Trávení

Lidé se často domnívají, že tím, dostali potravu do úst, končí jejich povinnosti, které se týkají výživy těla, že celý proces trávení je něco automatického, nad čím nemají kontrolu a tak je to příliš nezajímá. To je však omyl. K tomu, abychom mohli naše tělo řádně vyživovat, musíme vědět něco o našem zažívacím procesu. Trávicí ústroj se skládá úst, jícnu, žaludku, dvanácterníku a tenkého a tlustého střeva. Trávicímu ústrojí pomáhají slinné žlázy, slinivka břišní, játra a žlučník.

Ústa

Trávicí proces začíná v ústech. Při žvýkání je potrava promíchávána se slinami, které jsou vyměšovány slinnými žlázami. Sliny změkčují potravu, a tím zjednodušují polykání. Začínají trávicí proces rozkladem škrobů na dextrin – obsahují totiž enzym ptyalin, který rozkládá škroby. V případě, že polykáme škrobnaté potraviny, jako j e chléb, brambory nebo rýže ve spěchu, tento enzym nemá dostatek času přeměnit škrob na dextrin a škrob se proto dostává do žaludku nezměněn. To vadí žaludku v jeho činnosti, protože žaludek neobsahuje enzymy, potřebné k trávení škrobů. Může dojít ke kvašení a nadýmání.

Celulóza

Celulóza, která se nachází v zelenině, musí být narušena důkladným žvýkáním, protože nemáme v těle žádný enzym, který by se o ni postaral. Pokud není důkladně rozžvýkána, tak místo toho, aby pomáhala při vyměšování, způsobí plynatost, hnilobně se rozkládá a nadýmá. Potrava je efektivně zpracována zažívacím traktem pouze tehdy, je li důkladně rozžvýkána.

Jícen

Z úst potrava sestupuje jícnem do žaludku. Jícen je tenká trubice, která transportuje potravu dolů do žaludku vlnovitými rytmickými pohyby, které se nazývají peristaltické pohyby pokračující po celé délce trávicího traktu a jsou kontrolovány autonomním nervovým systémem. Pro správné trávení je podstatná duševní pohoda, protože vylučování trávicích enzymů je ovlivňováno našim emočním rozpoložením. Velmi jednoduchý a účinný způsob, jak předcházet trávicím potížím a nadýmání je konzumovat potravu v klidné a uvolněné atmosféře a řádně ji rozžvýkat.

Žaludek

Zaludek je svalnatý orgán ve tvaru J, který vylučuje žaludeční štávy. Ta obsahuje hlavně pepsin, což je enzym, který hydrolyzuje proteiny na proteozy a dále kyselinu chlorovodíkovou. Tyto dvě látky sterilizují potravu a poskytují kyselé prostředí, ve kterém pepsin pracuje. Zaludeční štáva dále obsahuje mucin , který funguje jako mazivo. Děti mají ještě jeden enzym, renin, který sráží mléko a umožnuje trávení mléčných bílkovin. Stejný enzym je používán v sýrařství ke srážení mléka. U dospělých roli reninu přebírá pepsin. Nesnášenlivost mléka u dospělých je způsobena nedostatkem laktázy, což je enzym, který rozkládá mléčný cukr. Společným působením enzymů a svaloviny žaludku je potrava proměněna v kyselou tráveninu. V průměru je jídlo v žaludku zpracováno za 3-5 hodin.

Tenké střevo

Je to točítá trubice, která je v průměru 6,5 m dlouhá. Sahá od žaludečního otvoru, po vstup do tlustého střeva. Prvních 25 cm tenkého střeva se nazývá dvanácterník. Dostává se zde šťáva ze slinivky břišní a žluč ze žlučníku. Žluč rozpustí tuky a stará se o zásadité prostředí, které je potřeba k tomu, aby šťáva slinivky břišní mohla vykonávat svoji funkci. Střevní flóra a prstovité výběžky střevní stěny, které zvětšují její plochu, spolupůsobí při vstřebávání živin. Pomalými peristaltickými pohyby je natrávená potrava posouvána dále a živiny z ní vstřebávány. Důležité je, aby střevní mikroflóra byla zdravá.

