Jaro a očista našeho těla – co vše můžeme změnit?

Jaro je ideální dobou pro očistu. V tomto období lze přistupovat k odlehčovacím dnům, které zároveň podporují činnost jater a ledvin. Očista organismu nemusí nutně znamenat hladovění. Pokud na nějakou dobu omezíte pevnou stravu, tělo dostane šanci rychleji vylučovat toxiny nastřádané během zimy. Dlouhodobý půst je však vhodný pouze pod lékařským dohledem.
Toxiny se usazují v našem těle především v důsledku sedavého způsobu života a nevhodného stravování (nadmíra živočišných bílkovin, cukrů, antibiotik, hormonů a podobně), vliv má samozřejmě i okolní prostředí, například smog. V důsledku toho náš organismus funguje zpomaleně, nabíráme na objemu a často též dochází k zadržování vody v těle – lymfa neproudí, jak má.

K jarnímu období očisty patří byliny, které pročišťují nejen trávicí ústrojí, ale také játra a ledviny. Jde zejména o byliny a koření spíš hořké, jako jsou celík zlatobýl, pampeliška, aloe vera, petržel, jitrocel, lopuch, rozmarýn, kurkuma nebo malinové listy.

Proč je tak nesmírně důležité mít v pořádku střevní mikroflóru? Podle dosavadních poznatků je stav našich střev odrazem celkového zdraví. Pojmem střevní flóra se označují všechny mikroorganismy, které se nalézají v trávicím traktu, zejména v tlustém střevě. Málokdo ví, že jejich počet převyšuje počet buněk v lidském organismu. V jednom roce života člověka je střevní mikroflóra už naprosto jedinečná, ale v důsledku nemocí, infekcí, stresu a diet se průběžně proměňuje až do dospělosti. Každý z nás má jakousi její „specifickou“ podobu. Aby střevní sliznice nevstřebávala nic jiného než tělu prospěšné látky, nachází se v ní imunitní buňky, které dávají pozor na to, aby do krve přes střevní sliznici neproniklo nic škodlivého.
Buňky ve střevech však na základě neustálého dlouhodobého dráždění střevní stěny, například špatně strávenými potravinami či infekcí, vylučují cytokiny, spouštějící a udržující zánět. Prostor mezi střevními buňkami se postupně rozestupuje a těmito „mezerami“ pronikají do krevního oběhu nestrávené nebo částečně strávené částice potravy, škodlivé bakterie a viry. V organismu se pak bohužel ukládají jako nerozpustné komplexy, které neustále stimulují imunitní systém k tomu, aby se těchto tělu cizích látek snažil zbavit, a spouští tak celkový zánět. Řešením je významná  změna životního stylu, stravovacích návyků, pečlivá očista střeva půstem a celková detoxikace organismu. Cílená a postupná detoxikace organismu bývá velkým přínosem u většiny chronických chorob.

Filtrovat krev, roztřídit, co je tělu potřebné a čeho je třeba se zbavit – to umějí naše ledviny, játra i slezina.

Neúnavná práce ledvin

Tento párový orgán o velikosti lidské pěsti filtruje a očišťuje krev, jež ledvinami stále proudí, a to v množství 1,2 litru za minutu. Největší práci odvádějí  ledvinná klubíčka, glomeruly, které zadržují v krvi bílkovinu a propouštějí vodu, minerály a odpadové produkty látkové výměny. Fungují jako filtry: dovnitř vchází krev, ven vychází moč.
Mnoho lidí se ke svým ledvinám chová macešsky. Když se drobné cévky v ledvinách začnou zužovat a krev do ledvin nemůže proudit, snižuje se filtrace krve. Tím je ledvina postupně „vyřazena z provozu“ a zplodiny metabolismu se začnou v těle hromadit. Dochází tak k postupnému snižování funkce ledvin. V Česku žije odhadem 1 milion lidí s onemocněním ledvin a přibližně deset tisíc lidí, kteří potřebují náhradu funkce ledvin.
Aniž bychom to zaznamenali, můžeme přijít o celých 90 % funkce ledvin. Pocítíme-li pak problémy, bývá už pozdě. Glomeruly v postižených ledvinách už stačily změnit svou podobu – proměnily značnou část své tkáně na vazivo a tím snížily schopnost filtrace na minimum.

