Mužské téma
Prostata je ryze mužský problém, který trápí většinu mužů nad 70 let, ale i mnohé z mladších ročníků. Muži by si měli přiznat, že preventivní prohlídky prostaty jim mohou zachránit nejen život, ale i vztah s partnerkou. Muži si také často nepřipouštějí, že by se jich téma rakoviny prostaty mohlo týkat osobně.
Výzkum agentury STEM/MARK ukázal, že ačkoli si 78 % mužů nad 45 let věku uvědomuje, že by po 40. či 50. roce svého života měli chodit na pravidelné kontroly, většina je zanedbává. Výzkum si přitom týkal rakoviny prostaty, což je nejčastější onkologické onemocnění u mužů. Rakovina prostaty se netýká jen starších ročníků. Pokud jí v rodině někdo trpí, vzrůstá riziko výskytu této choroby. Riziko vzniku onemocnění vzrůstá po 50. roce života. V současné době žije v ČR více než 61 000 mužů se zhoubným nádorem prostaty. Tento počet naroste v roce 2020 asi na 74 000.
Prostata neboli předstojná žláza je přídatná mužská pohlavní žláza, která dodává 15-30 % objemu tekutiny ejakulátu zajišťujícího životaschopnost spermií. Obepíná počáteční část mužské močové trubice v místě, kde tato opouští močový měchýř. Už z jejího umístění a tvaru vyplývá, že příznaky onemocnění mohou souviset s močením; objevuje se potřeba častého močení a během samotného aktu močení se projeví neplynulý tok, pálení a bolest, v moči může být přítomna krev. Zvyšující se tlak v močovém měchýři se následně může přenášet skrze močovody do vývodných systémů ledvin a výrazně zhoršit jejich funkce. Problémy s prostatou se mohou projevit i v okolí tohoto orgánu – bolestí v bedrech, bocích, nebo dokonce horní části stehen. K dalším příznakům onemocnění patří ztráta chuti k jídlu a tělesné hmotnosti. K návštěvě lékaře většinou muže donutí jeho partnerka, která si všimne, že intimní chvíle neprobíhají tak jako dřív, že se přidaly problémy s erekcí, případně bolestivá ejakulace.
Benigní (nezhoubná) hyperplazie prostaty (BHP) znamená zvětšení žlázové části prostaty, které není způsobeno karcinomem prostaty nebo jinou malignitou (zhoubným novotvarem). Může k ní v některých případech docházet již od 30. roku věku, obvykle bývá velmi pozvolná. Mírné obtíže se zpravidla vyskytují typicky kolem 50. roku. Přestože je však ve vyšším věku postižena BHP většina mužů, obtíže s ní spojené zažívá pouze asi polovina z nich.
Odborníci vedou diskuze o tom, že vzniku zvětšené prostaty mohou přispívat svým estrogenovým působením též fytoestrogeny v potravě. Hlavním faktorem ovlivňujícím hyperplazii prostaty jsou mužské pohlavní hormony. Vazba na dědičnost (na rozdíl od karcinomu prostaty), životní styl, stravu nebo vliv prostředí nebyla prokázána.
Základní vyšetření
K základnímu vyšetření prostaty patří vyšetření prostaty per rectum (prstem zavedeným do konečníku) a laboratorní vyšetření PSA. Jedná se o specifický antigen, který by si muži měli nechat testovat již od 40 let věku. Díky jednoduchému krevnímu testu lze s velkou pravděpodobností objevit rakovinu ještě v době, kdy ji lze vyléčit. Hodnota PSA může být ovlivněna mnoha faktory, především věkem, velikostí prostaty a charakterem její tkáně. Některé ukazatele je pak nutné pojímat v širším kontextu – PSA v normě zase u některých pacientů nemusí znamenat, že se v těle nechystá zhoubný nádor. Kromě hodnoty PSA je důležitá dynamika vývoje uvedeného parametru, především takzvaný zdvojovací čas. Když například PSA naroste během roku dvojnásobně, je to důvodem k pečlivému vyšetření.
Léčba
Pokud benigní hyperplazie prostaty nezpůsobuje žádné problémy, nevyžaduje zvláštní léčbu, obvykle stačí pacienta sledovat. V případě obtíží je podle jejich závažnosti obvykle volena nejprve farmakologická terapie, v případě její nedostatečnosti léčba chirurgická. Ta zahrnuje metody endoskopické (prováděné skrze močovou trubici), méně časté jsou otevřené operace.
