Vznik arteriosklerózy

Za vznik arteriosklerózy jsou odpovědné různé rizikové faktory a ona sama o sobě je příčinou řady těžkých onemocnění. Podstatnou roli při koronární nemoci srdce a arterioskleróze hrají poruchy tukové výměny a tolik diskutovaný cholesterol. Zvýšeno hladina cholesterolu, hypercholeterolemie je možno pomocí úpravy stravy korigovat. Totéž platí také pro snížení dalšího rizikového faktoru triacylglycerolů. Tzv. hypertriacylglycerolemie jde často ruku v ruce s nadváhou, konzumací alkoholu a diabetem. Rané formy arteriosklerózy se mohou stejně tak zahojit jako pokročilá forma poranění vnitřní stěny cévy.

Zdravé cévy

Proces vzniku arteriosklerózy je dlouhodobý a nevznikne ze dne na den. Tato chorobná změna arterií vzniká plíživě a může se vyvíjet po desetiletí většinou zcela skrytě.   Bohužel se také ještě v současné době často měří hodnoty krevních tuků teprve velice pozdě, například při zjevné nemoci srdce a mozkové mrtvici, a zjistit se, že jsou příliš vysoké. Včasná preventivní vyšetření mohou těmto dramatickým následkům takového cévního onemocnění zabránit.      

Co jsou to rizikové faktory?

Za rizikové faktory jsou označovány zděděné nebo získané životní podmínky nebo způsob života, které v určitých životních situacích nebo životních etapách mohou škodit zdraví. Včasnou prevencí je však můžeme zmírnit, vyhnout se jim nebo zcela vyřadit. Rizikové faktory mohou způsobit nemoc nebo signalizovat její nebezpečí, mohou se vzájemně ovlivňovat, sčítat se a umocňovat a tak za jistých okolností zvyšovat riziko onemocnění. Každé onemocnění vzniká za spolupůsobení více rizikových faktorů. Současně přitom hrají roli dvě další hlediska: množství a trvání rizikových faktorů (množství a délku působení na organismus).

Vliv pohlaví

Co se týká onemocnění srdce a krevního oběhu, jsou muži  - alespoň v první polovině životě  - znevýhodněni: všeobecně onemocní na arteriosklerózu dříve a daleko častěji než ženy. U žen dochází k onemocnění srdce a krevního oběhu se smrtelnými následky nebo bez nich až do dosažení klimakteria jen velmi vzácně. Muži ve věkové skupině 35 – 48 let mají desetkrát vyšší riziko srdečního infarktu než ženy. Důvodem pro tyto rozdíly specifické pro pohlaví je ženský pohlavní hormon estrogen, který ženám poskytuje přirozenou „ochranu“. Takřka paralelně s poklesem produkce estrogenu stoupá počet onemocnění žen dvakrát až třikrát. Zvyšuje se však mnohonásobně pokud žena kouří, trpí hypertenzí nebo nadváhou. Průměrný věk pro léta přechodu je u dnešních žen 52-56 let.

Genetické dispozice

Za genetickou dispozici označujeme zděděné vlohy, které se však liší od přímé dědičnosti. Někdo může zdědit hnědé oči po matce, menší nos po otci nebo rezavé vlasy po tetě přes své geny. Známým příkladem je také dědění krevních typů, krevní nemoci (hemofilie) nebo barvosleposti. Zcela jinak je tomu s genetickou dispozicí, při níž dítě získá dispozice k onemocnění od rodičů, např. onemocnění štítné žlázy, diabetes nebo mozkovou mrtvici. Potomek je pro nemoc predisponován, avšak to neznamená, že ji musí vždy dostat. V některých rodinách dochází k arteriosklerotickým onemocněním srdce a krevního oběhu a infarktům a mozkovým mrtvicím relativně často a zčásti už u mladších členů rodiny.

Rasa

Co se týká onemocnění arteriosklerózou, tak lidé jsou ohroženi rozdílně. Důvod, proč tomu tak je není zcela jednoznačně znám. Příslušnost k určité lidské rase může být rovněž neovlivnitelným rizikovým faktorem. Běloši mají arteriosklerózní změny převážně na krčních tepnách mimo mozek, orientálci naopak vykazují změny v cévách a uvnitř lebky. U černochů se projevuje kombinace obou těchto forem. Také při terapii jsou mezi lidskými rasami rozdíly. Odborníci uvádějí, že např. Číňané reagují na všechna dávkování léků snižujících vysoký krevní tlak lépe než běloši, černoši naopak reagují velmi dobře teprve při vyšších dávkách.

Cholesterol

Cholesterol je bezbarvá substance, bez zápachu, ve vodě nerozpustná, v alkoholu rozpustná, podobná tuku, která se vyskytuje v různých rostlinných, živočišných a lidských tkáních. Cholesterol je důležitým stavebním prvkem v těle i nenahraditelnou součástí všech buněk a tkání.

Jako součást membrány buněk pomáhá utěsňovat stěny buněk, speciálně buněk, které jsou činné při ochraně imunity a tuto membránu velmi často obnovují. Cholesterol také dodává základní vybavení pro různé hormony a hormonální výměnu. Z toho vyplývá, že naše tělo cholesterol potřebuje, avšak musí být dodáván tělu ve správných dávkách. Je důležité, aby vlastní produkce cholesterolu a vnější přísun cholesterolu byl v určité rovnováze. V případě, že přísun zvenku stoupne, je možno část přebytku odbourat v játrech, ale to je možné pouze do určité míry. Pokud je vnější přísun nadměrně vysoký neustále, stává se pomalu kritickým.

Rozdíl

Jaký je rozdíl mezi „dobrým“ a „špatným“ cholesterolem?

V současné době je vědecky prokázáno, že při vzniku arteriosklerózy se nejedná pouze o výši obsahu celkového cholesterolu v krvi, ale také o formu, jako je cholesterol v krvi přepravován.  Jelikož se mastná substance cholesterol nemísí s vodnatou krevní plazmou, potřebuje pro svou cestu krevním oběhem přepravce. K tomu jsou v první řadě k dispozici speciální bílkovinné látky (proteiny), které v krvi plavou v různé hustotě a velikosti.  Tvoří se ve střevě a játrech a vážou se v krevní plazmě s cholesterolem na tzv. tukově- bílkovinné sloučeniny, lipoproteiny.  Cholesteroly a také triaglyceroly se vyskytují pod nadřazeným pojmem lipoproteiny v různých velikostech a hustotě. LDL cholesterol má v krevním oběhu větší podíl a urychluje vytváření arterosklerózy. Usazuje se na stěnách cév a v již existujících plakách. Naproti tomu HDL cholesterol v určitém rámci chrání dokonce před arteriosklerózou, protože odvádí přebytečný a nebezpečný cholesterol z arterií do jater, kde je přeměňován na kyseliny žlučové.

Žijte zdravě

Rozumné zacházení s potravinami, které jsou bohaté na cholesterol je nanejvýš vhodné, a to zejména v případě, když musíme snižovat hodnoty lipidů. V takovém případě se doporučuje zřeknutí se živočišných tuků, protože v nich je obsaženo nadměrné množství cholesterolu. Rozhodně není nutné hladovění a úplné zřeknutí se jídel, které máme rádi, ale rozhodně bychom měli přemýšlet nad úpravou takových jídel.

Ke zdravému životnímu stylu kromě výživy patří zřeknutí se kouření a pravidelná tělesná aktivita.