Viróza nebo chřipka - dopřejte tělu odpočinek
Ačkoli se nám to nezdá, i banální nemoci nám mohou zkomplikovat život. Rýma a kašel jsou nejčastější symptomy, s nimiž hlavně na podzim míříme k lékaři. Většinou provázejí běžné infekce dýchacích cest a alergie, kašel však může být i příznakem vážnějšího onemocnění. Pokud ohlédneme od toho, že chodit ven s virózou je nezodpovědné vůči okolí, je třeba si uvědomit, že v ohrožení jsou i sami nemocní. Přechozená viróza nebo neléčená chřipka totiž mohou způsobit vážné zdravotní komplikace.
Kdy ale stačí kašel a rýmu vyležet, a kdy už raději zajít k lékaři? K lékaři zamíříme, trvá-li kašel či rýma déle než týden a pokud jsou spojené s teplotami nad 38°C, případně silnějšími bolestmi hlavy či v krku, objeví-li se obtíže s dýcháním a bolesti na hrudi.
Chřipku od nachlazení moc nerozlišujeme, rozdíly mezi nimi jsou ale v mnohém.
Nachlazení je infekční onemocnění, které je způsobeno některým z mnoha druhů respiračních virů, původcem chřipky jsou pouze viry chřipkové. Odlišnosti jsou i v průběhu onemocnění. Nachlazení nastupuje pomaleji než chřipka, která člověka skolí během pár hodin. U nachlazení, na rozdíl od chřipky, nebývají tak vysoké teploty a bývá doprovázeno intenzivní rýmou. U chřipky rýma nebývá, ale teploty šplhají až ke čtyřicítkám. Nachlazení obvykle mívá lehčí průběh a vyžaduje kratší dobu rekonvalescence než chřipka. Při nachlazení má člověk tendenci nemoc přecházet, u chřipky nemocní sami vyhledají klid na lůžku, alespoň po tu dobu, kdy probíhá akutní infekce a nemoc doprovází celková zchvácenost.
Neléčení přináší komplikace
Chřipky nebo respirační virózy není dobré podceňovat. Spousta z nás chce přebít příznaky nachlazení a viróz a i s probíhajícím onemocněním chodit do práce. Máme pocit, že se bez nás kolegové neobejdou, nechceme přijít o peníze. A tak se velmi často stává, že místo toho, abychom se virózy poměrně rychle zbavili bez antibiotik a dalších komplikací jen tím, že bychom si na pár dní odpočinuli, nemoc ignorujeme. Pak přicházíme do ordinace s mnohem horšími komplikacemi, které už antibiotika (například kvůli sekundárně rozvinutému zánětu plicní tkáně) skutečně vyžadují. Mnohdy jde i o komplikace mnohem závažnější.
Mezi nejčastější zdravotní komplikace přechozených respiračních viróz patří zánět průdušek, zápal plic nebo zánět dutin. Objevit se mohou i problémy s klouby nebo zánět srdečního svalu. U rizikových skupin může mít neléčené onemocnění až fatální následky. Totéž platí i při podcenění chřipky. Virus chřipky dokáže v oslabeném těle napáchat nedozírné škody a kromě plic a průdušek, hrtanu či svalů často napadá i srdce. Komplikací tak může být zánět srdečního svalu, zánět osrdečníku nebo poškození chlopní. K vzácným, nicméně fatálním komplikacím, pak patří selhání srdce. Přesto si mnozí nechtějí připustit, že i v dnešní době je chřipka smrtelným onemocněním. V České republice ročně na komplikace spojené s chřipkou umírá více než tisíc osob. Mezi rizikové skupiny patří senioři ve věku nad 65 let, malé děti a těhotné ženy, dále pacienti po transplantacích, diabetici, astmatici či kardiaci a další chronicky nemocní.
Zdravotní komplikace nesouvisejí jen s akutně probíhající virovou infekcí. Následky neléčených onemocnění se sčítají v průběhu celého života. Když člověk už od mládí pravidelně přechází jedno nachlazení za druhým, o pár let později mu to tělo s největší pravděpodobností vrátí. Každá neléčená viróza organismus oslabuje. Svoji roli samozřejmě také hrají individuální dispozice, imunita a životní styl.
Nachlazení
Mnoho lidí se domnívá, že nachladit se může, jen když prochladne. Jenže nachlazení je virová infekce způsobující zánět sliznic nosu a hrdla. K nákaze nachlazením dochází zpravidla vdechnutím kapének, které se spolu s viry dostaly do ovzduší při kašli nemocných či přímým kontaktem s rukou či kapesníkem, na nichž viry ulpěly. Největší epidemie se vyskytují v době nestálého počasí.
