Kód pojišťovny

Kdo je narcis?

Ilustrační obrázek

Narcistický jedinec považuje sám sebe za výjimečnou osobu, má vysoké sebevědomí, ale přesto někde uvnitř sebe často ukrývá stín pochybnosti a strach o vlastní pozici. Narcismus dostal jméno podle postavy Narcise (Narkisos nebo Narkcissus) z řecké mytologie. Byl to nádherný mladík, který to velice přeháněl se sebeláskou. Zamiloval se sám do sebe a nikdo mu nebyl dostatečně dobrý. Neustále se zálibně díval do vodní hladiny a kochal se svým obrazem. Nakonec však dopadl špatně, jednoho dne při zhlížení do jezírka spadl a utopil se. Tato báje poukazuje na to, že tento druh sebelásky je v podstatě prokletí.

Vztahy s okolím

Tito lidé mají daleko větší sklon brát než dávat a jsou silně egocentričtí. Ve své maximální touze být neustále středem pozornosti zcela zapomínají na práva druhých, které chtějí zastínit. Většinou jsou přizpůsobiví a pružní, ale pokud narazí na odmítnutí, odpor nebo zklamání, jejich chování může být až agresivní, zejména v případě, že se mu nějakým způsobem protiví. Narcista dokáže z maličkosti udělat pekelnou scénu, což vyplývá z jeho povahových rysů.

Charakteristika

Narcista nedokáže svého partnera ani potomka respektovat, protože naprosto postrádá empatii, preferuje pouze své názory a potřeby. Omluvit ho může snad pouze to, že takto nejedná úmyslně, je to zkrátka malé vzteklé dítě, které nikdy psychicky nedospělo. Jeho porucha je tak uložena hluboko uvnitř, že ji sám není schopen vidět (a samozřejmě také nechce). Je velice málo pravděpodobné, že si vztahové problémy dokážete někdy rozebrat a vyřešit, protože přiznání jakékoli chyby je u narcisty jen málo pravděpodobné.

Primární narcismus

Z hlediska ontogenetického vývoje je narcismus chápán jako přirozené vývojové období v psychice dítěte. Malé dítě je do jistého věku egocentrické, neschopné sebekritiky a myslí na své zájmy. Psychologové se domnívají, že v této životní fázi vnímá dítě matku a další blízké osoby jako součást sebe sama, jakési rozšířené já.  Hovoříme o tzv. primárním narcismu v raném věku. S postupem času z toho, ale dítě „vyroste“, přesněji řečeno psychicky dozraje a naučí se lépe vnímat různé situace, z kterých se učí, jakým způsobem se má chovat. Rodiče mohou ego dítěte nechat buď nekontrolovatelně růst a vychovat z něj bezohledného narcistu, který nevidí nic než sebe, nebo naopak dětskou osobnost příliš potlačit a vychovat z něj člověka, který se jen stěží dokáže bránit. Je jasné, že oba extrémy a přístupy by byly z psychologického pohledu špatné.

Patologický narcismus

Jedná se o těžkou poruchu osobnosti, protože s takovým jedincem je složité soužití a narcista dokáže své okolí zničit a doslova „vysát“. Ve finále ještě navíc dokáže v osobě, která s ním žije pocit viny a naprosté neschopnosti. Člověk trpící narcistickou poruchou je jednoznačně psychopatická osobnost. V partnerských vztazích má trvalou nadvládu a většina domácích násilníků jsou narcističtí psychopaté (na veřejnosti to dokážou maskovat). V takovém vztahu máte pouze dvě řešení: buď odejít ze vztahu dokud je čas nebo se mu maximálně přizpůsobit, což znamená naprosto popřít svou osobnost a stát se závislou osobou a dobrovolnou trpitelkou (ani to však v žádném případě nezaručuje narcistovu spokojenost).

Co říká psychologie?

Psychologie tvrdí, že narcista opravdovou lásku nezná a nechápe – vždy je u něj na prvém místě jeho „Já“. Samotná přítomnost narcistické struktury ještě nemusí nic vypovídat o celkovém charakteru člověka. Artista může být hodný a obětavý, ale problémy se většinou projeví v soukromí u blízkých lidí. Tam většinou nastává velká potřeba manipulace, potřeba kontroly. Okolí někdy ani nevěří, jak se může někdo tak obětavý chovat v domácím prostředí a oběti nejprve ani nevěří.

Sociální sítě

Podle odborníků probouzejí sociální sítě skryté sklony k narcismu a přitahují narcisy již přiznané. Jistou pomyslnou hranicí, která v případě, že je překonána se považuje hodina denně na Facebooku. V současné době probíhá na sociálních sítích naprostý exhibicionismus (co právě děláme, co jsme jedli, kde jsme byli atd.). Naprostým symbolem patologického narcismu současnosti je  kultura selfies. Tzv. Selfie – syndrom, což je potřeba neustále sám sebe fotit a poté vystavovat je již Americkou psychiatrickou asociací uznán jako nová duševní porucha  a nazývá se selfitis. Charakteristické je, že těmto lidem zcela stačí k životu virtuální přátelství a svět. Skutečné přátelství nepovažují za tak zajímavé a přínosné, pokud je nemohou využít ve svůj prospěch a kariéru.

Jak vzniká narcismus?

Narcismus je popisován jako charakteristická porucha současné doby, ale jak vzniká se doposud přesně nepodařilo zjistit. Některé výzkumy tvrdí, že je spojen s nedostatkem šedé hmoty v některých oblastech mozku. Nejde však o stav, který by někdo dokázal sobě nebo jinému vědomě navodit. Psychologové nejčastěji vidí základy narcismu v rodině. Jestliže je dítě chváleno neustále a za každou cenu, je mu vytvářena iluze nadřazenosti na okolím. Přehnané chválení však může dítěti v budoucnu ublížit stejně zásadním způsobem jako nedostatečná pozornost. Dítě pak v budoucnu předpokládá, že ho všichni budou vidět jako úžasné a na každou sebemenší kritiku reaguje hystericky, vidí v ní osobní motivy a křivdu.

Citový chlad

Narcismus se však může paradoxně vyvinout také v opačném případě, kdy je dítě ponižováno. V takovém případě si vytvoří vlastní svět, jehož je naprostým středem a všichni mu chtějí pouze ublížit. S ohledem na to, že narcisové nedokážou navázat kontakt s jedincem opačného pohlaví (myslíme tím rovnocenný vztah), většinou tyto ženy psychicky vydírají a týrají a ty, pokud mají nízké sebevědomí se rády „obětují“ pro někoho skvělého.

Jaké poznáme narcistu?

Existuje několik zcela zásadních bodů, které by nás měly varovat před tím, že se jedná o narcistickou osobu:

  • Nechce zůstat zastíněn v davu, pravidla pro něj vůbec neplatí.
  • Má potřebu neustále soutěžit a porovnávat se, nesnese, když je někdo lépe oblečen, má lepší auto apod. a má tendenci přeceňovat vše, co mu patří. Nesnese nesouhlas, kritiku a neumí si udělat legraci sám ze sebe.
  • Umí vytvářet a pracovat na své image, je silný v tvorbě prvního dojmu.
  • Chová se odlišně na veřejnosti a v soukromí, protože mají tzv. dvě tváře: veřejnou (zábavnou, úspěšnou) a soukromou (despotickou a nepříjemnou).

Povolení cookies

V ČPZP používáme cookies a jiné technologie za účelem poskytování našich služeb, vylepšení vašeho uživatelského zážitku, analýzy používání našich stránek a při cílení reklamy.