Minerálie

Existence každé živé buňky se odvíjí od na přísunu minerálií, podle kterého se odvíjí vlastní funkce a stavba. Minerálie jsou zapotřebí pro tvorbu tělesných tekutin, stavbu kostí, udržování nervové soustavy a regulaci svalového napětí včetně svalstva. Kardiovaskulárního systému.

Podobně jako vitaminy i  minerálie fungují jako koenzymy a tím umožňují organismu vykonávat vlastní funkce včetně produkce energie, růstu a hojení. Vzhledem k tomu, že jsou minerálie zapojeny do všech činností enzymů, jsou důležité pro správné využívání vitaminů i dalších živin. Lidské tělo musí udržovat vlastní omickou rovnováhu, která je závislá na množství jednotlivých prvků.

Přírodní prvky

Minerálie jsou přírodní prvky, které se nacházejí v půdě. Horninové útvary jsou tvořeny minerálními solemi. Skalní masivy se posupně rozpadají následkem eroze na drobné částice, což je proces trvající milióny let. Vznikající prach a písek tvoří základ pro tvorbu půdní vrstvy. V půdě se vyskytuje velké množství mikrobů využívajících droboučkých krystalků minerálních solí. Lidský organismus minerálie získává konzumací rostlin nebo býložravých zvířat.

Rozdělení minerálií

Minerálie dělíme na hlavní prvky (makroprvky) a prvky stopové (mikroprvky). Mezi makroprvky patří vápník, hořčí, sodík, draslík a fosfor.  Potřebujeme jich větší množství než prvků stopových. Mezi mikroprvky patří brom, chrom, měď, mangan, germanium, jod, železo, mangan, molybden, selen, křemík, síra, vanad a zinek. Minerální látky jsou v organismu ukládány zejména v kostech a ve svalech.

Bor

Ve stopovém množství je potřebný pro zdravý vývoj kostí a metabolismus vápníku, fosforu a hořčíku. Podporuje také činnost mozku a nervové vzruchy. Dále napomáhá k prevenci postmenopauzální osteoporózy a přispívá k tvorbě svalové tkáně. Bor se nachází v jablku, mrkvi, citrusech nebo listové zelenině, ořeších, hruškách nebo zrninách.

Vápník

Jedná se o životně důležitý prvek pro stavbu kostí a zubů a pro udržování dásní ve zdravé kondici. Dále je nezbytný k regulaci srdečního rytmu a k přenosu nervových vzruchů. Vápník snižuje hladinu cholesterolu a napomáhá k prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Může zvýšit rychlost růstu kostí a hutnost stavby kostí u dětí. Vápník dále zajišťuje tvorbu energie a podílí se na proteinové skladbě kyselin DNA a RNA. Nedostatek vápníku v organismu vede k bolestem kloubů, lámavosti nehtů, ekzémům, zvýšené hladině krevního cholesterolu, nespavosti, svalovým křečím, nervozitě, revmatickému zánětu kloubů a zvýšené kazivosti zubů. Deficit vápníku vede také k častějším nachlazením, potížím s pamětí nebo vyšší podrážděnosti. Vápník se vyskytuje v mléčných výrobcích, lososu, sardinkách, mořských živočiších. Mezi další potravinové zdroje patří mandle, brokolice, kapusta, řeřicha, zelí, lískové oříšky, fenykl, petržel, máta, přeslička.

Vstřebávání vápníku

Ke vstřebávání vápníku je nezbytná aminokyselina lyzin. Potraviny, kteréobsahují lyzin jsou např.: sýr, vejce, ryby, fazole, brambory, červené maso, kvasnice. Sportující ženy a ženy v menopauze, ale i ty, které ji teprve čekají, potřebují přijímat vyšší množství vápníku, protože hladina estrogenu v jejich organismu je nižší. Estrogen chrání kosterní soustavu podporou ukládání vápníku v kostech. Také intenzivní fyzická činnost zabraňuje ukládání vápníku, mírná fyzická zátěž jej však podporuje. Ukládání vápníku je ovlivněno výživou bohatou n a bílkoviny, tuk a cukry. Také vyšší spotřeba alkoholu, kávy, konzervovaných potravin, soli a pečiva z bílé mouky vede ke ztrátám vápníku.