Nachlazení může způsobit více než dvě stě různých virů. Příznaky jsou velmi podobné chřipce, většinou však do týdne samo odezní. Léčba antibiotiky je zbytečná, protože na viry nepůsobí. Užívat je má smysl až tehdy, když se k nim přidá bakteriální infekce provázená zánětem vedlejších nosních dutin, průdušek nebo mandlí. I v tomto případě o léčbě antibiotiky rozhodne lékař. Rozhodně byste neměli dobírat antibiotika, která vám zůstala po předchozí terapiinebo jste si je obstarali od známých. Bakterie se totiž vůči nim stávají postupně rezistentní.
Důležité je vnímat příznaky onemocnění a zareagovat správně hned při prvních příznacích. První, co při nachlazení pocítíte, je škrábání v krku, vodnatá rýma a kýchání nebo kašel. Někdy je výtok z nosu hustší a zabarvený do žluta či zelena. Může se přidat i slzení očí a mírné zvýšení teploty, kašel, bolesti svalů a hlavy, třesavka. Nebudeme-li se léčit hned, nemoc se může rozšířit až do zánětu hrtanu, průdušnice, průdušek (bronchitida), vedlejších nosních dutin (sinusitida) nebo středního ucha. Většinou nemoc při správné léčbě ustoupí během týdne.
Při léčbě nám mohou pomoci homeopatika, echinaceové kapky, ale i klasická léčiva. Musíte však vhodně kombinovat léky snižující překrvení a edém nosní sliznice a prostředky k dezinfekci ústní dutiny a hrdla, proti bolestem hlavy a kloubů, usnadňující či naopak tlumící odkašlávání, a někdy i preparáty na snížení teploty. Ze všeho nejdůležitější při nachlazení je klid na lůžku – pořádně se vypotit, zvlhčovat vzduch a místnosti a řádně pít.
Kapesníky vždy po ruce
Rýma je nejčastěji virového původu. Jde o vysoce infekční onemocnění, které se šíří vzduchem. Dá se tedy onemocnět i při běžném smrkání, kýchání, kašli nebo třeba podání ruky. Začíná šimráním v nose a vodovým výtokem. Jestliže se po několika dnech změní v hustě bílé, žluté nebo zelené hleny, přidala se k virové infekci ještě infekce bakteriální. Tak to trvá několik dnů. Pak se stává tekutina opět průhlednou a potíže pomalu mizí.
Léčba nekomplikované virové a bakteriální rýmy se v podstatě neliší. Virová rýma je často spojena s podrážděním očí a krku. Pokud má pacient potíže s dýcháním nosem, používají se dekongestivní nosní kapky a spreje, při déletrvající rýmě se spíše doporučují šetrnější preparáty s mořskou solí či vincentkou. Při nekomplikované rýmě není třeba nasazovat antibiotika, ta se používají pouze při komplikacích způsobených rýmou – zánětu dutin nebo středního ucha.
Záněty vedlejších dutin bývají častější u dětí; u dětí mohou opakované sinusitidy souviset s poruchou imunity, sklonem k alergiím nebo anatomickými defekty – například s křivou nosní přepážkou nebo zvětšenými nosními mandlemi, dále se záněty zubů – a častější jsou také u kuřáků. Při častých infekcích dutin je základem ORL vyšetření, někdy doplněné o vyšetření alergologem nebo stomatologem. Mírnější nebo alergické záněty dutin je možné léčit jen přípravky na snížení otoku a prokrvení sliznic – dekongestivy ve formě sprejů nebo nosních kapek nebo celkovými; v případě alergických zánětů se podávají celková antihistaminika.
Při závažnějších zánětech vedlejších nosních dutin, které se projevují horečkou, silnou bolestí hlavy a celkovou slabostí, se nasazuje antibiotická léčba, někdy je nutná i punkce dutiny lékařem ORL.
Další komplikací rýmy mohou být záněty středouší. Nejčastěji se objevují u dětí do šesti let. Zánět středního ucha je velmi bolestivý. Vzniká nejčastěji šířením infekce přes Eustachovu trubici, která spojuje nosohltan s dutinou středoušní. Eustachova trubice u dětí je krátká, širší a je položena horizontálněji. Kromě toho u dětí bývá zvětšená nosní mandle, která omezuje dýchání nosem a dlouhodobě udržuje infekci v nosohltanu. Právě proto se s touto komplikací rýmy setkáváme u předškolních dětí.
Existují i lidé, které trápí tzv. chronická rýma, tedy rýma, která na chvíli ustoupí, a neustále se vrací. Při neustávající rýmě, která může člověka trápit měsíce i roky, je konzultace s lékařem zcela nezbytná. Od jara do zimy obtěžuje čím dál tím více lidí také rýma alergická, při níž dochází působením alergenu na imunitní buňky v nosní sliznici k produkci látek, které nosní sliznici dráždí a vyvolávají svědění, kýchání, vodnatý výtok a pocit plného nosu. Alergenem bývají sezónní pyly. Na jaře je to především bříza, v létě trávy, na podzim plevele, ale i spory plísní, roztoči, srst zvířat nebo chemické látky. Projevy alergické rýmy se dají potlačit antihistaminiky, která blokují účinky histaminu a jsou velmi účinná v léčbě svědění a kýchání. Silný protialergický a protizánětlivý účinek mají i kortikosteroidy, protože zasahují přímo do imunitního systému.
