovali jejich strukturu. Dnes máme informace o třinácti organických látkách. Při objevení bylo každému vitaminu přiděleno písmeno abecedy. Poté, co byla definována jejich chemická struktura, dostaly i svůj specifický název. Vitamin A proto známe i pod názvem retinol a vitamin C pod názvem kyselina askorbová. Vitamin B není pouze jeden, ale je to celá skupina vitaminů, a zatímco většina vitaminů ze skupiny B má svůj vlastní název a číslo, některé, jako například kyselina listová, jsou známy pouze pod svým názvem.

Dostatečné množství vitaminů v organismu je nezbytné pro naši existenci – regulují úroveň metabolických pochodů, nedostatek jediného může ohrozit fungování celého organismu. Jejich spotřeba stoupá v případě zvýšené námahy, v průběhu nemoci, při tělesné a duševní zátěži.

Vitaminy jsou rozděleny do dvou kategorií. Ty, které patří do první kategorie, potřebuje tělo pravidelně. Jsou rozpustné ve vodě a tělo je rychle ztrácí močí. Vitamin C a vitaminy skupiny B patří do skupiny ve vodě rozpustných. Zbývající vitaminy – A, D, E a K – jsou rozpustné v tucích. Díky tomu, že se rozpouštějí v tucích, mohou zůstat v tukových zásobách těla měsíce až roky.

Minerály nejen pro štěstí

Jedná se o anorganické látky, které pocházejí z neživých věcí, jako jsou například kameny a kovové rudy. Tyto látky se do potravinového řetězce dostávají tím, že jsou obsaženy v půdě, ve které koření rostliny: my tyto minerály získáváme přímo tím, že rostliny jíme nebo tím, že jíme zvířata, která se těmito rostlinami přímo živila.

Minerály dodávají sílu a pevnost tělesným tkáním (kostem, zubům…) a přispívají k řadě vitálních funkcí. Dělí se do tří skupin:

makrominerály (sodík, draslík,chlor, hořčík, vápník)
mikrominerály (jod, železo, selen, zinek, chrom, měď. mangan)
stopové prvky (kobalt, molybden, síra, vanad, bor, nikl, křemík, fluor)

Existuje 22 minerálů, které jsou pro zdraví nezbytné. Například vápník, který potřebujeme ke stavbě pevných kostí a zubů a železo, které pomáhá mozku soustředit se a tělu cítit se plné energie a života. Nedostatek minerálů v potravě může stejně jako nedostatek vitaminů způsobit onemocnění. Na druhé straně je nebezpečný i velký přísun určitých minerálů, proto je velice důležité nekonzumovat příliš mnoho daného minerálu v potravě či užíváním přílišného množství doplňků

Co nám nejčastěji chybí?

Zkratka DDD (RDA, RDI)označuje minimální doporučený denní příjem mikroživin pro zdravou osobu. Toto množství by mělo být dlouhodobě dodrženo, aby nedošlo k projevům nedostatku těchto látek. De facto se takto označuje dolní limit, pod který by neměl příjem mikroživin klesnout. Individuální potřeba však může být vyšší, a to dokonce i násobně v závislosti na zátěži, stresu, věku a celkovém stavu organismu. Co nám schází nejčastěji:

Vitamin C: DDD 60 mg; přirozený zdroj: šípky, citrusové plody, papriky, jahody, brokolice, brambory, zelí, rakytník.
Vitamin B9 (kyselina listová): DDD 0,2 mg; přirozený zdroj: játra, tmavě zelená listová zelenina, obiloviny, fazole.
Vitamin D: DDD 300 – 600 IU; přirozený zdroj: játra, mořské ryby, vejce, máslo.
Vápník: DDD 1000 mg denně; přirozený zdroj: šproty, sardinky, mák, ořechy, sýry, mléčné výrobky.
Hořčík: DDD 280 – 350 mg denně; přirozený zdroj: kakao, sója, hořká čokoláda, banány.
Jod: DDD 100 – 200 mikrogramů; přirozená zdroj: višně, třešně, mořské ryby, mořské řasy.
Železo: DDD 10 – 30 mg (přisvojování je podmíněno dostatkem vitaminu C a mědi); přirozený zdroj: melasa, šťáva ze švestek, meruňky, ořechy, rozinky, játra, žloutky.
Selen: DDD 50 – 70 mikrogramů; přirozený zdroj: mořské ryby, ledvinky, játra, žloutky, para ořechy, pšeničné otruby, droždí.
Zinek: DDD 7-20 mg; přirozený zdroj: dýňová semínka, pšeničné klíčky, hovězí játra.

U některých látek lze zjistit pomocí vyšetření z krve jejich deficit. Nicméně nebývá to součástí běžných vyšetření. Například u některých nemocných lze stanovit okamžité hladiny některých minerálů: železo u pacientů s nedostatkem krevního barviva či chudokrevností, hladiny Mg a Ca u lidí trpících křečemi, hladiny tyreoidálních hormonů a tyreoglobulinu při podezření na nemoci štítné žlázy.

