Imunitu musíme „budovat“ neustále
Sezona viróz trvá po většinu roku, ale během zimy a na jaře, kdy jsou těla vyčerpaná nedostatkem slunce, silně oslabená, onemocnění podstatně přibývá.
Imunita jednotlivého člověka by měla být vždy v pořádku – nejen připravená na boj s infekcí (bakteriální, virovou či jinou), případně i s rakovinou, ale v pořádku by měly být i ochranné mechanismy, jež odpovídají za případný vznik autoimunitní reakce, která je pro organismus nežádoucí. O svůj imunitní systém bychom měli pečovat celoročně a velmi intenzivně. Největším imunologickým orgánem v těle člověka je zažívací trakt – především střeva. Jedním ze základních pravidel je péče o to, co sníme.
Spojenci k posílení imunity
Vědci si nejsou stoprocentně jisti, jakým mechanismem spánek přispívá k imunitě, ale pokud se dobře vyspíte, je to pro vaše tělo výhra. Dospělý člověk by měl denně prospat sedm až devět hodin.
Pravidelný pohyb doopravdy zoceluje naše tělo a pomáhá ho chránit před infekcemi. Stačí cvičit jen mírně – třeba třicet minut svižné chůze každý den. Kromě toho, že budete lépe chráněni před infekcemi, protože povzbudíte své bílé krvinky, bude se vám také lépe spát a v těle se vám uvolní více látek navozujících pocit pohody – endorfinů.
Imunitu také hodně posílíte otužováním. Je lepší začít se otužovat v létě a postupně. Pomáhá vlažná až chladná voda na závěr sprchování, chladnou vodou sprchujte postupně chodidla, bérce, kolena, trup. Po nějaké době se dostanete až ke sprchování chladnou vodou každé ráno. V zimě je třeba vyjít na krátkou procházku za každého počasí. Vhodné je spaní v chladnějším prostředí, při 19 i méně stupních. Otužování není vhodné při akutních onemocněních provázených teplotou. V chladném počasí si zasluhují podporu koncové části těla – použijte ponožky, rukavice a pokrývku hlavy. Pro ženy, které jsou více náchylné k onemocnění močových cest, poruchám prokrvení rukou nebo k bolestem hlavy to platí obzvlášť. Při pobytu venku, zvláště spojíte-li jej s nějakou činností, se snadno zpotíte a pak se můžete nastudit. Tady přichází ke slovu funkční oblečení, jež odvádí pot ven, takže udržuje na kůži suché prostředí. Pocit chladu tak přichází později.
Imunita a naše střeva
V poslední době máme i my laici dostatek informací o tom, že naše imunita těsně souvisí se zdravým střevním traktem. Již Hippokrates řekl, že nemoci začínají ve střevě. Ano, převážná většina infekčních mikroorganismů vstupuje do lidského organismu sliznicemi dýchacího, zažívacího a urogenitálního traktu.
Problémy, které nemocný střevní trakt přináší, nejsou jen zácpa, průjem, nadýmání či jiné potíže s trávením. Špatně fungující imunitní systém střeva může být příčinou nemocí zažívacího traktu (např. Crohnovy choroby nebo ulcerózní kolitidy), ale také, jak ukazují poslední výzkumy, mnoha jiných závažných onemocnění. Zažívací trakt obsahuje obrovské množství bakterií; máme je v ústní dutině (na jazyku, na zubech a na dásních), ale vůbec nejvíc (přes 99 %) jich žije v tlustém střevě.
Každý z nás má jedinečné složení střevní mikroflóry, která se mění, vyvíjí a stabilizuje už v prvních 2-3 letech života. To je období, kdy novorozenec přišel na svět z matčiny dělohy do prostředí plného nejrůznějších mikroorganismů. Jeho sliznice jsou jimi postupně osídlovány. Novorozenec získává těsně po narození mikroby především od matky, mateřské mléko vývoj zdraví prospěšných organismů u dítěte výrazně stimuluje. Během života zůstává toto složení víceméně stabilní; i po léčbě antibiotiky se za určitou dobu vrací ke svému původnímu složení. Bylo prokázáno, že složení mikrobioty nejvíce ovlivňuje způsob výživy, tj. složení naší stravy.