Z čistě lékařského hlediska žádná jarní či jiná, nárazová očista není možná. Našemu organismu prospívají dlouhodobě vyrovnané hodnoty, rovnovážný stav s minimálními výkyvy. Toho lze dosáhnout pouze pravidelností, dodržováním rozumné diety a dostatečného příjmu tekutin.

Ledvinám pomůže, budeme-li dodržovat denní příjem bílkovin v gramech v závislosti na naší tělesné hmotnosti v kilogramech; je-li naše váha kolem 70 kilogramů, neměli bychom jíst více než 70 gramů bílkovin za den. Příjem soli by neměl překročit 8 gramů za den. Když k tomu přidáme udržení ideální tělesné hmotnosti a příjem tekutin kolem 2,5 litru každý den, je to asi „vše“, co naše ledviny potřebují.
Problém soli není v přisolování hotového pokrmu (tím přijímáme 15 % z veškeré soli), ale v konzumaci velkého množství průmyslově zpracovaných potravin. Nejvíce jsou solené právě bílkovinné potraviny, mléčné a masové výrobky, sýry, salámy, paštiky. Spousta soli je i v dochucovadlech, instantních směsích, omáčkách či kořeních.
Zdá se to být neuvěřitelné, ale naše ledviny trpí nedostatkem spánku. Tým vědců z bostonské univerzity provedl této výzkum: během 11 let sledoval 4 200 žen a jejich spánkové zvyky. Nejméně dvakrát za tuto dobu jim byly měřeny funkce ledvin. Ženy, které v průběhu studie spaly pět a méně hodin, měly o 65 % vyšší riziko poškození ledvin oproti ženám, jež v noci naspaly sedm a více hodin.

První pomoc ledvinám

Nechte se včas vyšetřit. Nejjednodušší je zajít k lékaři a nechat si vyšetřit moč na přítomnost bílkovin a krev na přítomnost kreatinu. Analgetika jsou pro ledviny „časovanou bombou“. Než je užijete, zvažte, zde neexistuje jiná cesta, jak se zbavit bolesti.
Kouření sice poškozuje hlavně dýchací cesty, stejnou měrou se však podílí na destrukci cévního systému. Jelikož cévy zásobují také ledviny, porucha se projeví i zde.

I příjem příliš velkého množství vody může být komplikací. Poškozené ledviny nemusejí přijatou vodu správně vyloučit, což se pak může projevit otoky či dušností. Dochází ke snížení hladiny sodíku, objevují se bolesti hlavy, vyšší krevní tlak a nevolnost či zvracení. Ideální množství vody je 2,5 litru denně. Pouze při velkých ztrátách se doporučuje více.

Játrům škodí nejen alkohol

Největším orgánem nacházejícím se v dutině břišní jsou játra. Současný životní styl způsobuje, že máme v játrech „zakonzervováno“ velké množství škodlivin. To znesnadňuje tok krve přivádějící jaterními tepnami kyslík, a především brání proudění krve v portální žíle, která ze střevního traktu přináší výživné látky. Důsledkem toho část krve, která neprojde portální žílou, proudí oklikou a dochází ke zvětšení sleziny, městnání v žilním systému slinivky břišní nebo městnání v žaludečních žilách střevního traktu. V játrech, která nemohou regenerovat a my jim nedáváme tuto možnost úpravou stravy nebo detoxikační kúrou, klesá obsah žlučových kyselin a vylučuje se více cholesterolu a tuků. Tvoří se tak emulze, která postupně tvrdne a cholesterol v ní krystalizuje. Dále se játra tlakem vzniklých „ztvrdlin“ roztahují a silně tlačí na okolní tkáně a orgány.

