Strážce krvinek
Slezina je poměrně malý orgán o velikosti 12x6x3 cm umístěný pod levým obloukem žeberním. Jejím úkolem je být jakýmsi filtrem buněk, které jsou do ní přinášeny krevním oběhem. Odstraňuje z oběhu poškozené červené krvinky a krevní destičky. U lidí s infekční nemocí odstraňuje původce těchto chorob, bakterie, kterým se podařilo proniknout až do krevního oběhu.
Slezina sama o sobě nebolí, bolet může pouze její pouzdro. Bolest v této oblasti však nebývá příliš častá a většinou je projevem toho, že se slezina v dané chvíli zvětšuje a tlačí na okolní orgány. Zvětšení sleziny má nejčastěji dvě příčiny. Za prvé pokud se do sleziny dostává hodně materiálu, který musí být odstraněn; nejčastěji bakterie nebo poškozené krvinky. Do této skupiny příčin patří rozličné krevní choroby nebo závažné infekce. Za druhé jde o stavy, kdy ze sleziny nemůže volně odtékat krev a hromadí se zde (nejčastější příčinou jsou jaterní onemocnění). Existují i další příčiny zvětšení sleziny, například nádory sleziny, ukládání některých látek ve slezině, ale tyto příčiny jsou méně časté. U některých chorob je přítomna několikanásobně zvětšená slezina, která tlačí na okolní orgány, zejména na žaludek a ostatní orgány zažívacího traktu. V tomto případě mívá nemocný nepříjemné tlakové pocity v levé horní polovině břicha a zpravidla hubne.
Slezina je orgán, jehož funkci způsobem života přímo prakticky neovlivníme. Jelikož je však hodně spjata s funkcí jater, je nutné se vyhýbat dlouhodobým vlivům, které játra poškozují, zejména nadměrnému požívání alkoholu.
Onemocnění nejsou častá
Onemocnění sleziny jsou relativně vzácná a málokdy se projevují změnami, které poznáme z rozborů krve. K diagnóze se využívají zobrazovací metody (sonografie, CT, magnetická rezonance), pomocí nich zjistíme, zda je slezina zvětšená a zda je její struktura změněná. Slezina se vyšetřuje při nejasných bolestech levé horní poloviny břicha nebo při chorobách, o kterých je známo, že vedou k jejímu zvětšení. Drobné cysty ve slezině, není-li jich mnoho, většinou nevadí. Problémem by byly mnohočetné cysty nebo jedna velká cysta. Tento stav málokdy vede k závažné ztrátě funkce, komplikací však může být významné zvětšení sleziny, a tím způsobený tlak na okolní orgány. Slezina se také často zvětšuje při nádorových onemocněních mízních uzlin a krve. Málokdy je však orgánem, ze kterého tato nádorová onemocnění pocházejí.
I bez sleziny to jde
Když slezina schází, znamená, že v těle nefunguje filtr, který by odstraňoval nefunkční krvinky, bakterie a další elementy. Její funkci sice do určité míry nahradí játra, nikdy ovšem zcela. Lidé, kterým chybí slezina, mají mírně zvýšený počet červených krvinek a krevních destiček. Daleko důležitějším důsledkem však je, že nedostatečně odstraňují bakterie a další infekční původce v případě, že při nějaké infekci proniknou do oběhu. Člověk, který nemá slezinu, by měl být opatrný při každé infekci. Rozhodně nesmí přecházet infekce. Takovému pacientovi by měl ošetřující lékař nasadit antibiotika i v případech, kdy by je „zdravému“ člověku nepodal. Dnes je zvykem nemocné po odstranění sleziny proti některým původcům infekcí očkovat. Diskutovaná je prevence prostřednictvím dlouhodobě podávaných antibiotik, velká část odborníků se k tomuto řešení uchyluje.
„Bloudivá“ slezina je stav, při němž došlo k částečné ztrátě funkčnosti aparátu, který přichycuje slezinu na jejím obvyklém místě. Neznamená to, že by nám slezina bloudila po celém břiše, ale že se nepřirozeně zvýšila její přirozená schopnost pohybu. Tento stav může být doprovázen nepříjemnými pocity v levém podžebří. Málokdy však dochází k vážným komplikacím.