Imunita reaguje na to, co sníme
Čím pestřejší je náš jídelníček, tím je větší šance, že tělo získá vše, co potřebuje pro své fungování i ochranu. Zdroje vitaminu C a dalších antioxidantů, omega-3 mastných kyselin a příznivých bakterií, které přisívají k lepší imunitě, si můžeme dopřát denně.
Mezi nejdůležitější minerály, jež pomáhají udržet imunitu na výši, patří zinek a selen. Nedostatek zinku může být u oslabených jedinců příčinou poklesu výkonnosti imunitního systému, především vůči respiračním nebo průjmovým onemocněním. Je známo, že užívání doplňků stravy s obsahem zinku a vitaminu C snížilo výskyt vzniku sezonních katarů horních cest dýchacích a rovněž utlumilo kýchání či rýmu. Nedostatek selenu může narušit imunitu, snížit ochranu proti oxidačnímu stresu a zvýšit riziko propuknutí určitých chorob.
Zinek, minerál obsažený především v játrech, hovězím a jehněčím mase, pracuje v souznění s bílkovinami rovněž v mase obsaženými, a pomáhá tak posilovat obranyschopnost. Některé buňky zodpovědné za imunitu (včetně bílých krvinek) nemohou bez denního přídělu zinku vůbec fungovat. Tento minerál najdete v přírodní formě v ústřicích nebo dýni hokkaidó. Pro posílení imunity se doporučuje jej dodávat ve formě potravinových doplňků.
Zdravá strava není jen dostatek zeleniny a ovoce, ale třeba také omezení přísunu cukrů. Když si dáte několik sklenic sladké koly, nejméně na několik hodin paralyzujete svůj imunitní systém. Obecně byste proto měli mít v jídelníčku potraviny bohaté na vitaminy C a E, betakaroten nebo zinek.
Cukr a přemíra tuku jsou nepřátelé imunity. Výzkumy na zvířatech ukázaly, že velké dávky potravin bohatých na cukr a tuk snižují množství buněk likvidujících zánět. I tak malé množství jako dvě koly denně snižuje počet buněk chránících před nachlazením o celých 40 %.
Namísto chipsů a nezdravých křupek si dopřejte hrst ořechů nebo semínek. Studie ukazují, že vitamin E je antioxidant, který dokáže zmírnit respirační infekce včetně nachlazení. Posiluje totiž odpověď protilátek a buněk obranyschopnosti, ocitáme-li se právě ve stresu. Para ořechy zaplaví organismus více než dostatečnou dávkou selenu, který je společně s vitaminem E zbraní potřebnou k boji se zimní nákazou.
Céčko nemá konkurenci. Naordinujte si denní dávky zelených fazolek, paprik a citrusového ovoce. Přidejte šípky a rakytník. Vitamin C, který je v těchto potravinách přítomný, pomáhá rychleji se zotavit z rýmy a nachlazení. Podle studie státní univerzity v Berkeley se 160 zdravými jedinci se u těch, kteří užívali denně 500 mg vitaminu C po dobu dvou měsíců, snížila o 24 % hladina C-reaktivního proteinu (CRP), ukazatele bakteriálního zánětu. Jaké další potraviny oplývají vitaminem C a dalšími antioxidanty? Barevná zelenina v čele s brokolicí, batáty, rajčaty či paprikami obsahuje velké dávky antioxidantů, jež chrání před zimními nákazami. Některé potraviny jsou považovány za životabudiče pro imunitu:
- česnek obsahuje látku alicin, která působí proti infekcím, ideální je sníst denně tak dva stroužky syrového česneku; výzkum prokázal, že antimikrobiální vlastnosti alicinu, které fungují jak při klasických nachlazeních, tak například při léčbě zlatého stafylokoka rezistentního vůči antibiotikům
- jogurt a probiotika – zdravé osídlení střev má obrovský podíl na fungování imunitního systému; živý jogurt byte si měli dopřát dvakrát denně
- kysané zelí je úžasným zdrojem vitaminů, vlákniny a laktobacilů, jež jsou potřebné pro udržení rovnováhy imunitního systému
- zázvor dokáže zabrzdit počátek virózy, zahřeje a je skvělý i proti nevolnosti při chřipce