Játra jsou centrálním orgánem látkové výměny a mají schopnost obrovské regenerace. Pro zachování základních funkcí, jež zajišťují játra, postačí pouhá pětina jaterní tkáně. Orgán je za určitých podmínek dokonce schopen dorůst do původní velikosti. Tyto výjimečné vlastnosti představují velkou výhodu při transplantaci.

Játra jsou klíčová pro konečnou fázi trávení potravy a její látkové a energetické přeměny. V játrech probíhá syntéza důležitých bílkovin a faktorů srážení krve, vznikají zde hormony důležité pro vodní a minerální hospodářství. Játra jsou velice důležitým detoxikačním orgánem. Jejich základními jednotkami jsou buňky zvané hepatocyty. Ty přeměňují jeden typ molekul na jiný, čímž regulují energetickou rovnováhu. Mimo jiné udržují hladinu glukózy na vyrovnané linii. V játrech se také rozkládá velké množství mastných kyselin, jež jsou ve formě acetoacetátu vyplaveny do krve, odkud přecházejí do tkání.

Mezi nejčastější onemocnění jater patří virové záněty (hepatitidy). Zánět je akutní (hepatitida typu A) nebo, v případě hepatitidy typu B či C, přechází do chronicity – virus se v jaterních buňkách množí a tyto buňky jsou imunitním systémem ničeny. Není-li příčina chronického poškození jater včas odhalena a léčena, rozvíjí se cirhóza. Zejména ženy středního věku mohou trpět primární biliární cirhózou – poruchou, při které dochází k postižení žlučovodů a porušení odtoku žluči z jater. Je-li léčba zahájena pozdě, nic už postup nemoci nezastaví a po několika letech je nutná transplantace jater. Častou poruchou chronického zánětu jater vedoucího k jejich omezené funkci či k pozdější úplné nefunkčnosti je dlouhodobá pravidelná konzumace alkoholu.

Slezina

Slezina má přibližně stejnou velikost jako ledviny, na povrchu je fialová a má tvar kávového zrna. Pod mikroskopem byste viděli ve slezině trámčitou síť cév, která je místy přerušena klubíčky lymfatické tkáně. Vnitřek tvoří červená a bílá houbovitá dřeň. Hlavní funkcí sleziny je třídění zdravých a poškozených červených krvinek. Ty poškozené se zachytí v červené dřeni a zanikají. Pro člověka je slezina orgánem krvetvorby. Bílá dřeň se ve spolupráci s bílými krvinkami podílí na tvorbě protilátek, a tak hraje významnou roli v obranyschopnosti organismu.

Slezina může být akutně poškozená v důsledku úrazu, dlouhodobě pak vlivem stresu a nezodpovědného životního stylu. Vlivem stresových hormonů probíhají v buňkách sleziny biochemické změny, které se projevují sníženou imunitou.  Je-li funkce sleziny oslabená, dostavují se po čase trávicí obtíže, alergie, snížená odolnost. Poranění sleziny bývá provázeno závažným krvácením. Při „otravě krve“ se slezina aktivuje a několikanásobně zvětší  svou velikost a ztrácí strukturu – mění se v septickou slezinu. Slezina se rovněž zvětšuje při městnání krve a některých poruchách krvetvorby nebo při jaterní cirhóze. Zvětšená slezina o sobě může dát vědět v podobě poruch trávení, bolestí, nadýmání, zácpy či velké únavy.

