Nepříjemný problém
Plynatostí a nadýmáním trpí každý čtvrtý Čech. Většinou je za tím špatně sestavený jídelníček, ale může se jednat i o příznak onemocnění.
K plynatosti, nadýmání, dochází při trávení jídla poté, co se dostane do tlustého střeva. Tam ho začnou rozkládat bakterie. Právě při tomto procesu se uvolňují různé chemické látky nebo prvky – kyslík, dusík, metan, oxid uhličitý, vodík, sirovodík. Z nich obvykle v žaludku a střevech vzniknou jakési bubliny. Ty jdou z těla buď ústy, při říhání, nebo konečníkem jako flatus (prdy). Plynatostí se pak označuje stav, kdy je v trávicí trubici víc plynu, než je běžné, a člověku odchází plynů příliš mnoho a často.
Plynatost bývá sice obtěžující, ale ve většině případů je neškodná. Poznáme to podle toho, že odcházející plyny neprovází bolest břicha, větry nijak extrémně nepáchnou a nejsou během dne příliš časté. Dospělý člověk vyprodukuje ve střevech asi litr až dva litry plynů denně. Většina z nich se vstřebá. Jejich zbytek vylučuje konečník v průměru patnáctkrát za čtyřiadvacet hodin. Větry mohou být ale příznakem chorob trávicího traktu, např. onemocnění jícnu, zánětu žaludku, vředů, chorob žlučníku, jater nebo střev. Za plynatost mohou i potravinové alergie, nesnášenlivost lepku, nesnášenlivost laktózy nebo tzv. syndrom dráždivého tračníku. Ten se projevuje kromě nadýmání především opakovanými průjmy. Příčinou bývá obvykle nahromaděný stres, dlouhodobý psychický tlak. Nadýmání a plynatost mohou způsobovat i protizánětlivé léky, antibiotika a také léčiva, která tiší bolest.
Na vyšetření ke gastroenterologovi musíme zajít v případě, že nadýmání a plynatost trvají dlouho. Nezabírají úprava jídelníčku, omezení nadýmavých potravin ani dostatečný pohyb. Ten je mimochodem pro správný odchod plynů z těla zásadní. Po každém jídle si naordinujte krátkou a pomalou procházku. Rychlejší tempo škodí, stejně jako trávit jídlo vleže. Také zbystřete tehdy, když větry provázejí bolesti břicha, krev ve stolici a hubnutí. V takovém případě je vždy dobré řešit potíže s lékařem a domluvit se na způsobu omezení potíží.
Nic nezkazíte, když investujete do probiotik. K omezení plynatosti, případně i bolestivých křečí existuje celá řada léků, mnohé z nich jsou volně prodejné: např. Espumisan, aktivní uhlí, probiotika i prebiotika v kapslích.
Správná životospráva
Z pohledu přírodní medicíny je plynatost způsobena přejídáním, mluvením u jídla a hltáním. Každé sousto byste měli přežvýkat až padesátkrát. A s klasickou medicínou se alternativní lékaři shodují v tom, že tělo potřebuje ke správnému zažívání hodně pohybu.
Kdo má potíže s větry, měl by omezit nadýmavé potraviny – hlavně luštěniny. Jejich nadýmavé účinky se dají výrazně omezit tím, že je dlouho namáčíte ve vodě. Receptem našich babiček bylo zajídat luštěniny minimálně den starým chlebem.
Uškodit nám mohou i zdánlivě drobnosti, například pití brčkem nebo časté žvýkání žvýkaček. Vadí rovněž sycené nápoje. Pivo také nadýmá, ale když ho pijeme v přiměřeném množství, pak nevadí. Nadýmání a plynatost souvisí s překyselením organismu. Omezte smažená jídla, pikantnější koření, tučné červené maso, ale i kávu a tvrdý alkohol.
Proti potížím s plynatostí nám může pomoci správné dýchání. Je třeba se nadechovat pomalu a hluboce, tím se tělu uleví. A usazenin ve střevech, které plynatost podporují, se dá velice snadno zbavit konzumací citrusů. Ideální je grep. Vynikající je odvar z fenyklu nebo kmínu (proto je velice vhodné přidávat kmín do pokrmů). Skvělý je i anýz, ten stačí dokonce jen žvýkat v ústech – pomůže od přebytečných plynů a zároveň vám provoní dech.
Jestliže nic nepomáhá, dopřejte si jednodenní půst. Celý den pijte hodně vody s citronovou šťávou a k tomu jezte zeleninové vývary, do kterých nedávejte nadýmavou zeleninu. Vývary jezte velmi pomalu a po lžičkách.
