Trombóza

Trombóza představuje zvýšené zdravotní riziko, protože při ní dochází k tvorbě krevních sraženin v tepnách nebo žilách, které blokují krevní oběh a zabraňují normálnímu průtoku krve. Rizikovou skupinou pro vznik trombóz jsou kuřáci, lidé trpící nadváhou, diabetici. Trombóza se však může vyskytovat také u zcela zdravých jedinců.

Jak se vytváří krevní sraženina?

Srážení krve je běžný mechanismus pomoci, kterého se tělo brání proti ztrátě krve při poškození cév. Krevní sraženina chrání ránu a zabraňuje dalšímu poškození tkáně a umožňuje také její hojení. Porucha srážení krve s sebou přináší zdravotní problémy. Jako příklad můžeme uvést hemofili. Srážení krve uvnitř cév je poměrně nebezpečný děj a organismus se proti němu brání pomocí složité soustavy krevních bílkovin (srážecích faktorů) a jejich antagonistů. Zcela běžně jsou faktory, které působí protisrážlivě a prosrážlivě zhruba v rovnováze. Rovnováha však může být narušena malým zásahem, kdy při zpomalení krevního průtoku v cévách, končetinách mozku nebo srdci přebytkem srážecích faktorů nebo poškozením výstelky cév.

Důsledky vzniku sraženiny

Jestliže dojde ke vzniku sraženiny, a ta je poměrně velká, může dojít k zablokování také velké tepny a žíly. Důsledky takové situace se odvíjí od toho, která část cévy nebo orgánu je postižena. Trombóza může vzniknout v kterékoli části těla. Jestliže dojde k poškození jedné z koronárních tepen, dojde u postiženého k rozvinutí srdečního infarktu. V mozku je důsledkem mozková mrtvice. Trombóza v žilách dolních končetin vyvolá velmi často její zánět, tzv. flebitidu. Pokud dojde k ucpání tepen, které krví zásobují končetiny, může dojít ke vzniku sněti.

Kdy dochází k embolii?

Embolie vzniká tehdy, když se krevní sraženina uvolní z místa svého vzniku a krevní proud ji zanese dále, až nakonec pronikne do užší cévy, kterou ucpe, a zcela přeruší přítok krve do míst, kam příslušná céva vede. Trombózy žil dolních končetin mohou mít za následek plicní embolii. Když se krevní sraženina vytvoří v krčních tepnách, může dojít k mozkové embolii a k mozkové mrtvici. Krevní sraženiny, které se vytvářejí na srdečních chlopních, mohou dolizovat takřka do celého těla.

Příčiny vzniku trombóz

Trombóza bývá většinou následkem jedné z uvedených příčin nebo jejich kombinace: ateroskleróza či jiné onemocnění tepen, dlouhodobá imobilizace, větší operativní zákrok, gravidita, užívání některých antikoncepčních pilulek nebo v souvislosti se vznikem nádorů. Ke vzniku krevních trombóz jsou náchylnější ženy starší 35 let, užívající antikoncepční pilulky, zejména pokud se jedná o kuřačky.

Onemocnění krevních cév

Známky degenerativních procesů se ve velkých tepnách objevují se stoupajícím věkem. Tento stav se nazývá ateroskleróza neboli kornatění tepen. Ateroskleróza začíná nejčastěji na tepnách, které jsou v průběhu života vystaveny největší námaze. Jedná se především o tepny srdeční, zásobující krví srdeční sval a velké tepny. Proces kornatění tepen je doprovázen také zvýšeným krevním tlakem.

Koronární trombóza

Je častou příčinou příhody, kterou laicky označujeme jako „srdeční mrtvici“ a lékaři tento stav označují jako infarkt myokardu. Riziko srdečního infarktu je nejvyšší u mužů s nadměrnou tělesnou hmotností, u diabetiků a u osob, které již infarkt prodělaly.

Postupující ateroskleróza

Lidé s postupující aterosklerózou, kteří jsou ohroženi koronární trombózou, mají často potíže ještě předtím, než se u nich objeví srdeční infarkt. Dochází u nich k postupnému ukládání tukových částic do stěn koronárních tepen. Ty se pozvolna zužují a při zvýšených nárocích srdce na kyslík jimi nemůže protékat dostatečné množství krve. Vede to ke vzniku typické bolesti při námaze, které se říká angina pectoris. Bolest je zpravidla velice silná, že nemocný nemůže být fyzicky aktivní. Bolest je varovný signál, že se člověk musí uklidnit. Trombóza koronárních tepen vyžaduje nemocniční léčbu.