Když je nakupování nemoc

Vyrazit jednou za čas do obchodů a dopřát si více, než je zdrávo, je naprosto normální. Jakmile ale nákupní chování přeroste do neúnosné míry, kdy nakupující osoba neví, kdy přestat, je zle a může vzniknout poměrně těžká závislost. Nakupovací mánie není ničím novým a shopaholiků neustále přibývá.

Může to potkat i vás? Shopaholismu podléhají spíše lidé se sklonem k patologickým závislostem jakéhokoli druhu. Pro závislosti je typická porucha sebekontroly, která může pramenit z křehčí psychiky se sklonem k rozladění či přímo k depresím. Jako bychom si náhradním (patologickým) způsobem uspokojovali potřebu mít nasyceny své základní životní potřeby. Při nakupování tak shopaholik pociťuje vzrušení, libé pocity, k nimž se chce stále vracet.

Záleží na míře nakupování, respektive na čase jím stráveném, na emocích vážících se k nakupování a na zachované míře trávit volný čas také jiným způsobem. Jakmile je jedinec neschopný se této činnosti jakkoli vyvarovat, zvláště pokud pociťuje jakési blažení a jeho život se točí jen kolem nakupování, přemýšlení o něm a jeho uskutečňování, nakupuje-li věci, které vůbec nepotřebuje, a následují-li na konci „cesty“ skličující pocity viny, mluvíme o chorobné závislosti. Mezinárodní klasifikace nemocí považuje za klíčové, když člověk dává přednost rizikovému chování (tedy nakupování) před jiným chováním, které jej třeba oslovovalo.

Zasvé berou vztahy, koníčky, záliby, často i pracovní život. Nákupní závislost je trvalý problém a nakupování probíhá vícekrát než dva nebo tři měsíce v roce. Postižený člověk utratí víc, než si může dovolit, a dostává se brzy do finanční krize. Nadměrné nakupování citelně poškozuje vztahy, protože nemocný člověk mnohem častěji tráví čas mimo domov a emocionálně i fyzicky se začne od ostatních izolovat.

Shopaholik své nákupy skrývá, protože nechce, aby někdo jiný věděl, že něco koupil, a kritizoval ho za to. Tito lidé mohou mít tajné účty a další kreditní karty, o kterých partneři ani nevědí.