Nebezpečný zápal plic

Zápaly plic neboli pneumonie jsou celosvětově na třetím místě mezi příčinami smrti. Mezi infekčními chorobami je to příčina úmrtí úplně nejčastější. Jde tedy bohužel i v dnešní době moderní medicíny o velmi časté, a navíc rizikové onemocnění. Těžkou formou zápalu plic onemocní nejčastěji lidé starší 75 let a děti do dvou let, a dále osoby s chronickými chorobami, chorobami srdce, rakovinou, rozedmou plic, astmatem nebo lidé HIV pozitivní. Velké nebezpečí představuje zápal plic pro pacienty, kteří jsou dlouhodobě upoutáni na lůžko nebo jsou krátce po operaci, protože při dlouhodobém ležení na zádech je ztížené vykašlávání hlenu.

Těžké zápaly plic způsobují bakterie zvané pneumokoky. Neléčený zápal plic způsobený bakteriemi může vést až k úmrtí, zejména u lidí s rozedmou plic či s jinými chronickými chorobami. Infekce se může rozšířit z plic do celého těla. Zápal plic mohou vyvolat i viry – v tomto případě jsou antibiotika neúčinná, většině nemocných prospěje klid na lůžku a domácí péče. Některé plísně mohou vyvolat lehkou formu zápalu plic, který u zdravých lidí mívá mírný průběh, ale u osob postižených oslabením imunitního systému to může být velmi vážné onemocnění.

Ohroženy jsou děti

Pneumokokové zápaly plic jsou u dětí vždy vážným onemocněním, které často vyžaduje léčbu antibiotiky podávanými do žíly. Hospitalizace dětí s bakteriální pneumonií trvá nejčastěji sedm a více dní. Rekonvalescence pak týdny až měsíce. Jak u dětí, tak u dospělých jsou komplikace (výpotek, rozpad plicní tkáně)u pneumokokových pneumonií i při včasném nasazení antibiotik poměrně časté. V těchto případech je potom léčba i rekonvalescence mnohem delší a pacienti mohou mít i trvalé následky. Proti některým typům pneumokoků se lze dnes chránit očkováním.

Příznaky onemocnění

Pneumonie je zánět plicních sklípků a přilehlé plicní tkáně. Onemocnění běžně doprovázejí vysoké horečky (až 41°C), třes, zimnice, může dojít k nedostatečnému okysličení organismu, což se projeví dušností, zrychleným usilovným dýcháním, zmodráním rtů a konečků prstů. Nemocný vykašlává zelenavý, zelenožlutý hlen – někdy s příměsí krve. Mezi méně časté příznaky patří blouznění, průjem, bolesti hlavy a svalů, nechutenství, zvracení a bolest břicha. U dětí může při vysokých horečkách dojít ke křečím a krátkodobé ztrátě vědomí.

Nejvíce případů nemoci je v zimě, což je způsobeno sníženou obranyschopností organismu, zvýšeným výskytem chorob dýchacího ústrojí a rychlým a snadným přenosem zákeřných bakterií kapénkami. Inkubační doba invazivního pneumokokového onemocnění je jeden až tři dny. Vždy jde o infekci, to znamená, že není možné zápal plic dostat jen z nachlazení. Zápal plic bývá častou komplikací jiných infekčních onemocnění, jako je chřipka nebo zánět horních cest dýchacích.

Prevence a léčba

Nákazy zápalem plic se lze do značné míry vyvarovat. Je nutné dodržovat základy správné životosprávy, dostatečně se pohybovat na čerstvém vzduchu a vyhýbat se přelidněným uzavřeným prostorám. Nekuřte, nezdržujte se v zakouřených místnostech, omezte pití alkoholu. Tabák a alkohol zmenšují odolnost vůči onemocnění. Při zápalu plic bychom měli užívat léky, které nám předepíše lékař. Některé příznaky ale můžeme zmírnit pomocí bylinek. Pomáhá divizna, ale i tymián. Na kašel je divizna bezkonkurenční. Přikládejte si na prsa teplé obklady. Namočte malý ručník v horké vodě, vyždímejte ho a vložte do igelitového sáčku. Než si ho položíte na hruď, zabalte ho ještě do kousku látky. Abyste zabránili recidivě onemocnění, která bývá horší než první projev, užívejte léky přesně podle instrukcí lékaře. Hodně odpočívejte a nezkracujte předčasně rekonvalescenci.