Rolfterapie

Bolesti pohybového aparátu nám berou značnou část osobního komfortu. Omezují nás v jakékoli činnosti. Užíváme léky od bolesti, chodíme na obstřiky a spoléháme na pomoc odborníků. Sami si pomoci neumíme. Volba způsobu, jakým chceme své potíže zvládnout, je však zcela na nás. Každému vyhovuje něco jiného. Pomocníkem může být metoda zvaná rolfterapie. Dokáže mnoho a dosti rychle změnit.

Rolfterapie je vhodná a bezpečná pro všechny, mohou ji využít děti, dospělí a senioři. Nejde o žádnou novinku. Doktorka Ida Rofl tuto metodu vypracovala už v padesátých letech minulého století a po celém světě se tak vyučuje v řadě škol.

Primárně se rolfterapie zabývá fasciální čili pojivovou (vazivovou) tkání, přičemž přihlíží na člověka jako na celek. Zaměřuje se na vztahy jednotlivých tkáňových struktur, tedy kostí, svalů, kloubů, šlach a v neposlední řadě také vaziva. To, jak spolu navzájem tyto tělesné složky dokážou fungovat, určuje míru pohyblivosti a bolesti v pohybovém aparátu.
Kosti potřebují mít okolo sebe dostatek místa, svaly musejí být pružné, nikoli stlačené, jinak nemohou správně pracovat, utlačují klouby, svírají a utiskují různé části skeletu. Právě proto se objevují potíže v podobě bolestí.

Práce roflterapeuta

Fascie je dosud málo známá, ale nesmírně podstatná část lidského těla, kterou známe spíš pod pojmem pojivová tkáň. Vytváří v těle trojrozměrnou síť a je tvořena kolagenovými vlákny. Těsně pod kůží je fascie nejhrubší a nejhutnější. Směrem do středu těla se její vlákna postupně ztenčují. Funguje jako výplň mezi kůží, svaly, kostmi a orgány. Jedná se o velice „živou“ tkáň, která určuje tvar našeho těla, zaznamenává všechny naše prožitky, emoce, traumata, jak fyzická, tak psychická. Obsahuje nervová zakončení, lymfatické cévy a tukové buňky. Pomáhá nám svým způsobem držet pohromadě. Odborně se jí říká fasciální tkáň.

Opotřebení tkáně

Během života se tkáně „slepují“, přičemž počet a umístění slepených míst se odvíjí od toho, jak člověk své tělo v průběhu života používá, jakou má profesi, jaký je jeho životní styl, kolik si dopřává pohybu. Důležité je také to, jaké úrazy prodělal, jaké zákroky podstoupil. Zranění se sice časem zahojí, viditelnou stopu představuje větší či menší jizva, ale tkáně ukryté hlouběji pod ní si vše pamatují. A právě v nich vznikají fasciální tahy, které dostávají tělo do nepřirozených pozic. Tělo se pokouší nerovnováhu kompenzovat, jenže tím vznikají nesprávné pohybové vzorce, při kterých jsou obvykle přetíženy další části těla.

Díky fasciální tkáni se přenáší pohyb celým tělem, proto vše musí navzájem dobře spolupracovat. Na to vše musí rolfterapeut  myslet. Na těle klienta nachází místa, která se v průběhu života dostala do nesnází a stáhla se, zkrátila, slepila. Tato místa pak cíleně uvolňuje. A tím osvobozuje i ostatní tkáně z napětí, sevření a bolest se pomalu odstraňuje. Při terapii jde vlastně o to, dostat tělo lepším zorganizováním jeho tkání do souladu s gravitačním polem Země, aby mu nevzdorovalo.
Při terapii je zapotřebí provést sérii deseti ošetření, při kterých se postupně propracovává celé tělo klienta. Určitým tlakem na ztuhlá místa a speciálními hmaty terapeut ve spolupráci s klientem odstraňuje napětí. Tělo moc dobře pozná, co je mu k prospěchu. Optimální režim a frekvenci jednotlivých ošetření si domluví klient s terapeutem individuálně.

Tato metoda odstraňuje potíže vzniklé při dlouhodobé práci u počítače nebo při fyzicky náročné práci, bourají se následky letitých návyků a zlozvyků. Terapii  vyhledávají ti, kteří opakovaně trpí bolestmi kloubů, zad, šíje, hlavy, sportovci po náročných výkonech i hudebníci. Maminky přivádějí děti se špatným postavením nohou. Terapeut pomůže i lidem, kteří prožili řadu duševních traumat a ta se podepsala na jejich těle.