Co je to tachykardie?

Pod pojmem tachykardie si můžeme představit neobvykle rychlou srdeční akci, která může mít různou intenzitu a závažnost. Může se jednat buď o ojedinělé pocity bušení srdce nebo dokonce o vážně končící příhody.

I když je tachykardie zpravidla spojena s nějakým srdečním onemocněním, objevuje se také u lidí, kteří žádnou srdeční nemocí netrpí a navíc se může vzácně objevit také i v mladém věku nebo dokonce u dětí.

Srdeční rytmus

Normální srdeční rytmus se pohybuje zhruba okolo 70 úderů za minutu. Tento rytmus je řízen složitým časovým systémem, který vysílá v pravidelných intervalech elektrické impulsy. Jejich ovlivněním dochází ke stahu srdečního svalu. Srdeční činnost musí být avšak přitom dostatečně pomalá, aby mohla být skutečně účinná a aby nedošlo k vyčerpání srdečního svalu. V souvislosti s tím je nutné zajistit dostatečně přiměřené zvýšení srdeční frekvence při zvýšené námaze, aby mohlo dojít k uspokojení nároků svalstva a dalších orgánů potřebujících kyslík. U mladých jedinců může srdeční frekvence při velké námaze dosáhnout až 200 tepů za minutu, u malých dětí to může být dokonce ještě více.

Sinusový uzel

Elektrické impulzy řídící srdeční činnost, se vytvářejí v malém okrsku tkáně v pravé srdeční síni, která se nazývá sinoatriální (sinusový) uzel. U dospělého jedince v klovém stavu vysílá tento uzel zhruba jeden impuls každou vteřinu, ten se dále rozšíří do svaloviny síní, která se stáhne. Impuls se svalovinou šíří dál, a jakmile je dosaženo přechodu na srdeční komory, dochází zde na zlomek vteřiny k pozdržení v okrsku tkáně, kterému říkáme síňokomorový uzel. Zdržení je nezbytné proto, aby se krev vypuzená ze síní při jejich stahu stačila dostat do srdečních komor předtím, než se stáhnou. Když impuls dosáhne svaloviny komor, převede se do jednotlivých svalových vláken velmi rychle pomocí speciální vodivé tkáně, která je soustředěná do tzv. Hisova svazku a v Purkyňových vláknech. Tím je zajištěno, aby se skoro všechna svalová vlákna  v srdečních komorách stáhla současně a vypuzovací efekt byl co největší. V jednotlivých vláknech srdečního svalu končí každý elektrický impuls, který se v síňovém uzlu vytvoří. V případě, že srdce pracuje zcela správně, tak tento děj netrvá delší dobu než jednu třetinu vteřiny.

Abnormální impulsy

V některých případech se stane, že se impulsy začnou vytvářet také jinde v srdeční svalovině (ektopicky) a s přirozenými impulsy pocházejícími ze síňového uzlu, začnou „závodit“. Jestliže některý z těchto abnormálních impulsů pronikne do svaloviny komor těsně předtím, než by tam dorazil normální impuls, najde uplatnění místo něj a dojde k předčasné kontrakci. V ojedinělých případech stane, že ektopické ložisko vysílá impulsy opakovaně a s poměrně vysokou frekvencí, a tak se normální srdeční rytmus nemůže uplatnit. To je jeden z pravděpodobných mechanismů tachykardie.

Jaká může být příčina tachykardie?

Příčina tachykardie spočívá v pozoruhodné vlastnosti srdečního svalu. Prakticky veškeré svalové buňky srdce disponují stejnou vlastností jako buňky síňového uzlu, totiž jsou schopny cela spontánně vytvářet elektrické impulsy, avšak mnohem nižší frekvencí než sinusový uzel. Jedná se o důležitý obranný mechanismus, který předchází tomu, aby se srdce zastavilo v případě, že se síňový uzel poškodí nebo přestane plnit svoji funkci. Prakticky v kterémkoliv místě se tak může za určitých okolností vytvořit náhradní centrum, které vysílá impulsy spouštějící kontrakci srdečního svalstva.

Jaké jsou příznaky tachykardie?

Mezi hlavní příznaky patří nepříjemné bušení srdce, kolabující stavy až ztráta  vědomí. Velké množství srdečních onemocnění jsou způsobeny zvýšenou pracovní zátěží srdce, což často vede k rozšíření srdečních síní pod tlakem krve, která se zde hromadí. V některých případech dojde k míhání síní (síně přestanou koordinovaným způsobem pracovat) a jednotlivá vlákna svaloviny síní se stahují různě a síň jako celek není schopna kontrakce. V důsledku tohoto jevu dochází ke vzniku „absolutní arytmie! A ke kolísání srdečního rytmu. Také v důsledku srdečního infarktu může dojít k vytvoření ektopických center a tím i ke vzniku tachykardie.

Jaká je léčba?

V současné době existuje celá řada látek, které jsou schopny zasáhnout do elektrické srdeční aktivity také ji ovlivnit její činnost. Také je možné tímto způsobem vstoupit do mechanismů vyvolávající tachykardii a zabránit tak jejich vzniku a následnému rozvoji. Výběr vhodného přípravku je nutné provést velmi uvážlivě a pečlivě. Aby to bylo možné, je nezbytné provést řádnou a přesnou diagnózu druhu tachykardie, kterou lze určit ve většině případů za pomoci elektrokardiogramu. Tachykardie může v některých případech způsobit selhání srdce jako pumpy a nástup příznaků je až překvapivě intenzivní a dochází k ohrožení pacienta na jeho životě. V takovýchto případech nemůžeme čekat na účinek léků a z těchto důvodů se ihned provádí pokus o nastolení normálního srdečního rytmu pomocí elektrického výboje. Při dostatečně silném výboji se elektrická aktivita v srdci na krátkou chvíli „vynuluje“. To zpravidla dovolí síňovému rytmu, aby znovu začal normálně pracovat a uplatnil tak svoji aktivitu.

Komorová fibrilace

Jedná se o poruchu normální elektrické aktivity srdeční svaloviny. Kontrakce svalových vláken probíhá zcela nekoordinovaně a nejednotně a srdce není schopno vypuzovat krev. V průběhu několika vteřin od začátku této poruchy se dostavuje bezvědomí a smrt je otázkou jedné až dvou minut. K záchraně pacienta je nutný odborný tým, který po následném poskytnutí první pomoci dopraví pacienta na koronární jednotku.

Jaké jsou nejčastější příčiny komorové fibrilace?

Mezi nejčastější příčinu komorové fibrilace patří srdeční infarkt, který má na svědomí mnoho úmrtí zapříčiněných touto vážnou komplikací. Srdeční infarkt je důsledkem ischemické choroby srdeční, při které dochází postupně k narušení zásobení srdečního svalu krví, a tedy i kyslíkem.

Další možnou příčinou jsou onemocnění vedoucí k poruchám elektrické vodivosti v srdci. Při srdečních operacích mohou bát komorové fibrilace vyvolány záměrně v průběhu srdečních operací. Jejich důvodem je skutečnost, že srdce je prakticky nehybné a lze jej operovat. Po skončení operativního zákroku je opět navozen normální rytmus za pomoci defibrilátoru.