Návrat k mýdlu
V koupelnách se nám zabydlely sprchové gely a na mýdla se většina z nás dívá jako na přežitek, strčíme je nanejvýš do skříně na provonění prádla. Kostky mýdla ale zažívají svoji renesanci. Znovu oceňujeme jejich blahodárný vliv na pokožku.
Když ve 2. století našeho letopočtu slavný lékař Galénos upozornil na očistné vlastnosti mýdla, lidé jej začali používat k osobní hygieně a vzniklo nové řemeslo – mydlářství. Arabové připravovali přípravky na mytí zejména z olivového oleje a aromatických olejů, parfémovali je a kromě kusového mýdla vyráběli i mýdlo tekuté a na holení. První továrny na produkci tvrdých kostek vznikaly v Evropě ve 12. století ve Španělsku a Itálii. Ovšem největšího věhlasu dosáhla mýdla marseillská o 500 let později. Jihoevropské státy navázaly na tradici svých předků. Stále se zde mýdla vyrábějí tradiční technikou a přidávají se do nich léčivé byliny, oslí mléko, mořské řasy, čokoláda nebo med.
Krásná jako Kleopatra
Pře tisíci lety se v jednom z nejstarších měst na světě, v Aleppu, zrodilo první mýdlo. Dokonce tak slavné, že si jej pro svou pleť nechala dovážet egyptská královna Kleopatra. Mýdlo prodávané na všech trzích v Orientu dovezli do západní Evropy křižáci.
Postup výroby v Aleppu je od jeho vzniku stále stejný a dědí se z otce na syna. Sotva mechanické lisy vytlačí z oliv čerstvý olej, smíchá se mastná tekutina s vodou, sodou a velmi pomalu, po dobu několika dnů, se vaří ve velkém kamenném hrnci. Po zmýdelnění vznikne hmota, do které se přidá vavřínový olej a směs výrobci nalijí na zem, na několik metrů dlouhý list voskovaného papíru. Zatímco během dne chladne a tvrdne, dělníci s prkny na nohou chodí jako běžkaři po mýdle, aby ho hezky uhladili a srovnali do roviny. Přes hmotu pak přetáhnou řezací zařízení a rozdělí ji na jednotlivé kostky. Na každou z nich pak vyrazí jméno řemeslníka s označením kvality. Z kostek pak postaví stěnu s otvory pro volné proudění vzduchu. Po usušení uloží mýdla do speciální podzemní komory, kde stárnou a zrají šest měsíců až jeden rok, mění barvu, ale jejich jádro zůstává stále v původní barvě. Cenu mýdla určuje obsah vavřínového oleje (2-30 %).
Zdravá pokožka
Orientální mýdlo získalo svůj věhlas při léčbě různých kožních onemocnění (alergie, dermatitidy, ekzémy, lupénka, akné, herpes, rosacea). Zklidňuje oteklá a zanícená místa po bodnutí hmyzem a celkově přispívá k obnově kožních buněk. Z velké části se na jeho léčivých vlastnostech podílí zmíněný vavřínový olej. Má silné antiseptické, antibakteriální a antimykotické účinky. Sloučeniny extrahované z plodů v poslední době vědci testují také jako přípravek proti růstu melanomů.
Černé mýdlo
Ať jste majitelem jakéhokoli typu pokožky, po černém mýdle můžete sáhnout vždy. Dopřejete kůži vitamin E, výživu a hydrataci. V Maroku vznikla zvláštní gelová pasta – chemickým procesem se směsí rostlinných olejů a drcených černých oliv. V rituální koupeli zvané hamam se toto mýdlo společně s rukavicí kessa ze speciální zrnité látky používá jako očistný peeling. Tuto očistou kúru můžete vyzkoušet i doma. Černé mýdlo naneste na teplou vlhkou kůži, počkejte alespoň pět minut a pak celé tělo důkladně promasírujte hrubou rukavicí. Pozornost zaměřte i na drsná místa pat a loktů. Potom opláchněte zbytky odumřelých buněk vlažnou vodou. Tuto proceduru můžete provést i v sauně – ve sprše po posledním vypocení, ještě na prohřátou pokožku. Na závěr natřete tělo arganovým olejem.
Výběru černého mýdla věnujte zvláštní pozornost. Existují totiž dva typy tohoto přírodního zázraku – pro kosmetickou péči a na úklid. Doma skladujte černé mýdlo na chladném místě. Jen tak zabráníte jeho vyschnutí.