- alespoň jednou denně by se ve vašem jídelníčku měly objevit ječmen nebo oves – tyto cereálie obsahují betaglukany (najdeme je i v kvasnicích nebo některých houbách – např. v hlívě ústřičné, shiitake), je známo, že tyto látky mají pozitivní vliv na imunitu
- i vědci potvrdili, že když se cítíte špatně, pořádný vývar z kuřete vám opravdu pomůže –obsahuje totiž aminokyselinu cystein, ředí hlen, a navíc jeho účinek zvyšuje přidaný česnek a cibule
- červený nebo zelený čaj pomáhají imunitě díky obsahu L-theaninu
- olej z tresčích jater nebo losos z volného odchytu (a další zdroje vitaminu D)
Smích a přátelé
Studie ukazují, že vaší imunitě prospěje i to, když budete mít kolem sebe okruh přátel. Stačí jen pár, na které se můžete spolehnout. To ostatně prospěje nejen vaší imunitě, ale kvalitě vašeho života celkově. Konkrétně imunitě pak prospívají vztahy sexuální; výzkum provedený na skupině studentů ukázal, že ti, kdo si dopřáli sex jednou až dvakrát týdně, měli v těle více imunoglobulinu A než ti, co měli sexu méně. Nemluvě o tom, že sex také může přispět ke kvalitnějšímu spánku a odbourání stresu.
Smích odbourává v těle stresové hormony a posiluje činnost bílých krvinek, které bojují s infekcemi. A i když nemáte zrovna příležitost se od plic zasmát, nevadí – svému zdraví prospíváte i pozitivním myšlením. Například v jedné provedené studii lidem, kterým slíbili, že za tři dny uvidí veselý film, okamžitě klesla hladina stresových hormonů; prostě jen proto, že se těšili na příjemnou věc. Naučte se rozlišovat, kdy máte po psychické stránce dost, a věnujte čas na vybalancování duševní stability. Snažte se sladit pracovní činnost s přiměřeným odpočinkem. Zvláště během nevlídného zimního období je dobré věnovat se posilování psychické pohody.
V normálním režimu stres pomáhá tělu připravit se na krizovou situaci; pokud je ale člověk pod tlakem trvale, má to na jeho tělo zničující dopad. I když budete v situaci, že se stresu nedokážete zbavit, existují způsoby, jak tělu ulevit- naučte se meditovat. Jedna studie například ukázala, že lidé, kteří po dobu osmi týdnů provozovali meditaci, měli po očkování vakcínou proti chřipce silnější imunitní reakci než členové kontrolní skupiny, která meditaci neprovozovala. Návodů na meditaci je celá řada; můžete je najít na internetu nebo v knihách, případně navštívit kurz, kde vás této dovednosti naučí.
Stresu budete také cítit méně, pokud zvládnete trochu zpomalit. Některým lidem uleví, když se naučí upustit páru. Pokud si najdete opravdu náročnou fyzickou aktivitu, cvičení, při kterém vypnete mozek, pomůže vám to odpočinout si od myšlenek, které vás svazují a vyčerpávají.
Kdy je čas na odborníka?
Máte vleklé problémy s imunitou a ani změna životosprávy nepomáhá? Pak je na místě poradit se s odborníkem. Tři infekce za rok jsou běžné. Pokud tedy budete nemocní častěji, obraťte se na svého lékaře.
Stále se opakující virózy, nepřetržitě ucpaný nos, přetrvávající kašel, záněty vedlejších dutin, časté angíny spojené s nepříliš vysokou horečkou. Opakují-li se více než desetkrát za rok, je s vaší imunitou něco špatně a váš praktický lékař vám doporučí návštěvu imunologa. Společně s doporučením vás vybaví vašimi záznamy – podrobnou historií vašich onemocnění.
Poruchy imunity jsou v podstatě dvojí. Vrozené, jež jsou obvykle závažné, ale vzácnější, a získané, kterých naopak stále přibývá. Stejně jako další civilizační nemoci je mají na svědomí nezdravý životní styl, nevhodná potrava, chemické látky přidávané do potravin nebo třeba časté podávání antibiotik.
