Stres

Moderní život, který žijeme je charakterizován uspěchanou a „vystresovanou společností“. Velká část lidí si stěžuje na nedostatek času a přitom žije svůj naprogramovaný workoholický život. Chronický stres se nevyhýbá nikomu a může postihnout každého, od matky, která se snaží stejným dílem rozdělit svůj osobní a pracovní život, přes starší seniory, kteří se potýkají s rostoucími výdaji za léky, dělníka, který se stal nadbytečný až po vysokoškoláka, který se snaží dostat na prestižní univerzitu nebo úspěšnou pětatřicetiletou ženu s kariérou, která se marně snaží o dítě.

Vznik stresu

Jak vzniká stres? Občasný stres může být povzbudivý a působit stimulačně. Pokud nám však vnější a vnitřní požadavky přerůstají přes hlavu a my reagujeme takřka jako roboti, dochází k našemu přetěžování a tělo tak začíná reagovat příslušnými stresovými symptomy, jako je vnitřní neklid, vznětlivost, nervozita, závratě, stavy úzkosti apod. Každý jedinec má svá vlastní kritéria, podle kterých určité situace vnímá jako zátěž.

Míra napětí

Určitá míra napětí je zdravá a také v jednoznačně nebezpečných situacích je důležité, aby tělo fungovalo rychle a spolehlivě, aby vylučovalo dostatečné množství adrenalinu a zaručovalo reakční schopnost, kterou organismus v takových situacích potřebuje. V příjemných situacích (pochvala, povýšení, úspěšné zvládnutí zkoušky) jsou situace ve kterých jsme svěží a stoprocentně přítomní.  Současně se nám zrychlí tep a dech, máme vlhké ruce. V tomto případě je pro náš organismus takové prožívání dokonce zdravé a napomáhá nám , abychom si jasně a pořádně prožili danou situaci.

Vliv na srdce

Nekontrolovatelný stres a tlak významnou měrou ovlivňuje naše srdce. Mezi velmi nežádoucí účinky patří např.: prudký vzestup srdečního tepu a krevního tlaku, nárůst hladiny cholesterolu, nepravidelnosti srdečního rytmu, které mohou vést k selhání srdce. Lidé nacházející se ve stresu mají tendenci ke kouření, konzumaci rychlých a tučných jídel. Jestliže dochází současně k vzestupu tělesné hmotnosti, stoupají také hodnoty triglyceridů, BMI a obvodu pasu i šance na rozvinutí cukrovky.

Přirozená rovnováha

Pro naše fyzické i duševní zdraví je důležité, abychom na jedné straně nalezli přirozenou rovnováhu mezi skutečným a zdravým stresem a na druhé straně také mezi jakýmkoli typem napětí a obdobím úplného uvolnění. Pokud budeme žít trvale pouze ve stresu, jednou to naše tělo neunese a důsledkem bude srdeční infarkt nebo mrtvice. Na druhé straně nemůžeme být ani ve fázi uvolnění, jinak by organismus ztratil svou přirozenou výkonnost a vitalitu. Rozhodujícím faktorem je tedy zdravá rovnováha.

Oddechový čas

S rostoucí hektičností a stupně úsilí, který musíme vynakládat na splnění mnohých úkolů, které jsou na nás kladeny, je důležité se umět alespoň na pár minut stáhnout do klidu do svého vnitřního světa. Krátce se ponořit do vnitřního světa můžeme pomoci několika způsobů. Můžeme si udělat teplou relaxační koupel a v klidu se uvolnit, popř. si uděláme krátkou osvěžující procházku nebo si sedneme na klidné místo a oddáme se nějakému příjemnému snění. Pochopitelně není jen tak jednoduché myšlenky a starosti jen tak jednoduše vypnout, avšak „přepnout“ můžeme takřka kdykoli.

Práce a soukromí

Někteří lidé neumí oddělit svou práci od svého soukromí, což je velmi důležité a chce to řádnou dávku disciplíny. Pracovní starosti bychom si neměli přenášet do svého soukromí, protože tím velmi trpí rodinné vztahy. Zejména muži se domnívají, že když sedí doma v pracovně tak je taková přítomnosti dostačující. To je však omyl, protože komunikace se vytrácí a dochází k postupnému odcizení. Zejména v období vysokého pracovního nasazení je velkou pomocí, když si umíme stanovit viditelnou nebo vnímatelnou bariéru mezi ukončením práce a návratem domů.

