Nebezpečné klíště

Zatímco v minulosti se oblast infikovaná klíšťaty omezovala především na území jižních Čech, v současné době se infikovaná klíšťata vyskytují téměř po celé republice a výjimkou nejsou ani městské či příměstské lokality. Loňské léto bylo úmorné nejen pro lidi, ale i pro klíšťata. Sucho a extrémní teplo jim neprospívaly, a tak infekcí získaných od klíšťat bylo méně než v předchozích letech, což ovšem neznamená, že riziko klíšťové encefalitidy a lymeské boreliózy pominulo. Právě naopak – celoročně teplé počasí prodlužuje sezonu, po kterou jsou klíšťata aktivní.

Klíšťata jsou parazité, od nichž se v našich podmínkách můžeme nakazit dvěma vážnými nemocemi, a to klíšťovou encefalitidou a lymeskou boreliózou.

Klíšťová encefalitida

Problém klíšťové encefalitidy je především v její zákeřnosti a léčbě, jež nenabízí příliš možností. Lékaři neumějí tuto nemoc léčit. Mohou poskytnout jen úlevu od symptomů a zabránit nejhorším škodám.
Virus klíšťové encefalitidy patří do skupiny virů Flaviviridae, v níž mu dělají společnost původci žluté zimnice, horečky dengue a  hepatitidy typu C nebo západonilský virus.  Rozeznáváme několik jeho subtypů – evropský/západní, sibiřský a dálněvýchodní. Odhaduje se, že asi čtyři procenta českých klíšťat tento virus přenášejí. Jejich podíl se liší mezi regiony – tradičně rizikovými oblastmi z hlediska nákazy jsou jižní Čechy a sousedící okresy (Příbramsko, Plzeňsko) a Vysočina. Ročně v Česku klíšťata nakazí 600 až 1000 lidí.

Klíšťová encefalitida má pomalý, zcela nenápadná nástup, takže nakaženého člověka obvykle vůbec nenapadne, že v jeho těle probíhá infekce, která ho může ohrozit nejen na zdraví, ale i na životě. První fáze nemoci přichází jeden až tři týdny po vstupu infekce do organismu, tedy po přisátí klíštěte, a velmi se podobá běžné viróze. Mezi příznaky patří bolest svalů a kloubů, únava a zvýšená spavost. Tyto potíže po pár dnech samy odezní a stav nemocného se zlepší, příznaky vymizí. Tato klidová fáze může trvat 1-20 dní. Dvě třetiny nemocných projdou pouze první fází nemoci a další potíže už nemají. Poté přichází druhá fáze – viry napadají centrální nervovou soustavu. To se projevuje například obrnou končetin, třesem rukou, poruchou citlivosti, poruchou mluvení, abnormálními očními pohyby nebo hluchotou, světloplachostí, bolestmi hlavy a vysokými teplotami až horečkou. V této fázi dochází k napadení mozku nebo jeho obalů. Otok mozku, který zánět doprovází, může ve vážných případech vést až ke kómatu. Mnoho pacientů, kteří prodělali klíšťovou encefalitidu, trpí celoživotními následky.  Až u 30 procent nakažených osob dochází k poškození nervového systému a 45 procent z nich má poté dlouhodobé následky v podobě bolesti hlavy, závratí, nespavosti, poruch soustředění a paměti, paréz, epilepsie nebo třasu. V extrémních případech je nemoc smrtelná, nejčastěji u pacientů ve věku nad 50 let.

Paradoxně lehčí průběh mívají děti, u kterých nedochází tak často k rozvoji zánětu mozku. Nicméně výzkumy ukazují, že značná část dětí, které mají problémy se soustředěním, registrují se u nich poruchy spánku a poruchy učení, má získané protilátky proti tomuto onemocnění. To znamená, že někdy v minulosti tímto onemocněním byly nakaženy, a dá se přepokládat, že dané problémy mohou s nákazou souviset.

Léčba klíšťové encefalitidy

Léčba je velmi komplikovaná a její průběh i následné zotavení závisí hlavně na odolnosti organismu. Lékaři mohou poskytnout jen úlevu od symptomů, vzhledem k tomu, že jde o virový zánět mozku, není možné nemoc léčit antibiotiky, ta jsou v tomto případě neúčinná. Ve vážnějších případech jsou podávány kortikoidy určené na snížení otoku mozku. Léčba je zdlouhavá a pacient bývá hospitalizován několik týdnů. Rekonvalescence trvá týdny až měsíce, podle průběhu onemocnění. U části pacientů nikdy nedojde k úplnému uzdravení.