Při první návštěvě imunologa se vyzpovídáte a pak následují speciální krevní testy, jež odhalí příčiny častých viróz. Na základě výsledků, které jsou k dispozici zhruba po třech týdnech, odborník doporučí léčbu. Je-li porucha imunity závažnější, pacient se pak léčí ve specializovaných centrech.
Mateřská škola, divadlo, nákupní centra… všechny tyto prostory jsou zvláště v zimě ideálním místem pro šíření bakterií a virů. Dítě, které ještě nemá plně vyvinutou imunitu, se může rychle nakazit. K nejzávažnějším patří infekce způsobené pneumokokem, jež mohou vyústit v zápal plic, zánět středního ucha, nebo dokonce v zánět mozkových blan. Onemocněním vyvolaným pneumokoky lze preventivně bránit včasným očkováním konjugovanou vakcínou. Ty do určité míry snižují riziko vzniku těchto nemocí, především v případě, že se podají co nejdříve v kojeneckém věku, ještě před rozvojem prvního zánětu středouší (nejlépe okolo 2. měsíce věku dítěte). Vakcína může ochránit i děti, které dříve očkované nebyly. Aplikace se doporučuje do pěti let z důvodu prevence invazivního pneumokokového onemocnění.
Naplňte svou lékárničku
V lednu nastává období, kdy si pořizujeme nejvíce léčiv pro samoléčbu viróz a chřipek. Potíže nás méně zaskočí s dobře vybavenou lékárničkou.
Určitě by v ní neměly chybět léky s obsahem kyseliny acetylsalicylové nebo paracetamolu, případně ibuprofenu. V prvních hodinách, kdy je onemocnění na vzestupu, je dobré podpořit imunitu vitaminem C. Můžete použít i kombinované přípravky proti nachlazení, a to buď ve formě tablet, nebo jako horký nápoj.
Do seznamu přípravků, které působí na zlepšení imunity, se přiřadily bakteriální lyzáty. To jsou částečky těl „zneškodněných“ bakterií (např. pneumokoků, stafylokoků), které nijak neuškodí. Ale naopak v kontaktu se sliznicí výrazně prospějí tím, že se dostanou do kontaktu s buňkami imunitního systému. Dojde k nastartování a posílení mnohočetných funkcí buněk imunitního systému a tím k posílení našeho imunitního systému. Díky tomu se tělo dokáže s původci infekčních onemocnění vypořádat daleko snadněji.
Echinacea purpurea nebo také třapatka nachová obsahuje látky, které mají léčebné účinky při zánětech. Je tedy vhodná zejména pro léčbu nachlazení, infekcí horních cest dýchacích a močových cest. Kořeny rostliny třapatky bledé se využívají pro léčbu chřipky.
Podobně jako echinacea je i ženšen vnímán jako skvělá podpora imunitního systému. Ačkoli se užívá hlavně pro povzbuzení, zvýšení energie, lepší výdrž a celkové zdraví, vědci se začali zabývat účinky ženšenu při boji s běžným nachlazením. V Číně se ženšen na různé neduhy používá už více než dva tisíce let.
Mezi doporučované rostliny patří i aloe vera, která bývá pro své výjimečné schopnosti nazývána také „rostlinou nesmrtelnosti“. Složením a účinky dužnatých listů aloe vera se po dlouhá léta intenzivně zabývá vědecký výzkum, a to se zajímavými závěry. Díky vysokému obsahu účinných látek šťáva z listů posiluje imunitní systém, zmírňuje zdravotní potíže a napomáhá jejich prevenci. Pití šťávy chrání organismus v době nachlazení velmi účinně, a proto je tato rostlina i extrakty z ní velmi populární.
Rakytník řešetlákový je keř s oranžovými bobulkami, které se pyšní vysokým obsahem biologicky aktivních látek. Víte, že obsah vitaminu C je v rakytníku 25x vyšší než v citrusových plodech? Plody rakytníku ovšem obsahují i vitamin P, který znásobuje účinek vitaminu C a brání jeho rozkladu. Rakytník je rovněž zásobárnou organických kyselin, které posilují a stimulují imunitní systém.