Jak se otužovat

Léto patří mezi velmi oblíbené letní období, protože máme více volna,  a tak máme možnost dobít svou energetickou baterii činnostmi, které máme rádi. Otužování patří mezi metody, které velmi pozitivně stimulují náš imunitní systém a právě léto je pro otužování velmi dobrým obdobím. Pod pojmem otužování zpravidla rozumíme sprchování pomocí studené vody, ale tento pojem zahrnuje také saunování, celoroční aktivity venku apod.

Historie otužování

Základy otužování položil Alfréd Nikodém, který se také stal zakladatelem sportovního otužování v Československu a téměř jako šedesátiletý poprvé veřejně v zimě plaval ve Vltavě. V počátku dvacátého století se Karel Divíšek z Brna podílel na organizaci plaveb, které zahájily zimní sezónu otužilců v podzemní říčce Punkvě v Moravském krasu.

Kdo se může otužovat?

Otužování je vhodné takřka pro každého, kdo je zdravý a pokud máme nějaké zdravotní komplikace, je vhodné se poradit o svém zdravotním stavu s ošetřujícím lékařem. Děti a starší lidé se musí otužovat daleko pomalejším tempem s ohledem na jejich organismus.  Podle odborníků hraje otužování důležitou roli především u dětí, kdy bylo zjištěno, že děti, které se otužovaly, prokazovaly mnohem nižší nemocnost než děti, které otužování neprováděly.

Přínos otužování

Otužování studenou vodou má souvislost s vodoléčbou, ale na rozdíl od ní slouží především k preventivním účelům. Otužování přispívá zejména k posílení celého organismu, zlepšuje kardiovaskulární systém, posiluje srdeční činnost a ovlivňuje látkovou výměnu. Dále otužování vede k intenzivnějšímu prokrvování i té nejsvrchnější vrstvy kůže a pokožka má tak zdravější a pevnější vzhled. Studená voda pomáhá k rozproudění energie v těle a zlepšuje psychickou odolnost jedince a učí ho překonávat i nepříjemné situace.

Způsoby otužování

Otužovat se lze také pomocí vzduchu a vody. Otužování vzduchem je nejdostupnější, protože vzduch na nás působí při sportu nebo při práci. Tělo se tak pozvolna adaptuje na odlišné podmínky a s nástupem chladných měsíců nejsme tak choulostiví na teplotní změny. Nejúčinnější je však otužování pomocí vody, což vyplývá ze skutečnosti, že voda odvádí při kontaktu s tělem teplo více než dvacetkrát rychleji než vzduch. Mezi velmi účinné formy otužování patří studená koupel ve volné přírodě.

Pravidla správného otužování

•          Pomalu a postupně – s otužováním je potřeba začít nejlépe v létě a nácvik otužování rozhodně nesmíme uspěchat
•          Bezpečnost na prvním místě – pokud se rozhodneme, že se začneme otužovat, je potřeba mít respekt k sobě samému a musíme zohlednit svůj věk a zdravotní stav. Rozhodně bychom to neměli pojímat jako soutěžení.
•          Pravidelnost – Otužování bychom měli provádět nejlépe každý den, a to například studenou sprchou po ránu nebo večer před spaním. Pokud musíme z důvodu nemoci nebo změnou denního rytmu otužování přerušit, pak po delší přestávce začínáme opět od začátku.
•          Celoživotní proces – otužování je děj, který bychom měli provádět po celý náš život.
•          Pocit pohody a zdraví – s otužováním začínáme vždy, když se cítíme zdraví a v úplné pohodě 

Chození na boso

Mezi nejpřirozenější a nejjednodušší otužovací proces patří chození na boso. Ještěúčinněji a intenzivněji působí chození v mokré trávě, 10 až 15 minut denně. Potom je však potřeba nohy očistit, ale neosušovat, navléknout si suché ponožky a chodit obutý, aby se nohy prokrvily. Takřka totožné účinky má chození nebo přešlapování ve vaničkách – tzv. šlapací koupele. Buď můžeme střídat teplou a studenou vodu nebo krátce šlapeme pouze ve studené vodě. Takový typ otužování doporučoval ve své knize také Sebastian Kneipp. 

Chození ve sněhu 

Chození v čerstvě napadaném sněhu je v rámci otužování velmi intenzivní. Sníh by však měl být opravdu čerstvý, neměli bychom se v něm propadat a starý tuhý sníh je nevhodný, kvůli možným zraněním. Pravidelná procházka po sněhu by měla trvat jen krátce tři až čtyři minuty. Sníh může také nahradit i jinovatka. Dále se doporučuje Kneippovo chození nebo šlapání ve studené vodě, popřípadě se střídá šlapání a koupel paží až po ramena nebo celá koupel. Jinou formou otužování je polévání kolenou – na přivedení krve do cév. Toto polévání se však neprovádí déle než čtyři dny po sobě. V zimním období se doporučuje otužovací fázi o něco zkrátit a prodloužit pak následný pohyb. 

Délka a postup otužování 

Otužování může probíhat tři až čtyři minuty, polévání nebo sprcha 1 až 2 minuty. Doba koupele v přírodě může trvat podle toho, jaká je teplota vody, vzduchu a jaké úrovně otužilosti již koupající dosáhl.  Vždy začínáme s méně intenzivními procedurami a postupně přidáváme. Začátečníci mohou začít omýváním těla mokrou žínkou nebo vlhkým ručníkem. Při sprchování začínáme nejprve vlažnou vodou a potom postupně ubíráme na teplotě. Vhodné je začít se sprchovat od chodidel.