Očkování

Jedinou možnou prevencí této nemoci je očkování, které zajistí ochranu už po druhé dávce a po třetí je pak ochrana téměř stoprocentní. Očkovat se mohou nechat všichni. Očkovat lze již od jednoho roku věku (i když riziko přisátí klíštěte u takto malých dětí je zpravidla velmi malé, racionálnější je zahájit očkování dětí od tří let věku) až do pozdního stáří (vhodným momentem k očkování není jen těhotenství a šestinedělí u žen). Nežádoucích reakcí je minimum, jde převážně o mírné lokální formy zčervenání, chronicky nemocní by vakcinaci měli konzultovat se specialistou.

Vakcínu je nejlepší aplikovat v době mimo klíšťovou sezonu, tedy v nejchladnějších měsících roku, ale je možné dát se očkovat i kdykoli jindy. Podle toho, kdy se pro vakcínu rozhodnete, zvolí lékař očkovací schéma: buď základní (tři dávky, přeočkování po jednom až třech měsících a pak po pěti až dvanácti měsících), nebo zrychlené (dvě dávky, druhá 14 dní po první). Při zrychleném schématu by tělo mělo být před infekcí chráněno už dva týdny po podání druhé vakcíny. Pokud máte zájem o očkování, můžete si u nás vybrat ze dvou vakcín, z nichž každá má variantu pro dospělé a pro děti. Obě vakcíny jsou zcela srovnatelné jak co do bezpečnosti, tak co do účinnosti.

Přestože došlo k vzestupu proočkovanosti z 16% v roce 2009 na 23% v roce 2013, je to stále z hlediska celkového ovlivnění nemocnosti nedostatečné. Státy, které vykazují proočkovanost více než 80%, mají minimální výskyt onemocnění – to se týká například Rakouska. Z epidemiologického hlediska by bylo žádoucí, aby ČR dosáhla alespoň 30% proočkovanosti.

Lymeská borelióza

Jedná se o bakteriální onemocnění způsobené spirochetou Borrelia. K nákaze člověka dochází po přisátí infikovaného klíštěte. Doba, po kterou se bakterie vyplavují do organismu, se udává v rozmezí 24-48 hodin od přisátí. Bakterie se dostávají přes sliny parazita do organismu člověka a z místa přisátí jsou krevním oběhem a lymfou roznášeny dále do organismu. Mezi první projevy nemoci patří vznik červené skvrny s bledším středem v místě přisátí klíštěte. Tato skvrna je velká několik centimetrů a objevuje se zhruba několik dnů až jeden měsíc po vstupu infekce do organismu. Skvrna následně spontánně vymizí. Problém ovšem je, že se skvrna nemusí objevit vždy. Tato fáze nemoci nebolí, člověk se však může cítit unaveně. Postupně ale dochází k rozvoji dalších problémů. Ty jsou již neurologického původu. Například brnění, závratě, škubání ve svalech, stěhovavé bolesti končetin. Přidat se mohou i bolesti kloubů či bolest páteře.

Lymeská borelióza probíhá ve třech stadiích – v takzvané lokalizované formě, časné generalizované formě a pozdní formě. U části nemocných může probíhat velmi mírně až bezpříznakově. K diagnostice onemocnění dochází na základě výskytu jednotlivých příznaků laboratorní analýzou. Léčba probíhá nasazením antibiotik. Nemoc může přejít i do chronické fáze, kdy se nemocný potýká s řadou nespecifických obtíží, a až následně, poté co je odebrána krev, se přijde na to, že dotyčný prodělal toto onemocnění. Pak je doporučena odpovídající léčba, její úspěšnost však nemusí být vysoká. Pokud se v místě přisátí vytvoří typická skvrna (erythema migrans), je nutné ihned navštívit lékaře, který zahájí léčbu. Ale ani pak nemusí být zcela vyhráno. Bakterie se totiž dokáží schovat do pojivových tkání a vyhnout se tak působení antibiotik. V tomto „úkrytu“ pak mohou vydržet i několik let.

Klíště, ven!

Existuje celá řada návodů na to, jak klíště vyjmout, aby bylo riziko přenosu infekce co nejmenší. Možná i vy znáte doporučení typu „zakápnout klíště olejem“ nebo „vytáčet proti směru hodinových ručiček“. V současnosti se tyto postupy nedoporučují. Pokud máte gumové rukavice, tak je jistě při likvidaci klíštěte použijte. Před odstraněním klíště nezamazávejte mastí a zakápněte jej dezinfekcí. Klíště se odstraňuje kývavými pohyby, tedy vyvikláním. Použít k tomu můžeme pinzetu, či speciální kleště nebo kartičku na vyjímání klíšťat, jimiž klíště chytíme co nejblíž kusadlům – ideálně za hlavičku. Ránu je po odstranění klíštěte potřeba znovu dezinfikovat. Pozůstatky klíštěte je nejlepší spláchnout do toalety nebo zabalit do kousku papíru a zapálit.; nikdy nemačkat ani jinak mechanicky neusmrcovat. Pokud se klíště roztrhne a v ráně zůstane například hlavička, nic se neděje, časem se z kůže vyloupne; jen je třeba hlídat, aby se rána nezanítila.