Dočasné podráždění nebo averze?
Máte pocit, že vaši zamilovanost vystřídala averze? Když se zamilujeme, na partnerovi zbožňujeme vše. Po několika měsících názor ale změníme a začíná nám vadit vše – to, že tráví více času v práci, věnuje se svým koníčkům a kamarádům. Kam se ztratila naše bezpodmínečná láska?
Naše podrážděnost ve vztahu k partnerovi nemusí znamenat konec vztahu. Obvykle jde pouze o krátkodobé výkyvy, které odezní stejně nečekaně, jako přišly.
Je vám jedno, jak se vyvíjí váš vztah s partnerem? Co dělá, jak se stará o rodinu a kde tráví volný čas? Je vám jedno i to, že společný sexuální život už neexistuje? Pak jste na nejlepší cestě vztah ukončit. Opakem lásky totiž není nenávist, ale lhostejnost. Jestliže jste se právě ocitli v tomto okamžiku, nepomáhá obvykle žádná terapie či pokusy o oživení vztahu.
S partnerskou intolerancí se setkáváme nejčastěji během prvních let vztahu. Určitý podíl na změně nálad má tělesná biochemie. Je všeobecně známé, že v období zamilovanosti se náš mozek a naše tělo stávají náruživou chemickou směsí. Naše osobitá vůně slouží k tomu, abychom si dokázali vybrat vhodného partnera pro rozmnožování. Ten, jehož tělesný pach nás nepřitahuje, nedostane obvykle šanci. Pod nánosy drahých vůní však často šlápneme vedle. A jakmile se objeví někdo „voňavý“, neváháme a jdeme okamžitě za svým nosem.
Někdy však může dojít k určité chybě a náš mozek bez ohledu na naše chtění či nechtění uvolní do oběhu jiné látky. Ani odborníci nevědí, proč tomu tak je. Nechcete-li situaci řešit rozchodem, je důležité pojmenovat, o jaký druh averze jde. Jde jen o dočasný pocit, například po divoké hádce, nebo stav trvá několik týdnů bez zlepšení? Občasné hádky jsou součástí vztahu. Bylo by naivní si myslet, že stejně ideální jako bylo partnerství během prvních měsíců, bude napořád. Podle psychologů je zcela normální, že po hádce vidíme svět pouze černobíle. Výjimkou nejsou pocity, kdy nedokážeme s partnerem prohodit slovo a představa fyzického kontaktu nám nahání hrůzu. Zloba a naštvání však časem vyprchají.
Co však dělat, když se ani po týdnech averze k partnerovi nemění a představa společně stráveného času vás děsí? Nesnášíte jeho gesta, vtipy a o intimnostech nemůže být ani řeč? Pak vůbec není ostudou navštívit odborníka, chcete-li váš vztah zachránit.
Další příčinou averzí k partnerovi mohou být přehnaná očekávání. Podle psychologů bývají naše představy o vztahu i o partnerovi tak vysoké, že nikdy nemůžeme dojít uspokojení. Pocit naštvání a nenávisti pak pramení z naší vlastní nespokojenosti, že jsme očekávali něco jiného, než nám nakonec bylo dopřáno. Hledáte-li celý život kopii první velké lásky nebo muže, který se vyrovná silné osobnosti vašeho otce, je velká pravděpodobnost, že budete opakovaně zklamána. Bude vám vadit každá maličkost, v níž se liší od vašeho vysněného ideálu. Zatímco zkraje budete k odchylkám poměrně tolerantní, časem začnete nenávidět nejdřív jeho, protože vaše očekávání nedokáže naplnit (je třeba si uvědomit, že třeba ani neměl šanci se o to pokusit, protože vaše přání jsou jen ve vaší hlavě), a nakonec i sebe, protože jste zase uvěřila „špatnému“ muži. Snadno pak zapomenete na všechno, co vás dříve spojovalo a čím vás dotyčný přitahoval.
„Tělesná“ alergie
Snažíte se otěhotnět a nedaří se? Za neschopností otěhotnět možná může alergie na partnerovo sperma. Podobných případů v ordinacích lékařů přibývá. Nové studie ukazují, že touto nesnášenlivostí může trpět až každá dvanáctá žena. Prvním příznakem mohou být pálení či svědění po souloži. Horším projevem pak je neschopnost otěhotnět, přesněji nemožnost přijít do jiného stavu s konkrétním člověkem. Pokud pár krizi neustojí a rozejde se, obvykle je dítě počato s partnerem novým. Podíl na tzv. alergii na partnerovo sperma má podle některých zdrojů i dlouhodobé používání hormonální antikoncepce.
