Když straší ve snech…

Dětské sny jsou odrazem jejich duše. Jsou mnohem intenzivnější než ty, které se zdají nám dospělým. Děti do nich promítají aktuální zážitky, pocity i vnější podněty. Časté noční můry a děsy nejsou u dětí výjimkou.

Není dobré zlehčovat dětské sny, které mohou skrývat nejen tužby dítěte, ale také jejich problémy či strach. Odhalování pozadí zlých dětských snů může pomoci rodičům zvládnout problém, který dítě trápí a o němž v bdělém stavu nechce mluvit. Důležité je tedy dětem po probuzení naslouchat.

Hlava si neodpočine nikdy

Spánek potřebujeme k regeneraci těla a většiny tělesných orgánů. Když spíme, aktivní zůstává náš krevní oběh a dýchání, ale mnoho tělesných funkcí se utlumuje a zpomaluje. To se však netýká funkcí psychických. Ve spánku totiž i nadále přemýšlíme, sníme, vytváříme vzpomínky a vnímáme podněty z vnějšího světa. Potřeba spánku je u každého individuální, ale u dětí je optimální doba spánku v průměru 12 hodin. Klidnému spaní u dospělých, ale i u dětí škodí stres, nevhodné vizuální zážitky nebo špatné zážitky z předchozího dne. Sny u dětí mohou být odrazem obav, které si v bdělém stavu nepřipouštějí. Ve snech, u nichž děti někdo pronásleduje, jde o problém, se kterým si neumíme nebo nechceme poradit.

O čem jste snili jako děti?

Malé děti mají úplně jiné sny než dospělí. Nejčastěji sní o pohádkových bytostech – jak o těch krásných, tak o těch strašidelných, o zvířatech, čarodějnicích a jiných podivných bytostech.
V každém snu se odrážejí dětské pocity, potřeby, konflikty, které děti velmi emotivně prožívají. Každý sen v sobě skrývá určité poselství, které je vypovídající hodnotou o pocitech dítěte. Děti mnohdy svými snovými příběhy rodiče překvapí, často právě v době, kdy rodiče nemají čas nebo náladu se jimi více a hlouběji  zabývat. Rodiče pak mívají tendenci dítě uklidnit – špatný sen přitom může dítěti hodně znepříjemnit celý den nebo i více dnů. Dítě může mít na základě snu špatnou náladu, úzkost, strach, může reagovat různými nepochopitelnými způsoby. Proto je tak důležité se o sny zajímat, mluvit o nich, aby dítě mohlo říci, co ve snu prožívalo, a postupně se to strašidelné může změnit v příjemné, a hlavně pochopitelné.

Ke snění dochází v tzv. REM části spánku. Tedy zhruba ve druhé polovině noci. V mozku v této chvíli probíhá uspořádávání zážitků a aktivit z předchozího dne. V průběhu spánku se tato fáze objevuje zhruba čtyřikrát až pětkrát, a to v desetiminutových intervalech, a poznáte ji podle zrychleného a nepravidelného dechu dítěte a očí kmitajících všemi směry. Objevuje se snížené svalové napětí a zvyšuje se tep i krevní tlak.
Problémy se spánkem nemusí být spojeny s výchovou nebo s předchozími zážitky. Špatný spánek ovlivňují také fyzické abnormality – bolest prořezávajících se zubů, bolesti břicha, rýma nebo kašel. To vše může vést k úzkostným snům známým jako noční můra. Podle statistik postihují až 15 procent dětí ve věku od tří do pěti let. Takové sny bývají velmi živé, často je jejich hlavní náplní ohrožení života nebo nebezpečí a většinou vedou k probuzení.

To, že se dítěti zdá sen, většinou nepoznáme, protože nereaguje ani křikem, ani pohyby. Jakkoli to může být nepříjemné pro vás a děsivé pro děti, které si takové sny pamatují, ve většině případů není jejich zdraví ohroženo. Dítě si takovým snem odžívá zkušenosti a vyrovnává se s něčím novým. U dětí do šesti let jde o běžnou fyziologickou záležitost, u starších dětí může být spouštěčem psychicky náročná situace, například rozvod rodičů, smrt někoho blízkého, špatné výsledky ve škole nebo  konec velké první lásky. Pokud by se situace nijak nelepšila, naopak přecházela by až v noční děsy, je vhodné domluvit si konzultaci s dětským psychologem.

Noční děsy opravdu děsí

Tyto stavy bývají často zaměňovány s nočními můrami, ale nemají s nimi vlastně nic společného. Špatné sny se vyskytují až ve snové fázi spánku a děti si je ráno obvykle pamatují. U nočních děsů jde o dočasnou poruchu nervového systému, který děti ještě nemají úplně vyvinutý. Dochází k nim zhruba v první třetině spánku, setká se s nimi zhruba šest procent dětí ve věku od tří do dvanácti let. Děti, které nočními děsy trpí, se často budí s křikem a neklidem, snaží se utéci, nepoznává své blízké, kteří se ho snaží uklidnit, a je velmi těžké je probudit. Po probuzení si většinou dítě nic nepamatuje. Dobrá zpráva je ta, že časem tyto problémy samy vymizí.

Jejich prevencí je dodržování „spánkové hygieny“ – je potřebné dbát na to, aby dítě nechodilo spát přetažené, extrémně unavené nebo naopak nabité energií. Nejlepší je dodržovat každý den přesné uspávací rituály, dopřávat dětem při usínání tělesný kontakt a nevystavovat je nadměrnému stresu. U dětí více než u kohokoli jiného zabírají stále se opakující rituály. Také je vhodné vyhýbat se na noc těžkým jídlům, která zaplní žaludek a nenechají tělo odpočívat. Pocit těžkosti narušuje průběh spánku, a může dokonce vést ke špatným snům. Uklidňující atmosféru večer navozuje lehký pohyb, díky němuž se dítě unaví a zároveň protáhne, a následně také večerní koupel.
 Jestliže k děsu dojde, nesnažte se dítě násilně budit, stačí konejšivě mluvit, objímat je a snažit se být v klidu.

Poruchy spánku u dětí

Poruchy spánku se netýkají jen dospělých, ale často jimi mohou trpět i malé děti. Od kojeneckého věku se s nimi setká zhruba 30 procent všech dětí. Mezi nejčastější z nich patří nespavost, náměsíčnost a noční děsy. Nespavost u kojenců bývá způsobena nesprávným postupem rodičů při vytváření spánkového rytmu. Kolem čtvrtého roku života se začínají objevovat noční můry a děsy. Kromě toho mohou i malé děti trpět spánkovou apnoe. Příčinou mohu být u novorozenců oslabené dýchací svaly, u větších dětí zvětšené mandle nebo obezita. Problémy se spánkem se upraví s postupujícím věkem, ale rozhodně o těchto problémech promluvte s dětským lékařem, který by mohl odhalit závažnější příčiny poruch se spánkem u malých dětí.