Angína – časté onemocnění dětí

Angína velmi často napadá děti ve školním věku a osoby s oslabenou imunitou. Někteří lidé v sobě mají choroboplodné zárodky angíny a sami neonemocní. To jsou bacilonosiči, kteří mohou přenést infekci na jiné. To, zda člověk dostane angínu, závisí na mnoha okolnostech, především na jeho obranyschopnosti a agresivitě bakterie či viru.

Příčinou může být i fyzický a psychický stres. Nejvyšší riziko bývá v chladných obdobích a v období náhlých klimatických změn, proto můžete dostat angínu i v létě, kdy se během několika dnů změní teplotní rozdíl.

Angínu poznáte snadno

Začátek onemocnění je velmi nepříjemný – bolest krku se stupňuje a objevuje se zduření uzlin. Angína je zánět krčních mandlí a okolních lymfatických uzlin, které způsobují různé bakterie nebo viry. Kromě bolestí v krku vás může trápit i bolest svalů, chrapot, kašel.

Krční mandle jsou dva oválné ostrůvky lymfatické tkáně. Umístěny jsou na zadní stěně hltanu mezi patrovými oblouky. Jde o lymfatickou tkáň, která má imunologickou funkci. Někdy je ale tato tkáň zdrojem infekce, kdy mikroorganismy přetrvávají v prostoru mezi krční mandlí a jejím lůžkem. Pak dochází k recidivám angín, a to i přes usilovnou antibiotickou léčbu. Tkáň se zjizví a přestává plnit ochrannou imunologickou funkci. Někdy je pak nutné krční mandle odstranit. Názory na odstranění krčních mandlí se liší – někteří odborníci je doporučují, a to právě v případě, kdy přestanou plnit svou ochrannou funkci.

 Zánět mandlí vyvolává bolest při polykání a na zarudlých a zduřelých mandlích se v průběhu nemoci začnou tvořit drobné bílé tečky, které se nazývají čepy. U malých dětí je častým příznakem angíny bolest břicha. Dětem stoupá teplota, která může dosahovat až čtyřicítky.

Léčba

Přecházet nemoc není dobrý nápad, u neléčené angíny (zejména bakteriální) hrozí nejrůznější komplikace. Jedině lékař  zjistí, zda jde o angínu virovou nebo bakteriální.
U virové angíny je sliznice hltanu a mandlí zarudlá a na měkkém patře jsou vidět zarudlé skvrnky, ale na mandlích nejsou hnisavé čepy. Tuto angínu stačí léčit klidem na lůžku a léky na snížení teploty, kloktáním a podobně. V případě bakteriální (hnisavé) angíny se léčba musí nasadit cíleně s přesným dávkováním. Má-li lékař podezření na bakteriální infekci, provede stěr z hrdla a vzorek pošle ke zpracování. Odběr z krku může doplnit vyšetřením krve, které ukáže na sílu probíhajícího zánětu.

U hnisavé angíny jsou už při běžném pohledu do krku patrné hnisavé povláčky na zduřelých mandlích, dítě většinou nemůže vůbec polknout, mluví huhňavě a bývá celkově zchvácené. Má-li lékař podezření na streptokokovou angínu, předepíše dítěti antibiotika i bez výsledku stěru. Pro ni je typické šarlatové zarudnutí hrdla a „malinový“ jazyk. Objeví-li se na pokožce dítěte vyrážka v podbřišku i na těle, pak se může jednat o spálu, kterou vyvolává také bakterie Streptococcus. I když se jí říká spálová angína, nejde o skutečnou angínu. V každém případě je nutné nasadit antibiotika. Kromě léčby, kterou stanoví lékař, je při angíně důležité hodně pít. Nejvhodnější je čaj s citronem, který uleví od bolesti v krku, a polévky či vývary, které dodají tělu energii a potřebné živiny. V případě, že nejde o bakteriální zánět, můžete vyzkoušet i homeopatika.

Při neléčené hnisavé angíně může dojít k přestupu zánětu do hlubších tkání hltanu pod krční mandlí a vytvořit tzv. hnisavé ložisko, absces nebo flegmonu (neohraničený bakteriální zánět šířící se měkkými tkáněmi). Při této komplikaci má pacient silné bolesti a otok většinou kolem jedné strany hrdla a podčelistní oblasti. Pak se může rozšířit kamkoli do těla. Nutné je ložisko chirurgicky otevřít a vyčistit. Dalšími komplikacemi, zejména v případech neléčených streptokokových angín, jsou záněty na ledvinách a na srdci.