Neberte si vše osobně

Mnoho lidé si pracovní problémy s kolegou přenášejí také do osobní roviny Strach a obavy, že člověk není uznáván, vypadá v očí druhých nedobře  často vyvolává konkurenční boj nebo dokonce často zmiňovaný lobbing. V současnosti se tímto termínem označuje šikanování nebo psychoteror na pracovišti. Je potřeba si také ujasnit, že  podrážděné nebo nevhodné chování našeho kolegy nemusí vyvolat nevhodné chování z naší strany. Třeba má kolega právě soukromé potíže nebo je pod velkým tlakem. Nepovažujme vždy bližní, kteří nás nervují za nevyhnutelný stres .

Relaxační metody

Velké množství relaxačních metod, jako je autogenní trénink a progresivní uvolnění svalů postupuje podle určitého schématu , který se pro tělo rychle stane známým postupem. Pravidelné uvolnění pomocí osvědčené metody oslovuje celý náš organismus. Můžeme hlouběji a trvale vypustit a získat krátký oddechový čas na regeneraci. Psychika se rychleji připojí a získá blahodárný odstup od všecch denních starostí a nároků. Jestliže si dokážeme vytvořit určitou energetickou rezervu, budeme schopni ve vypjatých situacích reagovat daleko klidněji a lépe vydržíme opakovaný stres. Také technika pouhého sledování  dechu je nenáročná a uvolnění nastupuje během několika minut. Mnoho lidí vyhledává tak  dynamické meditace. Vědomě prováděné pohyby při nich zesilují vnímání vlastního těla. Pomocí pohybu lze odbourat patrná napětí  a lépe tak dosáhneme vnitřního klidu.

Hněv

Jste typ člověka, který se viditelně naštve, když ho na silnici předjíždí jiné auto? Rozzlobíte se, když vedle vás někdo křičí do telefonu? Pokud ano, pak patříte mezi osoby dominantní a jste vystaveni mnohem většímu riziku rozvoje srdečních nemocí. Občas pociťujeme hněv všichni, protože v životě dochází k věcem, které nás rozčilují, ale nemělo by to být příliš často a kvůli maličkostem. Hněv bývá spouštěčem nejrůznějších fyziologických reakcí. Když se vztekáme, napínají se nám svaly, dýchání se stává mělké a rychlé, srdce bije jako o závod a dochází ke stoupání krevního tlaku. Kromě toho se do krevního oběhu uvolňují stresové chemikálie, jako je např. epinefrin. U jedinců s vysokou mírou popudlivosti je nebezpečí infarktu téměř trojnásobné ve srovnání s těmi, kdo se dokážou  ovládat.

Kouření

Většina lidí se domnívá, že největším zdravotním rizikem kouření je rakovina. Vliv kouření na riziko vzniku srdečních onemocnění je mnohem větší, protože kouření  přispívá asi ke 40% všech úmrtí v důsledku kardiovaskulárního onemocnění. V kombinaci s dalšími rizikovými faktory , jako je vysoký cholesterol nebo hypertenze, se vliv kouření násobí  a je smrtící. Riziko srdečních a dalších zdravotních potíží se zvyšuje s počtem vykouřených cigaret a dobou, po kterou člověk kouří. Lidé žijící ve stresu sahají po cigaretách daleko častěji než ti, kteří žijí poklidnější životem.

Velká úzkost

Silný psychologický stres, který vyplývá z velké úzkosti může způsobit změny srdečního rytmu a vést k náhlému úmrtí.  Údaje svědčí o tom, že muži s vysoce úzkostnými stavy mají až šestkrát vyšší riziko  náhlého úmrtí v důsledku srdečního selhání než muži klidnější povahy.  Úzkost je patří k nevhodným projevům jednoho z našich nejstarších instinktů  - uniknout nebezpečí, které nám hrozí.

Zvládání každodenního stresu

Bohužel , stres ze svého života zcela eliminovat nedokážeme. – je přirozeným vedlejším produktem změny a změna probíhá konstantně.  Od narození až do smrti. Jednou se cítíme lépe, jindy daleko hůře. Můžeme se však naučit stres efektivněji zvládat. Lidé, kteří se  stresem vyrovnávají dobře, dokážou snáze  nastolit a udržet režim zdravého stravování a cvičení. 

Dopřejte si dostatek spánku

Pro zvládání chronického stresu je potřeba sedm až osm hodin pravidelného spánku, přesto nám však právě tento stres nedá spát. Pro lepší spánek se snažte vyhýbat stimulantům (kofeinu po 14. Hodině, cigaretám alkoholu), pokuste se pravidelně cvičit, a to nejlépe ráno nikoliv večer před usnutím. Asi hodinu před ulehnutím si udělejte teplou půlhodinovou koupel, kterou si můžete vylepšit nějakou bylinkou nebo příjemným olejem.