Spánek je potřeba
Je klamné zdání, že při spánku naše tělo a mozek zahálí. Spánek má nesmírně důležitou funkci a již je prokázáno, že spánkový deficit má na náš organismus negativní dopad. Poruchy spánku patří dnes k epidemicky se šířícím poruchám. I jedna probdělá noc je poznat na pracovním i duševním výkonu jedince. Směnný provoz se podepisuje na lidském zdraví a prokazatelně zvyšuje riziko celé řady nemocí.
Potřeba spánku
Potřeba spánku je u každého člověka individuální a se stoupajícím věkem klesá. Ženy potřebují spát asi o hodinu déle než muži, novorozenci spí takřka neustále a bdí pouze několik hodin, s věkem dochází k postupnému prodloužení bdění. Batolata potřebují celkem 12-14 hodin spánku, děti mladšího školního věku spí 9-10 hodin, ale spánek potřebují také teenageři. Jestliže školní děti ponocují a pak jsou nuceny vstávat v 7 hodin je to podobné, když dospělý vsává ve 4 hodiny ráno. Zkorigovat a dbát na kvalitu spánku by mělo být prioritní povinností při jakýchkoli problémech s učením. S přibývajícím věkem a zejména ve stáří se potřeba spánku zkracuje v průměru až o dvě hodiny.
Situační nespavost
Vzniká v důsledku aktuálních vnějších okolností, které jsou pro nás nějakým způsobem zatěžující. Může se jednat např. o starosti, nemoc nebo vlivy spojené s cestováním. V případě, že se situace má krátké trvání, neznamená nespavost větší problém. Pokud nám situační nespavost přináší potíže, měli bychom se pokusit o pomocí režimových opatření spánek zlepšit. Jestliže to není možné a my cítíme důsledky nevyspání, musíme situaci řešit.
Dlouhodobá situační nespavost
Může vzniknout např. v důsledku péče o rodinného příslušníka nebo malého dítěte, které se v noci často budí, bolesti apod. Někdy stačí, aby jiný člen rodiny vypomohl, avšak v jiném případě je již nutné řešit bolesti popř. další potíže. V případě chronického stresu je potřeba řešení stresových situací nebo změna postojů k nim. Další příčinou nespavosti může být nevhodný životní styl. Abychom mohli usnout, je zapotřebí dát svému mozku ty správné signály, že nastala noc a je potřeba jít spát. Mnoho lidí večer příliš sleduje televizi, vyřizuje pracovní záležitosti nebo sedí u počítače. To však ke klidnému spánku vůbec nepřidá. Odborníci doporučují zavést nějaký rituál, který nás na spánek a klid připraví.
Nevhodná strava
Spánku také neprospívá nevhodná strava. Příčinou nebývá jen tučné jídlo pro kterém nám může být těžko, ale noční hypoglykémie po sacharidové večeři může vést ke stavu neklidu. Pokud nás v noci probudí hlad a musíme zamířit přímo do lednice, pak je chyba ve stravovacím režimu. Ve zdravě fungujícím těle se v průběhu spánku se organismus přepíná na spalování zásobních tuků a hlad by se měl dostavit až po ranním probuzení.
Teplota ložnice
Teplota ložnice se řídí našimi možnostmi, ale měl by být vždy nižší než 18°C, zatímco v obývacím pokoji je za optimální teplotu považováno 21-22°C. Někde nemůžeme ani otevřít okno pro nepřiměřený hluk z ulice, a tak nám nezbývá než větrat přes vedlejší místnost. I když si zvykneme na určitý stupeň hlučnosti, je lépe se většímu hluku vyhnout, protože to vždy podráždí nervovou soustavu a může se nám to časem vymstít.
Spánek pro zdravý růst dítěte
Hluboký spánek je pro dítě velmi důležitý pro jeho správný a zdravý růst. Důležité jsou také správné návyky, ke kterým patří např. usínání ve vlastní postýlce v temném a klidném pokoji a to již od 6 měsíců věku dítěte. Noční probouzení bývá u malých dětí naprosto normální a zpravidla souvisí pouze se střídáním lehkého snění s hlubokým spánkem.
Bylinky na nespavost
S nespavostí nám může pomoci kozlík lékařský. V případě potíží s usínáním nebo častým buzením může náš spánek zlepšit koupel z 25g sušeného kozlíku lékařského a stejného dílu levandulových květů, které spaříme litrem vody a necháme 20 minut louhovat, přecedíme do vody ve vaně. Levanduli můžeme nahradit kozlíkem. Při potížích s usínáním se doporučuje položit si na noční stolek nakrájené jablko s medem. Á to stejný účinek jako mléko s medem. Vůně jablka dokáže zklidnit a přivolává ospalost. Dobrý účinek mají také sušenélevandulové květy vložené do polštáře nebo polštář postříkaným esencí vanilky nebo mateřídoušky.
Jak dlouho máme spát?
0-6 let kojenci nejméně 16-18 hodin, děti v předškolním věku značně méně, a to 11-13 hodin,
6-18 let – děti do 13 let asi 10 hodin denně, ostatním stačí 8-9 hodin,
18-50 let – průměr u dospělého člověka je zhruba 7 hodin, jsou však známy případy, kdy spánek trvá pouze 4 hodiny,
Nad 50 let – potřeba spánku klesá na 6 hodin i méně, často se objevuje tzv. stařecká nespavost. Důležitá není samotná délka spánku, ale velmi záleží na jeho správné kvalitě.
Vůně léčí
Na stres se doporučuje levandule s heřmánkem, pomeranč, mandarinka. Na dobrou náladu jsou vhodné citrusy např. mandarinka nebo pomeranč, cypřiš a jasmín. Vyčerpání pomůže zmírnit levandule a borovice. Ospalost nám pomůže zahnat rozmarýn, citron, grep nebo cypřiš.
Koupel s chmelem
Koupel s chmelem dokáže před usnutím krásně uvolnit celé tělo i mysl. Nesmí však být příliš horká a měli bychom si ji dopřát maximálně dvě hodiny před spaním. Jinak se tělo příliš ohřeje a to zpomalí proces usínání. Pro dobrý spánek je nezbytně nutné, aby tělesná teplota mírně poklesla. Doporučuje se asi 100g chmelových šišek, které přelijeme 2 litry vroucí vody, po 15 minutách výluh přecedíme přes hustší sítko a nalijeme do vody na koupání. Na 10 minut se do ní ponoříme a vychutnáme si její zklidňující účinky.
Vlašské ořechy
Jestliže si dáme několik vlašských ořechů, posílíme tak naše nervy a dodáme si potřebnou energii. Jádra obsahují mnoho důležitých vitaminů skupiny B a hořčík. Před ulehnutím si také můžeme dát vlažný banánový koktejl, který osladíme lžící medu.