Co se děje při mozkovém infarktu?
Mozkový infarkt, který je znám spíše pod pojmem mozková mrtvice znamená, že – podobně jako u srdečního části srdce - není v tomto případě určitá část mozku již správně prokrvena, protože céva přivádějící krev je v důsledku trombózy nebo embolie ucpána. Zhruba kolem 80% všech mozkových mrtvic vznikají následkem sníženého prokrvení částí mozku. Označuje se to jako ischemický mozkový infarkt nebo cerebrální ischemie. Podle druhu, místa a rozsahu jsou projevy velice rozdílné: např. se projevují ohluchnutím, poruchami vidění nebo řeči, bolestmi hlavy, ochromením jednotlivých končetin nebo poloviny těla, ale také se projevují symptomy, které nejsou pro postiženého bolestivé.
Společné znaky
Ischemické mozkové infarkty mají mnoho podobného s ischemickými srdečními infarkty, zejména k nim dochází většinou v noci nebo k ránu, kdy dochází k poklesu krevního tlaku, obvyklému v průběhu spánku. V důsledku sníženého krevního tlaku pak prokrvení v už tak zúžené cévě nepostačuje k tomu, aby byla příslušná oblast mozku zásobována kyslíkem a výživnými látkami. K mozkovému infarktu dochází i při krvácení v mozku, když krev z roztržené cévy proudí do mozkové tkáně. Svým tlakem ničí toto krvácení přilehlé nervové buňky a vyvolávají stejné příznaky, jaké vznikají při mozkové mrtvici.
Jaké jsou varovné příznaky mozkového infarktu?
Ve většině případů patří mezi příznaky nedostatečné prokrvení, které trvá často velmi krátkou dobu, v řádu několika sekund nebo minut. Za takových okolností uzavřela malá krevní sraženina přechodně důležitou krevní cévu a poté se opět rozpustila. Potom dojde opět k prokrvení. Takové přechodné poruchy prokrvení se nazývají transientní nebo tranzitorní (přechodné) ischemické ataky, zkráceně TIA. Pro mozek představují něco jako záchvat anginy pectoris pro srdce. Záchvaty TIA trvají: déle než minut, většinou 5-10 minut, méně než 24 hodin. I když popsané neurologické výpadky nejpozději po 24 hodinách odezní, nemůžeme je podceňovat. Mezi typické přechodné příznaky pro mozkovou mrtvici patří: náhlá slabost nebo poruchy cítění části těla, náhlé potíže s komunikací, přechodné dvojí vidění, prudké bolesti a přechodné potíže při chůzi.
Srdeční infarkt
Při srdečním infarktu dochází k náhlému, místně omezenému nedostatečnému prokrvení srdečního svalu, jelikož se některá z cév zcela nebo částečně ucpala. V úseku srdce, který má být touto cévou zásobován krví se dostanou buňky srdečního svalu do takové kyslíkové nouze, že nemohou dále přežít. Krev, která má dopravovat kyslík k buňkám, již sotva protéká nebo vůbec neprotéká příslušnými věnčitými srdečními cévami, přístup je zcela nebo částečně ucpán. Samo srdce má rezervu kyslíku, která postačuje pouze na několik sekund. Z toho důvodu neobsloužený úsek srdce odumírá a je po nějaké době nahrazen tkání jizev. Jestliže je krevní céva ještě z části průchodná, např. při stenóze, čímž se označuje zúžené místo, dochází k potížím podobajícím se infarktu. Tyto potíže jsou však méně intenzivní a trvají po kratší dobu. Pokud dojde ke spontánnímu vytvoření krevní sraženiny, protože se rozlomí arteriosklerotický plak, shluknou se trombocyty za pomocí koláží a tato krevní zátka zcela ucpe již tak zúženou arterii, přeruší se zcela a úplně proudění krve a nezásobovaná část srdce je v krátké době zničena. Při takovém akutním infarktu se pacient dostává do ohrožení života a jedná se o minuty.
Jaké jsou varovné příznaky srdečního infarktu?
Infarkt myokardu se ve většině případů ohlásí, avšak příznaky jsou často velice rozdílné. Jedná se o „bolesti srdce“, bolesti v hrudi, pocit úzkosti, který právě při námaze vyústí v bolesti, nebo pocit tlaku v oblasti hrudi, který se postupně rozrůstá až do pálivých bolestí. Někdy cítí pacient stahy za hrudní kostí, které vystřelují do levé paže, žaludeční krajiny, nadbřišku nebo dokonce i zad, šíje a až do zubů. Také poruchy prokrvení srdce cítí postižen velmi často již předem. Jedná se o bolesti, které jsou označovány jako angina pectoris a které se objevují ve stále častějších a silnějších záchvatech.
Příznaky akutního srdečního infarktu
- prudký tlak nebo těžké déletrvající bolesti v hrudním koši, které vystřelují do obou paží, břicha, mezi lopatky a do dolní čelisti
- pálení v hrudním koši, bolest v krku nebo nadbřišku
- bledá barva v obličeji
- dušnost, zhroucení krevního běhu s bezvědomím nebo bez něj
- smrtelná úzkost