Obávaná bulka

Počet žen, které u nás ročně onemocní rakovinou prsu, dosahuje téměř 7 tisíc. Přibližně 1600 žen s tímto onemocněním umírá. Bohužel strach brání ženám jít na vyšetření a zjistit pravdu. V pokročilém stadiu nemoci je pak již léčba velmi obtížná. Za posledních třicet let vzrostl v České republice výskyt rakoviny pesu u žen o šokujících 120 procent, a to je nejvíc ze všech zhoubných nádorů.

Životní styl a nemoc

Karcinom prsu je typicky multifaktoriální onemocnění, na  jehož vzniku se podílí velké množství faktorů, které od sebe není možné oddělit. U většiny nádorů o prevenci v pravém slova smyslu hovořit nelze. Je však známo mnoho faktorů, které ke vzniku rakovinných nádorů přispívají. Je to nezdravý životní styl bez odpočinku, těžce stravitelná strava a málo pohybu, taktéž málo porozených dětí a pozdní věk prvního porodu. Kouření s největší pravděpodobností nemá vliv na nádory prsu, na rozdíl od jiných nádorů, především plic. Nadměrné pití alkoholu je dalším z rizikových faktorů.  Riziko výrazně stoupá, pokud se žena s alkoholem seznámí již po nástupu první menstruace a před prvním otěhotněním. Dodržováním zdravého životního stylu a vyhýbáním se kancerogenům, což jsou látky podporující rakovinné bujení, můžeme do značné míry riziko vzniku nádoru snížit.

Většina zhoubných nádorů je léčitelná, pokud je objevena včas. Samozřejmě všechny typy nádorů nelze nalézat pomocí přesných metod, ale pro některé to platí více než v 90 procentech. Rakovinou, které se můžeme postavit účinně, jsou právě nádory prsu. V jejich případě funguje sekundární prevence na více než 90 procent. Onou metodou je vyhledávání nehmatných rakovinných nádorů pomocí mamografie.

U žen velmi mladých se (do 30 let) se karcinom prsu vyskytuje poměrně vzácně, žen s nádory prsu v mladém věku podstatně nepřibývá. Velký nárůst je ale zaznamenáván kolem 35. až 40. roku věku a výskyt se v zásadě zvyšuje se vzrůstajícím věkem.

Ohrožené ženy

Existuje řada genů, jejichž mutace nepříznivě ovlivňují vznik karcinomu prsu. Asi 5 až 10 procent všech zhoubných nádorů je podmíněno vrozenou mutací. Mutace genů BRCA1/2 patří mezi ty nejvýznamnější nejlépe prozkoumané pro velmi vysoké riziko nejenom karcinomu prsu, ale i nádorů vaječníků. U takto ohrožených žen je třeba realizovat řadu opatření zaměřených na časnou diagnostiku případně vzniklého karcinomu a hlavně snížení rizika. Nosičky této mutace jsou již od mladého věku individuálně sledovány s využitím prsní a transvaginální sonografie, magnetické rezonance prsu a později i mamografie. Jako nejdůležitější preventivní zákrok se obvykle doporučuje odstranění vaječníků a vejcovodů ve věku do 40 let. U mutace genů BRCA1/2 se navíc osvědčilo také odstranění mléčných žláz – riziko vzniku nádorů prsu je pak zcela minimální.

Mamografie je speciální rentgenová metoda, při níž se prs musí stlačit mezi podložku a kompresní desku. Zátěž ozářením je u současné mamografie malá, proto je možné ji provádět i pravidelně v ročních intervalech. Vyšetření by neměly odkládat ženy, jejichž nejbližší příbuzné (matka, babička, sestra, tety) onemocněly rakovinou prsu před menopauzou. Zvýšené riziko mají též ženy, kterým začala menstruace před 12. rokem, je jim více než třicet let a ještě nerodily nebo měly dítě po třicítce či jsou uživatelkami hormonální antikoncepce.

Vliv hormonů

Často se mluví o tom, zda na vznik nádorů nemá vliv hormonální substituční terapie, tedy užívání léků, jež zmírňují nežádoucí projevy klimakteria. HST pomůže řadě žen překonat potíže spojené s přechodem, jejich podávání gynekolog vždy zvažuje. Neexistuje zatím absolutně bezpečný přípravek, nicméně podle nových studií je riziko vzniku nádoru prsu podstatně vyšší až po mnohaletém trvalém podávání (déle než deset let). Ženy, které HST užívají takto dlouhodobě, by měly absolvovat preventivní mamografické vyšetření doplněné sonografií častěji, alespoň každoročně.