Slinivka břišní

Jedná se o trubicovitou žlázu, která se nalézá pod žaludkem. Skládá se z exokrinní a endokrinní části. Exokrinní část vylučuje pankreatické štávy , které se dostávají do dvanácterníku pankreatickou trubici. Tato šťáva obsahuje několik důležitých enzymů. Trypsin, chymotrypsin, erepsin, které rozkládají bílkoviny na aminokyseliny, steapsin, který rozkládá rozpuštěné tuky na mastné kyseliny glycerol, amylopsin. Endokrinní část slinivky vylučuje dva hormony, inzulin a glukagon, přímo do krevního oběhu. Tyto dva hormony regulují hladinu cukru v krvi.

Játra a žlučník

Játra jsou největší žlázou v těle, a nacházejí se v pravé horní polovině břicha a váží zhruba 1,5 kg. Krev se do nich dostává pomocí jaterní arterie a vrátnicovou žílou , které současně zabezpečují přívod kyslíku, který je potřebný k činnosti jater. Játra bývají přirovnávána k obrovskému průmyslovému podniku, který je neuvěřitelně komplexní a probíhá v něm současně mnoho různých reakcí. Jedna z hlavních funkcí jater je tvorba žluči, která je následně buď uskladněna v žlučníku nebo přechází přímo do dvanácterníku, kde pomáhá rozpouštět tuky. Bez žluči nemůžeme tuky strávit. Jaterní buňky pomáhají při regulaci hladiny cukru v krvi. Dále přeměňují přebytečný cukr na tuk, který skladují, syntetizují aminokyseliny, tvoří močovinu, kyselinu močovou a další odpadní produkty a zabraňují tak hromadění čpavku v organismu. Provádějí detoxikaci jedovatých odpadů metabolismu, a za pomocí žluči vylučují jedovaté látky, které končí ve stolici. V játrech je také přeměňován karoten na vitamin A a skladovány vitaminy A,D,B12, železo, měď a přispívají k udržení tělesné teploty.

Tlusté střevo

Trávicí proces pokračuje v tlustém střevě, které má větší průměr než tenké střevo. Dostává se do něj potrava po vytrávení a je v něm připravena k vylučování. Tlusté střevo vstřebává vodu, která se do n ěj dostane z tenkého střeva současně s pohybující se hmotou, a přeměňuje ji na pevné výkaly. Ty obsahují nestrávené části potravy, jako je celulóza, anorganická hmota, jedovaté látky a mrtvé bakterie, a zbytky po sekreci trávicího traktu. Plyny a odpadní látky vznikly při metabolismu bílkovin, způsobují typický pach.

Poruchy trávení

Zpravidla se jedná o poruchy funkce trávicího traktu, které se projevují různými subjektivními i objektivními potížemi. Vznikají v důsledku změny stravy a prostředí nebo určitých léků, mohou však také být příznakem některých vážnějších chorob. Můžeme je rozdělit do dvou skupin: horní dyspeptický syndrom, který zahrnuje potíže trávicí trubice po žaludek, a dolní dyspeptický syndrom, týkající se střevních poruch. Jestliže chceme, abychom správně trávili, musíme mít pravidelnou stravu (4-6 jídel za den), pitný režim s příjmem 1,5-2,5l čisté vody denně a pravidelný pohyb, zvláště pokud celý den sedíme nebo ležíme.

Jaké jsou projevy horního nebo dolního dyspeptického syndromu?

Mezi projevy horního dyspeptického syndromu patří : bolesti v nadbřišku,pocit plnosti v žaludku, říhání bez úlevy, pálení žáhy, nucení na zvracení nebo ztráta chuti k jídlu. V druhém případě vznikají nepříjemné pocity v oblasti břicha, pocit netrávení potravy, plnosti, meteorismu (nadýmání), pocity škrundání ve střevech, zvýšený odchod střevních plynů a změny frekvence a charakteru stolice.