Chrom

Chrom je nutný k syntéze cholesterolu, tuků a proteinů. Tento prvek udržuje stabilní hladinu krevního cukru prostřednictvím správného využívání inzulinu a může být nápomocen při cukrovce a hypoglykemii. Nedostatek chromu může vést k úzkostným stavům, únavě, nesnášenlivosti glukózy a nevyrovnanému metabolismu aminokyselin a zvýšenému nebezpečí arteriosklerózy. Jeho nadměrné přísun může způsobit otravy projevující se zánětem kůže, žaludečními vředy a onemocněním ledvin. V případě cukrovky bychom neměli užívat chromové preparáty bez předchozí konzultace s lékařem. Někteří lidé trpí po užívání chromových doplňků vyrážkou.

Měď

Měď napomáhá k tvorbě kostí, hemoglobinu a červených krvinek a podílí se společně se zinkem a vitaminem C na tvorbě elastinu. Dále ovlivňuje hojivé procesy, produkci energie, pigmentaci vlasů a pokožky a také chuťové vnímání. Mezi první příznaky nedostatku mědi patří osteoporóza. Měď je nutná pro tvorbu kolagenu. Kvalitním zdrojem mědi je avokádo, ječmen, fazole, řepa, ořechy, oves, ředkvičky nebo játra.

Germanium

Germanium zlepšuje okysličování buněk. Snižuje bolestivé stavy, funkci imunitního systému a vylučování toxických zplodin a jedů. Podle odborníků spotřeba potravin obsahujících organické germanium efektivně působí ke zvýšení okysličování tkání, protože germanium stejně jako hemoglobin funguje jako nosič kyslíku k buňkám.

Jod

Jod, potřebný pouze ve stopovém množství, podporuje metabolismus přebytečného tuku a je významný pro tělesný a duševní vývoj. Je ho také k zapotřebí pro udržení správné funkce štítné žlázy a k prevenci strumy. Deficit jodu u dětí může způsobit mentální retardaci. Kromě toho je nedostatek jodu spojován s rakovinou prsu a syndromem únavy, hypofunkcí štítné žlázy novorozenců a nadváhou.  Mezi potravinové zdroje jodu patří jodizovaná sůl, mořští živočichové a jedlé mořské řasy. Některé potraviny blokují vstup jodu do organismu, jestliže jsou používány ve velkém množství zasyrova. Mezi tyto potraviny patří růžičková kapusta, zelí, květák, broskev, hrušky, špenát a vodnice.

Železo

Mezi nejdůležitější funkci železa v lidském organismu patří tvorba hemoglobinu a myoglobinu a okysličování červených krvinek. Železo se v největším množství nachází v krvi. Je nutné pro mnohé enzymy a je důležité pro růst. Železo podporuje zdravý imunitní systém a tvorbu energie. Deficit železa je nejčastěji způsoben jeho nedostatečným příjmem. Může, ale také vyplout ze střevního krvácení, nadměrného menstruačního krvácení, dlouhotrvajících chorob nebo dlouhého užívání látek proti překyselení žaludku.  K příznakům deficitu železa patří chudokrevnost, lámavost vlasů, obtížné polykání zažívací potíže, závratě, lámavost kostí, padání vlasů, záněty ústní dutiny, bledost a zpomalené reakce.

Zdroje železa

Železo se vyskytuje ve vejcích, rybách, játrech, mase, drůbeži, listové zelenině, a obilných výrobcích. Mezi další zdroje patří mandle, avokádo, řepa, melasa, pivovarské kvasnice, sušené švestky, dýně, rýžové a pšeničné otruby, sezamová semena, čočka. Mezi rostliny obsahující železo patří vojtěška, fenykl, divizna, paprika, petržel, šípky nebo lékořice.