Čeho si všímat

Existují varovné změny, stejně tak existují i změny nevýznamné. Každá žena by měla vědět, co je normální změnou prsu a co ne. Vše, co se odchyluje, by měl vidět gynekolog nebo praktický lékař. Normální je, že prsy občas bolí. Bolí obvykle oba prsy, nejčastěji před menstruací, v těhotenství  nebo když žena začne užívat antikoncepci či jiné hormonální pilulky, které ženám předepisuje gynekolog, aby lépe snášely potíže, které s sebou přináší přechod.

Normální je, když před menstruací nebo v počátku těhotenství prsy bolestivě zduří. Během menstruace i v průběhu těhotenství nakonec dojde ke zklidnění bolestivého pocitu. Normální je, když se po zmáčknutí bradavek objeví čirý výtok malého množství tekutiny, někdy třeba jen kapka. Průhledná nebo mírně zakalená tekutina neznamená nic špatného. Tento nevýznamný výtok se objevuje obvykle před menstruací, může přetrvávat i několik měsíců po kojení, některé ženy ho mají celý život.

Není normální, když se v prsu najednou objeví hmatný útvar, který tam ještě před nedávnem nebyl. Nemusí automaticky znamenat, že se jedná o zhoubný nádor. V prsech se mohou objevovat cysty, hormonální zduření ve žláze nebo také nezhoubné nádory. V každém případě je však nutné vyšetřit hmatný nález mamografem nebo ultrazvukem.

Z nezhoubných onemocnění jsou tedy nejčastější změny hormonálně podmíněné, uzly, zbytnělé žlázy či cysty, U mladých žen se relativně často vyskytují takzvané fibroadenomy, což jsou nezhoubné nádory bez podstatně vyššího rizika, někdy i rychle rostoucí. Ženy obtěžují také bolestivé prsy. Některé ženy mají navíc strukturu žlázy tak „hrbolatou“, že se u nich jedná o normu.

Velikost cyst bývá různorodá a nejčastěji se nacházejí oboustranně. Fibroadenom zpravidla postupně naroste do velikosti až 3 cm, a pak se již nemění, někdy dokonce zaniká. Velmi záleží na tom, zda nově objevená bulka patří do žlázy, podkoží nebo se objeví přímo v kůži.

Změn si nelze nevšimnout

Není normální, když se na bradavce objeví krvavý výtok. Takový výtok nelze přehlédnout. Objevuje se sám od sebe a zanechává skvrny na prádle. Když se bradavka nebo dvorec, což je tmavý kruh kůže okolo bradavky, zmáčkne dvěma prsty, vytéká tekutiny mnohem více. Jde o varování, které se nesmí přehlížet, a je nutno okamžitě navštívit lékaře. Není normální, když se jedna bradavka náhle vtáhne dovnitř a nejde vysunout ven. Některým ženám se bradavky vtáhnou, protože prodělaly zánět prsu, některým se to stane bez příčiny. První i druhý důvod je vždy popudem k návštěvě lékaře. Také není v pořádku, když náhle zčervená prs a žena nemá teplotu. Zčervenání kůže prsu bývá příznakem zánětu, v mnoha případech však také příznakem nádorového onemocnění. Při zánětu, který bývá doprovázen zčervenáním prsu, je prs silně bolestivý. Bolest bývá tak veliká, že si žena nechce nechat na prs ani sáhnout. Je-li prs červený, ale přitom příliš nebolí, jde o závažný příznak, se kterým se bezodkladně chodí k lékaři.

Žena musí být obezřetná i v případě, kdy se v kůži prsu objeví vtažení, které tam předtím nebylo. Vtažení se podobá dolíčku a je vidět, zejména když žena zvedne ruce nad hlavu. Není v pořádku, když se kůže prsu začne měnit. Je tuhá, všechny póry jsou v ní více viditelné a strukturou se podobá slupce pomeranče. Není normální, když se tmavá kůže bradavky a okolního dvorce pokryje šupinkami, je jakoby „olepená“, snadno se přilepí k prádlu a je tak křehká, že při jemném škrábnutí krvácí.

Vyšetření

Mamografie je jediná ověřená metoda a v zemích, kde byly zavedeny pravidelné prohlídky na mamografu, se úmrtnost na rakovinu prsu výrazně snížila. Někdy se k této metodě doplní ultrazvukové vyšetření. To na rozdíl od mamografu umožňuje trojrozměrné zobrazení.

Nahmatáte-li si v prsu bulku a máte-li pravidelný menstruační cyklus, měly byste vyčkat do nejbližší menstruace. Pokud bulka přetrvává, jde o známku, že nejde o hormonálně zduřelou žlázu. Tehdy je nutné vyhledat lékaře. Jiná pravidla platí, máte-li nepravidelný cyklus nebo jste-li již v přechodu – lékař byste měla navštívit co nejdříve. I když chodíte na pravidelné preventivní vyšetření po 45. roce, v případě, že si v mezidobí nahmatáte bulku, neprodleně navštivte svého gynekologa.