Křečové žíly
Křečové žíly patří mezi běžný problém, který postihuje 10 až 20 procent populace.
Míra výskytu křečových žil roste společně s věkem a u jedinců starších 50 let se jedná o běžnou záležitost. Ženy trpí křečovým žilami čtyřikrát více než jejich mužské protějšky. Křečová žíla je vlastně povrchová céva, která je neobyčejně zkroucená, prodloužená nebo rozšířená. Nejčastěji se vyskytuje na dolních končetinách a způsobuje bolest a značnou únavu nohou. Jádrem potíží je, že určité množství krve se vrací kvůli špatné funkci žilní chlopně. To vede k roztažení žíly, ztrátě elasticity žilních stěn a ztrátě napětí v tkáni. Jestliže žilní chlopně fungují zcela normálně, zabraňují tomu, aby se krev na své cestě k srdci vracela zpět. Jestliže dojde ke snížení výkonnosti, určité množství krve zůstane v žilách, které následkem toho natečou a bolí.
Faktory ovlivňují vznik křečových žil
Křečové žíly jsou příznakem slabého oběhového systému. Na jejich vzniku se může podílet mnoho faktorů, které můžeme rozdělit na dvě skupiny. Nedostatečná práce žilních chlopní může být způsobena:
-
Genetickými predispozicemi – zhruba čtyřicet procent lidí, kteří trpí křečovými žilami, má předky, kteří rovněž trpěli křečovými žilami.
-
Obezita – tukové tkáně vznikající na dolních končetinách neposkytují žilám dostatečnou oporu, což vede ke ztrátě napětí v žilách.
-
Věk – proces stárnutí vede k degenerativním změnám v podpůrných a pojivových tkáních. Tyto změny se pojí se sníženou svalovou aktivitou starších jedinců.
-
Držení těla – zaměstnání vyžadující dlouhé stání nebo sezení, zvyšuje možnost vzniku křečových žil. Toto zvýšené riziko je výsledkem zemské přitažlivosti a nedostatečné činnosti lýtkových svalů.
Bariéry
Zvýšená bariéra proudění krve zpět do trupu může být způsobena:
-
Těhotenstvím – rostoucí plod dítěte může působit jako překážka v toku krve. Po porodu se situace mění.
-
Trombózy – krevní sraženiny se mohou stát překážkami v krevním řečišti.
-
Tumory – např. nádory v děložní stěně mohou být překážkou.
-
Móda – těsné a upnuté oblečení způsobuje stažení nohou a pasu, což vede k oslabení tkání.
Bylinky
Tzv. vaskulární tonika (např. hloh, koňský kaštan, řebříček obecný) pomohou k tomu, aby tkáně získaly opět potřebný tonus a pevnost. Byliny, které jsou bohaté na bioflavonoidy a flavonoidy, jako např. koňský kaštan, jsou zvlášť vhodné, i když jejich účinek zpravidla není okamžitý. Stimulanty oběhového systému, např. jasan trnitý a jinan dvoulaločný, napomohou zlepšit krevní cirkulaci tak, že se krev bude lépe vracet z končetin do trupu. Adstringenty, např. řebříček obecný a vilín virginský, mohou být používány zevně, čímž dojde ke znásobení účinku vaskulárních tonik. Protizánětlivé prostředky, např. koňský kaštan uleví při lokálním zánětu.
Režimová opatření
Z hlediska dlouhodobé léčby potíží s křečovými žilami jsou důležité prvky životního stylu. Při křečových žilách bychom se měli vyhýbat pozicím, které ztěžují návrat krve z dolních končetin do oběhu. Je vhodné odpočívat každý den deset minut tak, aby nohy byly výše než hlava. Chůze a lehké cvičení jsou rovněž doporučovány, avšak jogging a příliš namáhavá cvičení doporučit nelze.
Aromaterapie a masáže
Mezi doporučené oleje patří cypřišový olej, který můžeme použít do koupele nebo jím můžeme potírat postižená místa. Masáže se mohou provádět nad oblastí s postiženými žilami, nikdy ne pod touto oblastí, protože tím by došlo ke zvýšení tlaku v žilách.
Výživová doporučení
Abychom zabránili rozvoji křečových žil, měli bychom si udržovat přiměřenou tělesnou hmotnost (nadbytečných kil je potřeba se vhodným způsobem zbavit), vynechat ze svého jídelníčku nadbytečnou sůl, a jíst potraviny, které jsou bohaté na vlákninu, složité sacharidy a draslík. Vhodné je doplnění vitaminu E, A, C, dále hořčíku a zinku.