Pálení žáhy

Jestliže trvá pálení žáhy krátce, bez jiných potíží, je možné použít k úlevě některé z antacid (léčivo potlačující kyselost obsahu žaludku), např. ve formě žvýkacích tablet nebo suspenze. Pokud potíže trvací déle, nedoprovází je silná bolest žaludku a nevyskytuje se zvracení s příměsí krve, můžeme nabídnout volně prodejný přípravek obsahující léčivou látku omeprazol nebo pantaprazol, které snižují tvorbu žaludečních kyselin, s doporučením navštívit lékaře, v případě, že stav do dvou týdnu nezlepší. Jestliže pacient nemá tyto potíže, ale stěžuje si na pocity plnosti, může být vhodný přípravek obsahující trávicí enzymy.

Nauzea, zvracení

Tyto potíže nastávají většinou po dietní chybě. Časté zvracení však může postiženého dehydrovat a narušit mu elektrolytovou rovnováhu ztrátou minerálních látek. Nebezpečí hrozí zvláště v případě, když se jedná o děti do dvou let a seniory nad 70 let. V takových případech odborníci doporučují režimové opatření, příjem malých porcí šetřící a nedráždivé stravy a tekutin po malých doušcích, vhodný je také rehydratační roztok.

Průjem

Zvětšený objem vody ve stolici a její zvýšená frekvence proti subjektivnímu normálu bývají nečastěji způsobeny následkem dietní chyby, bakteriální, virovou nebo parazitární nákazou. O akutním průjmu hovoříme v případě, přejde – li do 14 dnů, trvá – li déle, nazývá se chronickým. Léčba je symptomatická s doporučením lehké stravy, omezením mléka a tuků, pokrmy by měly být vařené nebo dušené.

Zácpa

Zácpa je charakteristická sníženou frekvencí defekace a kvality stolice zpravidla spolu se ztíženým vyprazdňováním. Za běžnou se považuje stolice 3x za den a ž 3x v týdnu, v závislosti na jídelních zvyklostech a životním stylu daného jedince. Zácpa může vzniknout v důsledku sníženého příjmu tekutin, změnou stravovacích zvyklostí nebo prostředí, popř. zařazením nějakého léku. Zácpa se léčí pomocí laxativ – nejbezpečnější jsou objemová, dále pak osmotická (zvětšují objem vody ve střevech) a nejúčinnější pak tzv. kontaktní laxativa, která působí na střevní stěnu.

Vyzkoušejte bylinky

Byliny podporující trávení – vhodně jsou ty, které obsahují hořčiny (pelyněk pravý, puškvorec obecný, řebříček obecný, smetánka lékařská)
Byliny proti plynatosti – máta peprná, fenyklový plod, kmínový plod
Byliny, které zklidňují a mají protizánětlivý účinek – řepík lékařský, heřmánkový květ
Byliny s projímavým účinkem – šťáva z Aloe vera, list senny

Asimilace

Jedná se o konečnou fázi využití potravy. Jednotlivé složky potravy jsou asimilovány buňkami a stávají se součástí těla, Buňky je pak používají k opravě, údržbě, růstu a jako zdroj energie. Potrava, kterou jíme by měla být výživná, kvalitní a nikoli jen rafinovaná, průmyslově zpracovávaná a denaturovaná. Organismus potřebuje vyrovnaný přísun veškerých živin k tomu, aby mohl fungovat a abychom se cítili dobře, aby všechny orgány pracovaly optimálně a ve vzájemném souladu. Tělo takto živené je méně náchylné k nemocem.

Náhlá příhoda břišní

V případě, že se objeví silná bolest, opakované zvracení, krvácení do trávicího traktu, překotný průjem, člověk je malátný a dezorientovaný, nebo naopak neodchází stolice ani plyny, vyšetření u lékaře je neodkladné, protože se může jednat o akutní stav – náhlou břišní příhodu. V takové situaci by mohlo v důsledku podcenění situace dojít k ohrožení pacienta na životě.

Zpět