Kašel - průvodce nachlazení
Kašel je obranný reflex, jimž se čistí dýchací cesty od hlenu a odumřelých buněk. Nejhorší je, že je vůlí neovlivnitelný. Jde totiž o reflexivní děj. Kašel při viróze je zpočátku suchý, dráždivý, postupně může přejít v produktivní s vykašláváním bělavého hlenu. Pokud je provázen zvýšenou teplotou, pak jenom několik prvních dní. V léčbě virového kašle je důležitá dostatečná hydratace, vhodné je zvlhčování vzduchu, které zabraňuje vysoušení sliznic. Pokud je kašel dráždivý, doporučují se přípravky na suchý kašel, tedy antitusika. Ve chvíli, kdy začneme odkašlávat, je vhodné užívat přes den léky, které vykašlávání a produkci hlenu podporují, tedy mukolytika. Kašel může trvat dva týdny až měsíc, takže při jeho léčbě nebuďte netrpěliví. Na kašel pomohou také bylinky, především v podobě čajů nebo sirupů. Výjimečnou silou vyniká také yzop, vhodná je i lípa, jitrocel, černý bez a podběl. Dobré účinky má i nakájená cibule posypaná cukrem – asi za hodinu se z této směsi vytvoří šťáva, která se užívá po lžičkách.
Bakteriální infekce se většinou projevují výrazným vykašláváním zbarveného hlenu, pacient mívá častější zvýšené teploty až horečky. Zvláště u postižení plic jsou horečky vysoké, trvají více než tři dny a pacient může mít dechové obtíže, krevní odběr ukáže zvýšené CRP. Častý je poslechový nález na průduškách či plicích, u zánětu plic jsou přítomné změny na rentgenu plic. V těchto případech je nutné antibiotická léčba.
Pozor bychom si měli dát i na chronický kašel trvající déle než tři týdny. I při virózách může kašel přetrvávat déle, čtyři až šest týdnů, ale pacient by měl být vždy lékařsky vyšetřen. Chronický kašel léčíme podle základní příčiny. Chronický kašel je běžný u kuřáků, nejčastěji je projevem alergie, astmatu nebo chronické bronchitidy. Jako doplňující léčbu můžeme použít běžné přípravky proti kašli. Myslet bychom měli i na úpravu životosprávy, tedy omezení kouření a pobytu v klimatizovaných místnostech.
S chřipkou si nezahrávejte
Na rozdíl od běžného nachlazení je chřipka mnohem závažnější onemocnění. A to nejen svým průběhem, ale také možnými komplikacemi. Každý rok tohle onemocnění vyvolá epidemie různého rozsahu a může vést až k pandemii. V našich podmínkách probíhá epidemie chřipky většinou ve dvou vlnách. První nastává v prvních třech týdnech v prosinci, druhá mezi 4. a 12. týdnem nového roku. Inkubační doba je krátká, většinou 18-24 hodin. Šíří se kapénkami a kontaminovanými předměty.
Onemocnění má náhlý začátek se zimnicí, rychle stoupající teplotou kolem 38-40°C, bolestmi kloubů a zad, bolestmi hlavy a celkovou schváceností a vyčerpáním. Pak se přidají příznaky postižení dýchacích cest, především suchý dráždivý kašel s vykašláváním malého množství hlenu. U dětí se mohou objevit i zvracení, průjmy a nevolnosti. Akutní obtíže obvykle po čtyřech až šesti dnech ustoupí, slabost, pocení a únava však přetrvají dlouho, někdy i týdny.
Neléčená chřipka může způsobit mnohé potíže, a to zejména malým dětem, těhotným ženám či starším osobám. Například v pozdějších měsících gravidity může mít těžký průběh a může vést až k předčasnému porodu. V době chřipkové epidemie by se měly těhotné ženy vyvarovat pobytu ve společných prostorách, nechodit do nákupních center. Všeobecně nejrizikovější je první trimestr, takže by kromě paralenu neměla těhotná nic jiného užívat.
Včasným očkováním proti chřipce lze onemocnění předcházet, účinnost vakcíny je vysoká, kolem 70-90 %. Vakcíny patří mezi bezpečné a dobře snášené. Vyrábějí se z inaktivovaného neinfekčního viru či jeho částí, proto jsou zcela bezpečné a nemohou způsobit onemocnění chřipkou. Snášenlivost vakcín je většinou dobrá, vzácně mohou 1-2 dny po očkování přetrvávat nežádoucí účinky charakteru únavy, mírně zvýšených teplot či bolesti svalů a kloubů. Virus chřipky stále mutuje, proto je ale každý rok vyráběn nový typ vakcíny, který je určen na ochranu proti aktuálním kmenům chřipkového viru.
