Nechce jíst?

Rodiče si často stěžují, že jejich ratolesti nejí a jsou v jídle velmi vybíraví. Co s tím lze dělat?

Každá rodina má své jídelní zvyklosti a vaří podle svých převzatých modelů od rodičů. Když se pak stane, že se dítě setká s neobvyklým nebo neznámým pokrmem, je zde potencionální nebezpečí, že je dítě nebude chtít. Jsou rodiny, které mají velice omezený jídelníček a vaří stále stejná jídla dokola, takž e dítě mimo rodinu máloco jí, a jedy považováno za „mlsné“.

Strach z neznámého

Jsou děti, které zcela bez problémů přijímají nová jídla, i když jsou pro ně nezvyklá. Většinou jsou děti v konzumaci jídla velice konzervativní. Kdyby si dítě mohlo vybrat, jedlo by nejraději pouze svá oblíbená jídla a plno sladkostí. U malých dětí se tomu říká strach z neznámého, to znamená, že dítě má z nových jídel. Aby však dítě mělo všechny důležité látky pro svůj rozvoj, mělo by být jeho jídelníček především pestrý.

S novými jídly u takto bázlivých dětí přistupujme pomalu, ale důsledně. Dítě by si na změnu jídla mělo zvykat postupně a nejprve po malých porcích nebo soustech než si zvykne na novou chuť. Pokud budeme jídla přizpůsobovat pouze chuťovým buňkám dítěte, může se stát, že bude v jídle velmi nimravé.

Změny chutí

V chutích každého z nás jsou různé rozdíly a musíme také připustit, že chutě se v průběhu času mění. To, že dnes dítě nechce zeleninu nebo maso ještě neznamená, že tak bude mít trvale. Určitě bychom však dítěti měli dávat jídla hodnotná a nedokrmovat ho sušenkami a sladkostmi. Také je vhodné mít pravidelný rytmus v přísunu jídla, aby nevznikly dlouhé hladové pauzy. Někdy také postačí maličkost, když z neoblíbeného jídla odstraníme jednu nebo dvě neoblíbené součásti, problém je vyřešen.

Není nutné, aby sezení u stolu byl horor a dítě muselo vše z talíře sníst do posledního sousta. Vždy je potřeba zachovat chladný rozum a zvolit zlatou střední cestu.

Hlavně přirozeně a nenásilně

K jídlu získáváme vztah již od malička a podle toho, jaký mají vztah k jídlu naši rodiče, takový vztah získávají i děti. Pokud matka stále vykřikuje, že je tlustá a nic u stolu nejí, dítě tyto situace vnímá. Jestliže otec u jídla čte noviny nebo píše zprávy, či telefonuje, to také k dobré stravovací pohodě příliš neprospívá. U jídla by měla být příjemná atmosféra a měli bychom mít na paměti, že jídlo by také mělo být hezky připravené, aby se najedly také naše oči.

Dětem můžeme třeba připravit na chleba legrační obličej ze zeleniny nebo jinak jídlo ozvláštnit, aby se na jídlo těšilo. Pokud každý člen rodiny jí ve svém koutě nebo ve spěchu, jídlo si ani neužijeme a nevážíme toho, kdo jídlo pro nás připravil, což rozhodně není bez námahy.

Sladkosti představují specifický problém dětského stravování. Děti milují sladkosti a někteří rodiče sladkostmi děti doslova přecpávají a využívají je jako formu odměny. Na druhé straně jsou rodiče, kteří sladkosti doslova striktně omezují. Veškeré extrémní přístupy nejsou vhodné.

Sladkostmi bychom rozhodně neměli dítě podporovat a motivovat k jídlu.

Povolení cookies

V ČPZP používáme cookies a jiné technologie za účelem poskytování našich služeb, vylepšení vašeho uživatelského zážitku, analýzy používání našich stránek a při cílení reklamy.