Nadledviny a adrenalin

Výrobu adrenalinu a dalších hormonů zajišťují nadledviny. Dřeň nadledvin byla odlišena od kůry ledvin až v 19. století. O století později byl izolován hlavní hormon nazývaný adrenalin.
Nadledviny dospělého člověka váží 10-15 g. Bývají uloženy při horním pólu pravé a levé ledviny. Tento orgán s vnitřní sekrecí, jehož hormony jsou uvolňovány přímo do krve, je rozdělen na kůru a dřeň. Každá z těchto částí produkuje hormony s odlišnou chemickou strukturou a funkcí v organismu, přestože mezi kůrou a dření u člověka není fyzické rozhraní.

Hormony nadledvin

Hormony produkované kůrou nadledvin (kortikoidy) jsou životně důležité. Ovlivňují přeměnu a využití cukrů, tuků i bílkovin v těle. Zasahují také do hospodaření s vodou a minerálními látkami. Mají velký vliv na adaptaci lidského těla při změně vnitřních a vnějších podmínek a na průběh mnohých obranných reakcí organismu
Hormony dřeně nadledvin bývají označovány souhrnným názvem – katecholaminy:

• adrenalin – je uvolňován přímo do oběhu během stresových situací, spolu s noradrenalinem ovlivňuje napětí cévní stěny, průtok krve a celkově tak přispívá k regulaci krevního tlaku
• noradrenalin má místní účinky při přenosu nervového vzruchu v centrálním i periferním nervovém systému; zvyšuje krevní tlak tím, že způsobuje cévní stěny
• dopamin působí jako nervový přenašeč – neurotransmiter

Katecholaminy můžeme nalézt také ve všech orgánech inervovaných (zásobených) sympatickým nervovým systémem. Dřeň nadledvin tvoří součást sympatického nervového systému, což je specializovaná část periferního nervového systému, která nezávisle na naší vůli řídí činnost vnitřních orgánů (srdce, cév, trávicího systému atd.). Její účinky jsou významné a nejvíce se projeví při stresu či při významných poruchách stálosti vnitřního prostředí těla.
Sekrece katecholaminů se zvyšuje při fyzické námaze, ztrátě krve, snížené hladině cukru v krvi, nedostatku kyslíku, sníženém prokrvení, při úrazech a operacích. Poměr, ve kterém se vylučují adrenalin a noradrenalin, se mírně mění – podle příčiny, která jeho sekreci vyvolala.

Hormony a srdce

Adrenalin spolu s noradrenalinem působí na krevní cévy a srdce tím, že zvyšují sílu cévních stahů, jejich frekvenci a vnímavost srdečního svalu k impulsům, které jsou přiváděny z řídícího centra. Ovlivňují tak napětí cévní stěny, průtok krve cévním řečištěm a tak přispívají k regulaci krevního tlaku. Zajišťují také štěpení zásob tuků a cukru a jejich využití jako zdrojů energie.

Při vyplavení těchto hormonů pociťujeme obvykle bušení srdce, třes, nervozitu. Výkon srdce se zvyšuje stejně jako množství krve, které proudí ke kosterním svalům. Začneme dýchat zhluboka. Je nám teplo ve tvářích. Tělo se chystá na reakci boj nebo útěk. Zvýšené množství kyslíku a živin, hlavně krevního cukru i volných mastných kyselin, není náležitě využito a spotřebováno. To hraje nepříznivou roli při vzniku některých civilizačních chorob – vysokého krevního tlaku či cukrovky.

Onemocnění nadledvin

Onemocněním, které bývá závažné a postihuje dřeň nadledvin, je nádor vznikající z jejích buněk – feochromocyton. Toto onemocnění se v naší populaci vyskytuje poměrně vzácně. Buď se objeví u jednoho člena rodiny, nebo bývá v některých rodinách dědičné a často spojené s výskytem dalších nádorů, postihujících žlázy s vnitřní sekrecí. Většina (asi 90 %) feochromocytomů bývá nezhoubná, často jde ovšem o nádory mnohočetné.

Příznaky, kterými se toto onemocnění projevuje, bývají velmi různorodé – pacienti mívají trvale nebo záchvatovitě zvýšený krevní tlak, častými příznaky mohou být ataky bolesti hlavy, bušení srdce, zrychlená srdeční akce, nevolnost, pocení, bolesti na hrudi. Typickým příznakem bývá hubnutí, ovšem nadváha či obezita pacienta diagnózu nevylučuje.
Léčbou první volby je chirurgické odstranění nádoru. Nezhoubné národy mají velmi dobrou prognózu, u zhoubných záleží na lokalizaci a pokročilosti nálezu.