Hořčík

Hořčík je životně důležitým katalyzátorem enzematické aktivity, zejména v případě enzymů zapojených do tvorby energie. Napomáhá k ukládání vápníku a draslíku. Deficitem hořčíku je narušen přenos nervových a svalových vzruchů, čímž způsobuje podrážděnost a nervozitu. Hořčík je důležitý k prevenci kalcifikace měkkých tkání. Tento důležitý minerální prvek chrání cévy před stresem způsobeným náhlými změnami krevního tlaku a hraje důležitou roli ve stavbě kostí a metabolismu uhlohydrátů a minerálií. S vitaminem B6 hořčík napomáhá omezení a rozpouštění části fosforečnanu vápenatého z ledvinových kamenů. Mezi příznaky nedostatku hořčíku patří nespavost, podrážděnost, špatné trávení, rychlý srdeční tep, záchvaty a náladovost. Mnohdy je nedostatek hořčíku průvodním jevem cukrovky nebo může být příčinou kardiovaskulárních chorob. 

Zdroje

Hořčík se vyskytuje v celé řadě potravin, zejména v mléčných výrobcích, rybách, mase a mořských živočiších. Mezi další potraviny bohaté n hořčík patří jablka, fíky, banány, česnek, grapefruit, jedlé mořské řasy. Mezi rostliny obsahující hořčík patří vojtěška, heřmánek, pampeliška, přeslička, listí maliníku, chmel, šalvěj, jetel luční a oves. Konzumace alkoholu, užívání diuretik, průjmové onemocnění, přítomnost fluoridů a vysoké množství zinku a vitaminu D zvyšují potřebu hořčíku v organismu.

Mangan

Minimální množství manganu je zapotřebí například k metabolismu bílkovin a tuků, k uchování zdraví nervové soustavy, odolného imunitního systému a k regulaci hladiny krevního cukru. Mangan je používán při produkci energie a je nutný pro normální růst kostí a k reprodukčním funkcím. Kromě toho je potřebný při tvorbě chrupavek a synoviálního kloubního mazu. Mangan je zcela nepostradatelný pro jedince, kteří trpí chudokrevností z nedostatku železa a je zapotřebí k využití vitaminu B1 a vitaminu E. Podporuje tvorbu mateřského mléka a je základním prvkem v produkci enzymů nutných k oxidaci tuků a rozkladu purinů. Nedostatek manganu může vést k ateroskleróze, podrážděnosti, křečím, očním poruchám, poruchám sluchu, srdečním příhodám, nadměrnému pocení, zrychlenému tepu a vzniku třesu. Významným zdrojem manganu jsou borůvky, sušený hrách, ananas, vaječný žloutek a ořechy.

Molybden

Tento nepostradatelný prvek potřebný pouze ve stopovém množství je nezbytný pro metabolismus dusíkatých látek. Napomáhá k normální funkci buněk a vyskytuje se v játrech, kostech a ledvinách. Nízký příjem molybdenu souvisí s poruchami ústní dutiny a dásní. Tento stopový prvek se vyskytuje ve fazolích, zrnech obilin, zelenině, hrachu a tmě zelené listové zelenině.

Zinek

Tento nepostradatelný prvek je potřebný pro funkci prostaty a pro růst pohlavních orgánů. Zinek může preventivně působit proti akné a může regulovat činnost tukových žláz. Je potřebný pro syntézu bílkovin a tvorbu kolagenu, podporuje také zdravý imunitní systém a proces hojení. Zinek také umožňuje chuťové vnímání a ostrost čichových vjemů. Chrání játra před chemickým poškozením a je nepostradatelný při stavbě kostní tkáně. Dostatečný příjem a vstřebávání zinku je nezbytný pro správnou koncentraci vitaminu E v krvi. Deficit zinku může mít za následek ztrátu chuťového a čichového vnímání. Také může dojít k zeslábnutí nehtů a ke vzniku bílých skvrn na nich. Mezi další jasné příznaky nedostatku zinku patří akné, opožděné pohlavní zrání, únava, poruchy růstu, padání vlasů, impotence, náchylnost k infekcím, neplodnost, poruchy paměti, pomalé hojení ran a časté chřipky. Mezi důležité zdroje zinku patří pivovarské kvasnice, játra, vaječné žloutky, dýňová semena, jehněčí, červené maso nebo ústřice. Hladinu zinku v organismu může snížit průjem, ledvinové onemocnění, cirhóza jater, cukrovka. Významné množství zinku se z organismu ztrácí pocením.