Potraviny pro zdravá játra – co by vám nemělo doma chybět

•          Česnek, který mimo jiné obsahuje síru (aktivuje tvorbu enzymů zodpovědných za odvod toxinů z těla), a selen (plní v játrech ochrannou funkci a rovněž pomáhá detoxikaci).
•          Citron a grapefruit, jež jsou bohaté na vitamin C další přírodní antioxidanty. Grapefruit umí nastartovat v játrech produkci čisticích enzymů.
•          Hořké listy (rukolu, špenát, čekanku), které játrům pomáhají zbavit se těžkých kovů a podporují tvorbu žluči. Pampeliškové listy poslouží stejně.
•          Kurkumu, která chrání játra před poškozením volnými radikály a toxiny a regeneruje zničené jaterní buňky. Rovněž zvyšuje produkci žluči, čímž zlepšuje funkci žlučníku. Podílí se tak na čištění organismu od odpadních látek.
•          Avokádo, jež obsahuje nenasycené mastné kyseliny a antioxidanty. Chrání tak játra před záněty a pomáhá jim zbavovat se odpadních látek.
•          Lněná semínka, bohatý zdroj omega-3 mastných kyselin. Pomáhají snižovat hladinu cukru v krvi a jsou bohatým zdrojem vlákniny, která pomáhá eliminovat z těla toxiny.
•          Zelený čaj obsahující antioxidanty, jež jsou zodpovědné za trávení a spalování tuků a správnou funkci jater.

Změna jídelníčku očistě těla prospěje

Osvojte si zvyk ráno začít sklenkou teplé vody. Nastartujete pravidelné vyprazdňování a podpoříte vylučování škodlivých toxinů z organismu.
Dopřejte si „zelené“ potraviny – patří mezi ně všechny druhy zeleniny zelené barvy, jako jsou brokolice, řeřicha, kapusta, zelí, petrželová nať a také listy ze zeleniny, které se běžně vyhazují, například z ředkviček či řepy.
Proč jsou pro nás přínosem? Zelené potraviny jsou zásobárnou širokého spektra vitaminů, minerálních látek, antioxidantů a aktivních enzymů. Díky vysokému obsahu chlorofylu podporují krvetvorbu a vyrovnávají překyselení organismu. Chlorofyl v organismu dokáže udržet lehce zásadité prostředí, jež je nutné v prevenci nemocí, odstraňuje z krve odpadní látky, které vznikají po zásahu imunitního systému proti bakteriím a parazitům, tedy čistí organismus a působí protizánětlivě.
Chlorofyl zlepšuje metabolismus, pomáhá přenášet v krvi kyslík a oddaluje proces stárnutí. Řasy chlorela, spirulina jej mají požehnaně. Čím více je rostlina zelenější, tím více chlorofylu obsahuje.

Jaro je čas na rozličné čerstvé zeleninové šťávy, protože pomáhají z těla odstranit toxiny. Vhodné jsou pampeliška, petržel, řepa, kapusta, hořčičné výhonky a listy, špenát, čekanka, čínské zelí a rukola.

Závislosti, relaxace , vnitřní klid a jaro

Jaro je ideální čas na koncování se závislostmi, ať již neškodnými, či naopak závažnými, například na alkohol. Podle čínské tradice klade jaro nároky především a právě na naše játra, na která má alkohol přímý negativní vliv. Střízlivost se tedy hodí vždy a pro každého, nicméně v tomto období zvláště. Játrům tak ušetříte mnoho práce. Střízlivost je samozřejmě životně důležitá zejména pro ty, kteří jsou závislí. I malá dávka alkoholu nebo drog u nich pronikavě zhoršuje sebeovládání. Abstinovat je pro ně mnohem snazší než přijímat pouze malé dávky své drogy. Případně těžký odvykací stav v každém případě vyžaduje odbornou lékařskou pomoc. Naštěstí nasává pouze u lidí, kteří přijímali návykovou látku každodenně a ve velkém množství.
Jestliže vám alkohol či jiné drogy dlouhodobě ničí život (se silným dopadem na nejbližší), obraťte se na odborníky.