Obecně se nedoporučuje extrémně vysoký příjem vitaminů rozpustných v tucích (A, D. E, K), jejichž vysoká hladina může mít až toxické účinky. Lze se (za určitých podmínek) předávkovat některými minerály, jako je například vápník, hořčík, ale i draslík. Je tedy nezbytné dodržovat dávkování dané výrobcem.

Co ovlivňuje vstřebávání

Poté, co je vitamin či minerál zkonzumován jako součást jídla, nápoje či v podobě doplňku, musí se ze zažívacího traktu vstřebat do krevního oběhu, aby mohl v těle účinně působit. Vitaminy a minerály mohou mít samy vzájemný pozitivní účinek na vstřebávání. Například užití vitaminu C se zeleninovým pokrmem s obsahem železa zvyšuje vstřebání železa. Totéž se stane při kombinaci vitaminu D a vápníku v jednom jídle. Užití celé skupiny vitaminů skupiny B prokázalo zvýšení vstřebávání jednotlivých vitaminů z této skupiny, zatímco vitaminy A, C a E usnadňují vstřebávání minerálu selenu v zažívacím traktu.

Vitamin A a beta-karoten vstřebává tělo snáze, když jsou konzumovány společně s trochou oleje nebo tuku. Vstřebávání zinku je také dokonalejší, pokud je zinek součástí jídla s obsahem bílkovin. Na druhé straně je ale možné, že velké množství jednoho minerálu – například draslíku, může zhoršit vstřebávání minerálu jiného, například hořčíku.

Je známo, že látky zvané fytáty, které vlastně představují druh vlákniny nacházející se v celozrnném pečivu, se mohou navázat na minerály jako například zinek a ve společné vazbě je vyvést z těla stolicí, aniž by byly absorbovány. Tanin v čaji váže železo a znemožňuje tělu je vstřebat a využít. Stejně tak „oxaláty“ neboli šťavelany v rebarboře a špenátu se mohou vázat na vápník, čímž znemožňují využití tohoto minerálu v těle.

V některých případech mohou nastat interakce s léky. Proto se například u takzvaných doplňků stravy obsahy některých látek minimalizují (například vitaminu K). Stejně tak může dojít k interakci s potravou (listová zelenina se omezuje nemocným s užíváním léků na snížení srážení krve). Nemocní jsou lékaři o těchto interakcích vždy poučováni. V některých případech nesmějí například jíst grepy a zejména semena (léčba některými léky u srdečních chorob), je omezen příjem pečiva u nemocných s cukrovkou, příjem potravy bohaté na jod u některých onemocnění štítné žlázy.

Některé léky na předpis mohou nepříznivě ovlivnit vstřebávání vitaminů a minerálů. Bylo prokázáno, že lék snižující hladinu cholesterolu, známý jako cholestyramin, snižuje vstřebávání vitaminů D, E a K. Antacida užívaná k léčbě zažívacích obtíží mají podobný vliv na vitamin A. Některá antidepresiva snižují vstřebávání vitaminu B2, zatímco riboflavin, antibiotika a léky obsahující L-dopamin, užívané k léčbě Parkinsonovy choroby, snižují účinek niacinu.

Kdy sáhnout po doplňcích?

Jestliže přemýšlíme nad vyváženým jídelníčkem, nesmíme zapomínat na fakt, že ve stravě obecně ubývá přirozených výživných látek, ať již v důsledku nedostatku živin v půdě či na základě dalších aspektů (kvůli velkovýrobě se zničí spousta vitaminů a minerálů). Proto s potravou přijímáme čím dál méně mikroživin a bývá zapotřebí je doplňovat i pomocí kvalitních suplementů. Nicméně je dobré mít na paměti, že nesmíme doplňovat bezhlavě a vše.

V dnešní době mnoho lidí volí alternativní dietní režimy, které mohou omezovat rozmanitost vitaminů a minerálů v potravě. Vegetariáni a vegani, kteří vylučují živočišná jídla, mohou mít problémy přijmout celé spektrum potřebných látek. Užívání doplňků pro ně může být řešením. Lidé, kteří drží redukční dietu se sníženým množstvím energie a omezeným množstvím tuků, mohou mít také prospěch z multivitaminových doplňků, které zajistí příjem všech látek k pokrytí základních potřeb.

Životní styl může potřebu některých živin zvýšit. Například kouření zbavuje tělo zásob vitaminu C, čímž zvyšuje potřebu většího množství vitaminu C v dietě. Vzhledem k tomu, že kuřáci mají obvykle nízký přísun potravy bohaté na vitamin C, je užívání doplňků s vysokým obsahem vitaminu C vhodným krokem ještě před zbavením se tohoto návyku.

Zpět