Fosfor

Fosfor je potřebný ke stavbě kostí a zubů, k růstu buněk, stahům srdečního svalstva a funkci ledvin. Podporuje také využívání vitaminů v organismu a konverzi potravin na energii. Nedostatek fosforu je vzácný, protože tento prvek se vyskytuje ve většině potravin, zejména v nealkoholických nápojích sycených  oxidem uhličitým.  Významné množství fosforu obsahuje chřest, otruby, kukuřice, česnek, zelenina. Nadměrné množství fosforu narušuje příjem vápníku.

Draslík

Je důležitý pro správnou funkci nervové soustavy a pravidelný srdeční pulz. Spolu se sodíkem řídí rovnovážný stav vody v organismu, podporuje chemické reakce v buňkách a napomáhá k udržení stálého krevního tlaku a v přenášení elektrochemických impulzů. Ke známkám nedostatku draslíku patří abnormálně suchá pokožka, akné, mrazení, poruchy rozeznávání, zácpa, deprese, snížení reflexní funkce, edémy, nervozita, neustálá žízeň, nespavost, svalová únava, pravidelné bolesti hlavy. Sekrece stresových hormonů způsobuje snížení poměru draslíku a sodíku jak uvnitř, tak vně buněk.

Selen

Základní funkcí selenu je blokování oxidace lipidů. Jedná se o důležitý antioxidant zejména v kombinaci s vitaminem E. Chrání imunitní systém prevencí vzniku volných radikálů, které mohou způsobit poškození zdraví. V kombinaci se zinkem, vitaminem E může být nápomocný při léčbě prostaty. Nedostatek selenu je spojován se vznikem svalových potíží, vysokou hladinou cholesterolu, rakovinou nebo srdečními potížemi. Selen se hojně vyskytuje v mase a zrninách. Selen obsahují pata ořechy, pivovarské kvasnice, brokolice, pšeničné klíčky a celá zrna.

Křemík

Křemík je důležitý pro tvorbu kolagenu kostí a pojivových tkání, pro zdravé nehty, kůži a vlasy, stejně jako pro vstřebávání vápníku v počáteční fázi stavby kostí. Je důležitý pro udržení pružnosti cév a hlavní úlohu zastává při prevenci kardiovaskulárních chorob. Křemík působí proti hliníku a má vliv na prevenci Alzheimerovy choroby a osteoporózy. Stimuluje imunitní systém a působí preventivně proti stárnutí tkání.  Mezi doporučované zdroje křemíku patří vojtěška, řepa, hnědá rýže, přeslička a celá zrna.

Sodík

Sodík je nezbytný pro udržování vodní rovnováhy v organismu a pro stálé pH krve. Rovněž je důležitý pro funkci žaludku, nervů a svalstva. I když je deficit sodíku vzácným jevem – většina lidí přijímá dostatečné množství. Mezi příznaky deficitu sodíku patří břišní  křeče, anorexie, dehydratace, deprese, závratě, poruchy paměti, svalová slabost a ztráta tělesné hmotnosti. Pro uchování stálého zdrví je nezbytná rovnováha mezi sodíkem a draslíkem.

Síra

Tento kyselinotvorný prvek, který je součástí chemické strukturyaminokyselin podporuje dezinfekci krve, odolnost organismu vůči bakteriím a chrání buněčnou protoplazmu. Podporuje nezbytné oxidační reakce v organismu, stimuluje sekreci žluče a chrání před toxickými látkami. Mezi důležité zdroje síry patří cibule, sušené fazole, zelí, ryby, česnek, vodnice, přeslička.

Vanad

Vanad je potřebný pro buněčný metabolismus a pro stavbu kostí a zubů. Svoji úlohu hraje také při růstu a reprodukci, stejně jako v blokování tvorby cholesterolu. Deficit vanadu může mít za následek kardiovaskulární a ledvinové choroby, potíže s plodností a zvýšení dětské úmrtnosti. Vanad se velice obtížně vstřebává. Mezi důležité zdroje vanadu patří kopr, ryby, olivy, červené maso, ředkvičky, fazole, rostlinné oleje a celá zrna. Mezi vanadem a chromem dochází k vzájemné vazbě. Jestliže přijímáme oba prvky doplňkově, měli bychom je brát v různou dobu. Užívání tabákových výrobků snižuje vstřebávání vanadu.