Během života zažíváme dobrá i horší období.  Je naprosto normální, že nás neprovází pouze láska a harmonie. Těžké chvíle nás ale posilují, díky nim se dostáváme dál. Je třeba hledat v životě rovnováhu a přijmout své dobré i stinné stránky. Vnitřní klid roste s naším porozuměním sobě i ostatním. Jaro je pro takové přeladění příhodné období.

Jaro je období více než vhodné pro „generální“ úklid našeho života. Většina z nás se vlastního úklidu děsí. V první řadě si musíme uvědomit, v jakých oblastech chceme uklidit – většinou jde o práci, vztahy, zdraví a peníze.
Jak se máme zbavit negativních tendencí, zvyků, které nám neprospívají? Většina emočních programů je uložena v našem podvědomí, a proto bývá mnohdy těžké je vůbec odhalit. Získáváme je hlavně v období našeho dětství a dospívání, je tedy vhodné nahlédnout do minulosti, abychom své nastavení odhalili a mohli ho odblokovat. Je dobré si v první řadě uvědomit, jaké návyky nám vlastně neprospívají, a ty postupně nahrazovat novými, zdravými. V tomto ohledu je také důležité, abychom měli jasnou vizi, čeho chceme dosáhnout.

Skutečně mnoho lidí o změnách hodně přemýšlí a mluví. Ale jen malé procento dojde k tomu důležitému, což je konání. Zároveň je velice efektivní, když do svého života zařadíme určité rituály, které nám pomáhají s uzavřením „starého života“.

Co nás na jaře často trápí? Kromě psychické rozladěnosti (smutek, úzkosti, deprese) jde často o alergické reakce zejména na rozkvétající stromy a květiny. Mnohdy se objevují bolesti hlavy, zvláště je-li nástup slunce příliš náhlý, seshora nás ohřívá, ale zem je ještě studená. U citlivějších osob může tento stav vyvolat zdravotní obtíže. Mnoho lidí si stěžuje, že se jim ozývá žlučník, zejména když zároveň s jarem neodlehčí stravu. Samozřejmě spolu s tím nastupuje jarní únava.

Ještě před padesáti lety byl z jarní únavy a deprese obviňován nedostatek vitaminu C. Tehdy jsme měli jeho hlavní zdroj v bramborách a ty jej postupně během zimy ztrácely. Dnes jsou obchody plné ovoce a zeleniny, v lékárně si můžeme zakoupit preparáty s vitaminem C a nedostatkem vitaminu C tak netrpíme. Co se tedy s námi děje?
Jarem v klidu proplují osoby, které nedělí čas na zimní a „po zimě“. Spíše vítají každé roční období a události života tak, jak přicházejí. Snaží se najít vnitřní klid v každém období.
Je třeba zdůraznit, že deprese a somatizace duševních potíží (fyzické obtíže vzniklé na základě potlačování svých pocitů: vzteku, lítosti, nenávisti…) jsou hojně zastoupené nejen v jarních měsících. Nároky pracovních i osobních záležitostí nás nutí ke spěchu, neklidu. Často se nemáme o koho opřít, a jestliže nezvládáme osobní vztahy či své povinnosti, nastupuje vnitřní nespokojenost, které se pak projeví ve fyzických obtížích nebo v hlubokých vnitřních stavech beznaděje. Co s tím? Musíme se naučit být spokojení s tím, co máme. Když už ta jarní chmura přijde, je nejlepší postavit se před zrcadlo a dlouze se na sebe zadívat. Co cítíme? Přátelství, lásku nebo nevraživost? Ke štěstí nepotřebujeme dostatek sexu, ale daleko více nám chybí přátelské vztahy.
Na každého z nás může během života přijít pořádná krize a najednou nevíme, kudy kam, vše se nám hroutí a my taktéž. Mnohdy právě jaro je tím spouštěcím momentem, kdy si neumíme poradit s přívalem světla a energie do našeho života.