Kyčelní kloub

Kyčelní kloub patří svou velikostí k největším kloubům lidského těla. Jeho hlavní funkcí je nést váhu horní poloviny těla a spolu s páteří umožňuje také vzpřímenou chůzi. Kyčelní kloub je vtvořen výběžkem stehenní kosti a je zakončen velkou polokulovitou hlavicí, která zapadá do miskovité jamky (retabula). Spolu se stydkou a sedací kostí vytváří kyčelní kloub uzavřený kruh pánve.

Tlumení nárazů

Hladká vrstva chrupavky, která kryje hlavici stehenní kosti i povrch kloubní jamky, umožňuje tlumit nárazy při chůzi. Kloubní pouzdro je tvořeno silným vazivem a uzavírá kloubní dutinu vůči okolí. Nejtenčí je na zadní straně, ale v místech, kde je na kyčelní kloub vyvíjen silný tlak (přední a boční straně) je vazivo velice silné. Uvnitř tukové tkáně jsou ložiska, které slouží jako měkká podložka tlumící nárazy.

Stabilita kyčelního kloubu

Silné vazy, které fixují hlavici stehenní kosti přispívají ke stabilitě kyčelního kloubu. Vazy se navzájem kříží, čímž ještě posilují svou odolnost a brání vyklouznutí hlavice z kloubní jamky. Mezi nejsilnější vaz v lidském těle patří iliofemorální vaz. Hraje zásadní roli při stoji i chůzi, protože stehno nemůže vysunout dozadu za pomyslnou čáru probíhající středem trupu při pohledu ze strany. Tomuto zabraňují kloubní vazy. Jestliže dojde ke zdánlivému posunu za tuto hranici, například před kopnutím míče, není to způsobeno pohybem v samotném kloubu, ale pohybem celé pánve vzad.

Pohyby v kloubech

Pohyb stehna vpřed se nazývá flexe. Tento pohyb zajišťují zejména bedrokyčlostehenní svaly. Natažení stehna se říká extenze. Stehno natahuje největší a nejsilnější sval hýžďové krajiny (velký hýžďový sval spolu s menšími svaly). Pohyb do stran se nazývá odtažení (abdukce) a opačný pohyb je addukce (přitažení). První z těchto pohybů zajišťují svaly, které jsou uloženy pod velkým hýžďovým svalem (střední a malý hýžďový sval, krejčovský sval). Přitažení stehna zajišťuj svaly, které jsou na jedné straně připojeny k pánvi a na druhé straně ke stehenní kosti.

Vrozené poruchy kyčelního kloubu

Vzhledem ke své složité stavbě je kyčelní kloub v porovnání s ramenním kloubem velmi dobře stabilní. T této stability vyplývá, že posuny v oblasti kloubu jsou v dospělém věku vzácným poraněním, když se paradoxně jedná o častý problém nejen v dětství, ale i při narození. V průběhu nitroděložního vývoje plodu se jamky kloubu nemusí vyvinout dostatečně hluboké, takže se hlavice kloubu v prvních týdnech po narození lehce posune. Pokud by se takové posunutí terapeuticky neléčilo, mohlo by dojít k trvalému poškození kyčelního kloubu.

Preventivní vyšetření

U všech novorozenců se provádí preventivní vyšetření kyčelního kloubu. Jestliže je hlavice kyčelního kloubu posunutá, jsou slyšet hluboké cvakavé zvuky, které vyluzuje kloubní hlavnice při přejíždění okraje kloubní jamky. Odlišný zvuk je slyšitelný při zpětném pohybu hlavice. Lékař může také během vyšetření pohmatem zjistit nestabilitu kloubu při pohybu. V takových případech se provádějí podrobnější vyšetření, nejčastěji pomocí ultrazvuku.

Léčba vývojových poruch

Léčba vývojových poruch kyčelních kloubů je v moderní době velmi účinná. Zpravidla se dítě balí do speciálních plen, které udržují jeho nohy roztažené. Po několika měsících se stav kloubní jamky zkontroluje a většinou je možno od dalšího používání těchto plen upustit. Důležité jsou pravidelné kontroly u lékaře, který rozhodne o dalším postupu.

Nemoci a poranění

U dospívajících se někdy konec kosti proti chrupavce posune, buď v důsledku poranění nebo bez zjevné příčiny. Postižený člověk začne kulhat a má bolesti v kyčli. K obnovení správné polohy epifýzy je nutná operace. Poranění v oblasti kyčle jsou častá ve starším věku a dochází k nim většinou při pádech.

Záněty

Kyčelní kloub mohou postihnout různé typy zánětů. Mezi nejčastější formu zánětu patří osteoartritida, což je onemocnění osob středního a staršího věku a je způsobena velkým opotřebováním kloubu.