Teplota

Normální teplota lidského těla měřená pod paží kolísá od 36°C do 37°C. Při měření v ústech je nepatrně vyšší a v konečníku o půl stupně více než v podpaží. Lékařské skleněné teploměry potřebují zhruba 10 minut, aby se sloupec rtuti ustálil a aby se teplota podpažní jamky vyrovnala s teplotou těla. Ruka s teploměrem musí být při měření stále přitisknuta, aby svírala teploměr. U malých dětí měříme teplotu v konečníku, při tom musíme jednou rukou držet nožičky dítěte a druhou teploměr po celou dobu měření.

Zvýšená teplota

 Teplota od 37°C do 38°C se nazývá zvýšená, nad 38°C se již jedná o horečku. Běžné skleněné teploměry mají stupnici do 42°C , ale teplota může výjimečně stoupat i výše. Zvýšená teplota do 37,5 °C po různých nemocech může přetrvávat ještě dost dlouho a zpravidla nic vážného neznamená. Horečku však nepodceňujme, protože bývá vážným příznakem choroby, a navíc je zde možnost přenosu onemocnění na další osoby.

Horečka

Teplotu nad 38,5°C lékaři nazývají horečka. Jedná se však o zcela přirozený proces, který našemu tělu prospívá, protože viry, které infekce způsobuje se při teplotě 39 a více stupňů nedokážou rozmnožovat a odumírají. Problematická je horečka tehdy, jestliže i po uplynutí několika hodin zůstává stále stejně vysoká, popřípadě se k ní přidají horečnaté křeče a zimnice. V takovém případě voláme lékaře, může se jednat o projev některé ze závažných infekcí, například o zánět ledvin. Starší osoby a lidé s oslabeným organismem by měli vždy při výskytu horečky raději lékaře vyhledat.

Lidové recepty

U dětí můžeme při horečce smíchat horké máslo s minerálkou. Dítě se po něm okamžitě zpotí a dojde k poklesu horečky. Pro dospělé pacienty se hodí nakrájené 4 drobné kousky smetánky lékařské (pampelišky) a necháme 3 dny louhovat v ½ litru bílého vína. Při horečce pijeme každou hodinu.

Nízká teplota

Zejména u starších lidí se může vyskytnout teplota i pod 36°C v klidu běžně, u mladých lidí by však takový pokles mohl znamenat zdravotní potíže. Ta se však přihlásí mnohem dříve, například mdlobou apod. Proto také v takových případech musíme nemocného v těžkém stavu chránit před prochladnutím.

Udržujte se v teple

Teplo je pro organismus důležité, protože nás dokáže chránit proti nemocem. To platí od chránicí čepice, teplých ponožek, rukavic až po horkou koupel, Častým prochladnutím oslabujeme ledviny a pak se divíme, že jsme často nachlazeni. Pro organismus je prospěšné, když v zimě konzumujeme teplé potraviny, které nás zahřejí. Sušené švestky nás dokážou rychle zahřát, a to nápojem, který si připravíme tak, že vhodíme hrst sušených švestek do vroucí vody, necháme vařit asi 10 minut, stáhneme z ohně a pak přidáme 2 lžíce medu a špetku mleté skořice. Získaný nápoj pijeme co nejteplejší.

Snížení teploty těla

Univerzální lék proti bolesti najdeme ve vrbové kůře. Čaj z vrbové kůry je proto více než vhodným prostředkem ke snížení teploty nebo zmírnění bolesti. Na snížení teploty pomáhají lýtkové zábaly nebo zábaly na předloktí.

Obranyschopnost těla

Když jsme zcela zdraví, můžeme posílit organismus postupným sprchováním studenou vodou. Je dobré, když ze sprchy odšroubujeme sprchovou hlavici, aby voda vytékala přímo bez rozptylu a nedopadala na tělo příliš tvrdě. Sprchování ukončíme, když kůže získá mírně zarudlou barvu, jestliže však pocítíme bolest, skončíme ihned. Nejvhodnější doba k této proceduře je ráno nebo navečer po příchodu z práce, nikdy však krátce před spaním, abychom si nerozproudili krev, protože by se nám špatně usínalo. Proti nachlazení je výborná prevenci chůze ve studené vodě nebo tzv. kneippování.

Nachlazení

Běžné nachlazení, které se u nás projevuje kašlem a rýmou, lze odstranit podle lidových receptů křenovou šťávou. Očištěný křen pokrájíme na drobná kolečka nebo jej nastrouháme a dáme na nekovové sítko, které si položme na hrneček, a vše zasypeme bohatě cukrem. Křen za půl hodiny pustí šťávu, kterou budeme užívat třikrát denně.

Nedostatek zinku

Jestliže organismus trpí nedostatkem zinku, nepracuje naplno imunitní systém a snáze podléhá nachlazení. Jako prevence proti nachlazení se doporučuje užívat zejména v zimních obdobích zinek v kombinaci s vitaminem A. Zinek také najdeme např. v dýňových semínkách a mase.

Inhalace

Jako výborná prevence, ale i léčba při nachlazení jsou inhalace. Hrstičku sušeného heřmánku, přelijeme vařící vodou, přes hlavu přehodíme osušku, nakloníme se nad hrnec a vdechujeme unikající páry. Po inhalaci je dobré zůstat ještě asi 30 minut v teple. Místo heřmánku můžeme použít obyčejnou sůl nebo několik kapek eukalyptového oleje nebo citron a levanduli.

Zázvorový čaj a kuřecí polévka

Při prvních příznacích nachlazení je dobré si připravit zázvorový čaj. Povaříme si několik plátků čerstvého kořene zázvoru, slijeme, osladíme medem a ihned teplé vypijeme. Tento čaj spolehlivě likviduje všechny neduhy. Také kuřecí polévka dokáže při nachlazení zázraky. Tajemství kuřecí polévky se ukrývá v kombinaci kuřecího masa a zeleniny. V prvém je obsažen zinek, který aktivuje buňky potřebné k ochraně před bacily. Účinek těchto buněk je zesilován vitaminy A, B, a C, které obsahuje zelenina. Pro léčebný účinek má rozhodující význam zejména směs rostlinných a živočišných proteinů, které dokážou zbavit naši sliznici otoků. Výzkumy prokázaly, že výbornou službu nám mohou přinést dokonce i polévky z pytlíku.

Nepříjemná rýma

I taková jednoduchá rýma nás dokáže někdy pořádně potrápit. Můžeme vyzkoušet čaj na rýmu, který si připravíme tak, že spaříme kolečko cibule čtvrtlitrem vařící vody a necháme několik minut louhovat. Tento čaj můžeme pít 3x denně po malých doušcích. Musíme být však opatrní, protože dráždí zažívací ústrojí. Velmi se také osvědčila šťáva z cibule, která se kape do nosních dírek. Účinné jsou i šťávy z čerstvě uříznutého listu aloe nebo čerstvého listu zelí. Postačuje si nakapat 3x denně 5 kapek do každé nosní dírky. Pokud se chceme rýmy rychle zbavit a volně dýchat, můžeme sáhnout po éterických olejích, jako je eukalyptový nebo mátový.