Krevní tlak

Krevní tlak je síla, která je nutná k pohybu krve vaskulárním systémem a působ proti odporu stěn artérií a často je přirovnávána k tlaku uvnitř obyčejné zahradní hadice.  Jestliže je hubice stále otevřená, dochází k poklesu jejího tlaku, když je však hubice sevřená nebo hadicí proudí více vody, dochází k vzestupu tlaku.  Vysoký krevní tlak se zpravidla připisuje zúžení artérií a jejich menších cévek (tepének), ztrátě pružnosti, nebo oběma příčinám současně.  Odpor vytváří tlak, což má za následek, že srdce vykonává více práce, aby udrželo krev v oběhu.  Tento zvýšený tlak, působí na srdce i vaskulární systém, může vést k vyboulení a protržení arterie, ztvrdnutí arterií, mozkové příhodě, srdečnímu infarktu, selhání ledvin, městnavému srdečnímu selhání a bohužel i ke smrti. Trvale zvýšený tlak působí negativně na výstelku arterií, což je trauma, které vede k poranění arterie a zánětu. To způsobuje ještě větší zúžení průsvitu arterií, takže srdce není schopno být dostatečně zásobeno krví a musí vynaložit větší energii, což znamená větší potřebu kyslíku.

Pomalu a tiše

Podobně jako je tomu u samotného koronárního onemocnění srdce se také vysoký tlak rozvíjí tiše a zhoršuje se rok za rokem bez nápadných symptomů kromě některých nespecifických potíží, ke kterým patří např.: občasné závratě, bolest na hrudi, otoky v oblasti kotníků, křeče v lýtkách. Později se většinou ve středním věku objeví hypertenze. U lidí s vysokým krevním tlakem je dvojnásobně vyšší pravděpodobnost rozvoje diabetu 2. typu ve srovnání s těmi, kteří mají normální krevní tlak.

Seznamte se s riziky

Krevní tlak je vyjádřen dvěma čísly, které představují milimetry rtuťového sloupce (mm Hg). První číslo představuje systolický tlak, měřený tehdy, kdy srdce bije – v tom okamžiku je krev pumpována ven ze srdce v jedné velké dávce při nejvyšším tlaku a aorta se roztáhne, aby tento proud zvládla.  Druhé číslo je diastolický tlak, změřený mezi údery srdce, kdy tlak klesá na svou nejnižší hodnotu tím, jak se srdce uvolňuje do normálu a znovu se plní krví. Normální systolický tlak je nižší než 120 mm Hg a normální diastolický tlak je pod 80 mm Hg, zaznamenán čísly 120/80.

Měnící se hodnoty

Krevní tlak se přirozeně mění s hmotností, aktivitou, polohou těla, věkem, a dokonce i v průběhu dne.  Kvůli těmto odchylkám je za osobu s vysokým krevním tlakem považována v případě bude-li mít tři vyšší naměřené hodnoty za sebou. Pokud jsme navíc nervózní z toho, že nám budou měřit krevní tlak, můžeme mít tzv. „hypertenzi z bílého pláště“, což je přechodný stav zodpovědný za vyšší naměřenou hodnotu. Mnoho let převládal názor, že druhé číslo je (diastolický tlak) je důležitější. Lékaři se domnívali, že tato hodnota udává minimální tlak, kterému jsou arterie neustále vystaveny, a že kolísá méně než první hodnota  (systolický tlak), a proto se systolická hypertenze vůbec neléčila. Dnes se k diagnostice a míře hypertenze používají oba údaje.

Kontrola krevního tlaku

Důležité je mít svůj krevní tlak pod kontrolou. Pokud jsou naše hodnoty obvykle v mezích normálu, měli bychom dělat vše tak, jak jse zvyklí. V případě, že hodnoty jsou stále zvýšené, je potřeba, aby lékař promluvil o metodách, které pomohou dostat krevní tlak pod kontrolu.

Kardiovaskulární rizika

Nadváha a především obezita jsou přímo spojovány s vysokým krevním tlakem, zvýšenými hladinami cholesterolu a triglyceridů, sníženým HDL cholesterolem a jejich důsledky, tj. onemocněním srdce a mozkovou příhodou. V porovnání se štíhlejšími protějšky mají obézní lidé vyšší hladiny látky, která může způsobit krevní sraženiny blokující arterie. Obezita může také zvýšit zánět v arteriích a tím také zvýšit riziko krevních sraženin. Nadbytečné mastné kyseliny uvolněné do krve z tuku uloženého v těle mohou vyvolat nepravidelný tep, který může v extrémních případech vést až k náhlému srdečnímu selhání.

Abdominální obezita

Souvislost mezi nadváhou a onemocněním srdce je zvláště silná, pokud se nadváha usazuje ve střední části těl. Lidé se širokými boky a plochým břichem mohou mít nadváhu, ale zdá se, že tato nadváha nezvyšuje jejich kardiovaskulární rizika tak jako u lidí s úzkými boky a pivním břichem. Abdominální obezita, která se týká zejména mužů, je ukazatelem pro vznik koronárního onemocnění. Muži s pivním mozolem mají tvar „jablka“, zatímco ženy lze většinou popsat jako „hrušky“. Zřejmě proto, že abdominální tuk  je metabolicky aktivnější než tuk usazený na stehnech, bocích a hýždích, je u „jablek“  pětkrát pravděpodobnější, že dostanou infarkt, než u „hrušek“. Břišní tuk je silným ukazatelem a dostatečným důvodem pro zjištění, zda nějak ovlivňuje zdraví vašeho kardiovaskulárního systému. Zjistíte to zcela jednoduše, když změříte obvod svého pasu nad pupkem. Za vysoce rizikový obvod je považován obvod 89 cm a více u žen a 101 cm a více u mužů.

Chrápání a onemocnění srdce

Porucha, která se nazývá obstrukční spánková apnoe má dopad také na kardiovaskulární systém. Tato forma apnoe, jinak řečeno zástava dýchání během spánku, je způsobena dočasnou obstrukcí v hrdle.  Tento stav tradičně postihuje obézní jedince, ale může se projevit u kohokoliv. Když dojde k uvolnění hrdla, objeví se chrápání a následně se zastaví dýchání. Po pauze nastává vzrušená reakce, kterou lze přirovnat k lapání po dechu. Obstrukční spánková apnoe zatěžuje celý kardiovaskulární systém a může přispívat k srdečnímu infarktu, mozkové příhodě, městnavému srdečnímu selhání, život ohrožujícím poruchám srdečního rytmu, vysokému srdečnímu tlaku a řídnutí i oslabení srdečního svalu. Mohou se také objevit plicní potíže, které dále namáhají srdce.