Nástup podzimu

S nadcházejícím podzimem dochází vždy ke zvýšení počtu onemocnění horních dýchacích cest, z nichž nejčastěji se jedná právě o nachlazení. Nachlazení většinou souvisí s výraznými teplotními změnami, které jsou pro podzimní počasí typické. Pro organismus není právě optimální přechod z teplého prostředí domova do studeného vzduchu venku. Na podzim se také zvyšuje počet nemocí jako je astma, chronická bronchitida nebo obstrukční plicní nemoc. Odborníci také zaznamenávají na podzim zvýšený počet depresivních stavů, neuróz, a také zhoršení vředových onemocnění.

Dýchací ústrojí

Součástí dýchacího systému je dutina nosní, vedlejší dutiny nosní, nosohltan, hrtan, průdušnice, průdušky, průdušinky, plíce – plicní váčky, plicní sklípky, pohrudnice a poplicnice. Tyto blány obalují plíce a vystýlají hrudní dutinu a nervové struktury. Mezi základní funkce dýchacího systému patří výměna dýchacích plynů kyslíku a kysličníku uhličitého mezi zevním prostředím a plícemi. Dále o výměnu plynů mezi plícemi, krví a buňkami organismu. Dýchací cesty zahřívají a zvlhčují vdechovaný vzduch, produkují hlen, na kterém ulpívají prachové částice, bakterie a jiné látky.

Nahromadění toxinů

V dýchacích cestách dochází snadno ke vzniku infekčního ložiska, které se za příznivých podmínek mohou aktivovat a způsobit tak nemoc. Plíce přijímají celou řadu toxinů z venkovního prostředí. Ve sliznicích dýchacích cest a také v podslizničním vazivu může dojít k nahromadění chemických látek, toxinů z okolního prostředí nebo imunitně aktivních látek a infekčních ložisek. Všechny tyto děje vedou k oslabení dýchacích cest a chronických potíží.

Chřipka

Lidé mají stále tendenci zaměňovat chřipku s nachlazením, ale jedná se o zcela různá onemocnění. Horečka se vyskytuje u nachlazení pouze vzácně. U chřipky se jedná o zcela typický jev a bývá vysoká až 40 stupňů a může trvat tři až čtyři dny. Bolest hlavy provází nachlazení pouze zřídka, u chřipky je však velmi častá. U chřipky bývají typické silné svalové bolesti a silný kašel.

Rýma a kašel

Kašel bývá vlhký a je zpravidla způsoben infekcí. Jiným druhem je suchý kašel, dráždivý, který vyvolávají dráždivé látky z vnějšího prostředí. Při kašli dochází k zatěžování organismu a může být narušena také kvalit spánku. Rýma doprovází nachlazení a je způsobena viry, kdy dojde k zánětu nosní sliznice, která se překrvuje a natéká. Rýma většinou do jednoho týdne odezní. 

Kapénková nákaza

Chřipka je infekce dýchacího ústrojí, která je způsobena chřipkovými viry, které se šíří dále smrkáním nebo kýcháním. U nás začíná epidemie většinou v půlce prosince a trvá 8 až 10 týdnů. Mezi typické příznaky chřipky patří rychlý a intenzivní nástup onemocnění, horečka přes 39 °C, bolest hlavy a kloubů, celková schvácenost a kašel.

Oblast prevence

V rámci prevence bychom měli dodržovat několik opatření. V prvé řadě je nutné chránit se před nepřízní počasí vhodným oblečením, přijímat vhodnou a teplou stravu a také posilovat imunitní systém. Na vznik onemocnění mají také vliv stresové situace a nadměrná fyzická námaha. V úvahu také musíme brát i mnohé chemické látky, které se vyskytují všude kolem nás. Jestliže nemáme plíce v pořádku, dostáváme se určité psychické nepohody. Podle čínské medicíny je velmi úzká souvislost mezi imunitním systémem a imunitou a ta také doporučuje již v období jara a léta detoxikovat plicní tkáň a celou oblast dýchacích cest, aby byly na podzim v co nejlepším stavu. Posilování imunity je pro naše zdraví nesmírně důležité. Zejména otužování má velký význam celkový zdravotní stav. Imunitu můžeme také posílit dostatečným příjmem vitaminu C a dodržováním pitného režimu. Na podzim můžeme také podporovat imunitu pomocí potravinových doplňků.

Zázvor

V českých zemích se používal sušený zázvor již na počátku 13. století, kdy u nás vznikaly první hrady. Zázvor je považován za jeden z nejdůležitějších rostlinných antibiotik. V čerstvém stavu obsahuje zázvorový oddenek až čtyři sta chemických látek. Tři procenta tvoří silice, které jsou složeny z alkoholu zingiberolu a alfa – plus beta – zingiberenu, který dává tomuto koření typickou vůni. V silici je také přítomna pryskyřičná složka, která má silný antivirový účinek. Čerstvý oddenek je velmi silný a můžeme v něm nalézt prospěšné tuky, bílkoviny, sacharidy a také všechny vitaminy skupiny B., vitamin E, E, vápník, železo, hořčík, mangan, fosfor, sodík, křemík nebo zinek. Ze zázvoru můžeme také připravit obklady spolu se zelím a moukou a připravenou směs dáváme na krk. Tento zábal se osvědčil zejména při bolestech v krku a záchvatovitém kašli.

Úprava zázvoru

Existuje celá řada úprav, jak můžeme zázvor připravit. Můžeme např. nakrájet zázvorový křen na menší kousky, umýt a, nastrouhat a přelít ho vroucí vodou. Nechám eho vyluhovat a za patnáct minut je připraven k pití. Dále se doporučuje např. macerace zastudena po dobu tří až šesti hodin, podle toho, jak silný výtažek chceme získat.

Poruchy dýchání

Jednou z příčin poruch dýchacích svalů může být dysfunkce dýchacích svalů.  Poruchy dýchání může nepříznivě ovlivnit snížení síly nádechových a výdechových svalů a také jejich únava. Slabost dýchacích svalů se může vyskytnout u nemocných, kteří trpí svalovou atrofií, myopatií, u astmatu nebo chronické plicní nemoci. V případě nedostatečné síly dýchacích svalů se provádí komplexní rehabilitační léčba pod dohledem odborníka.

Máte sennou rýmu?

Za příčinou senné rýmy se ukrývá alergie, a to nejčastěji na pyly z travin. Zasaženy bývají právě ty části těla, které přicházejí s alergizujícím prachem nejvíce do kontaktu  - oči, nos, nosní dutiny a také horní cesty dýchací. Onemocnění se projevuje zejména jejich podrážděním a vodnatým výtokem z nosu. Stejné příznaky mohou být také vyvolány vdechnutím jiných alergenů, jako jsou nap. Spory plísní, úlomky srsti nebo výkaly domácích roztočů. Příznaky mají zpravidla sezónní charakter a jejich trvání se odvíjí podle toho, kdy se v ovzduší vyskytují prachové částice obsahující alergeny, na které je nemocný trpí přecitlivělostí. Od poloviny léta do podzimu se v ovzduší vyskytují zejména výtrusy plísní a hub, které mohou být příčinou zdravotních potíží také v pozdním podzimu. Ve sliznici nosu a nosních dutin dochází při alergické reakci k rozšíření krevních cév a hlenových žlázek a dochází k nadprodukci hlenu. Dochází také k otoku sliznic a celkové nevolnosti.

Deprese

V posledních letech přibývá čím dál tím více jedinců, kteří trpí depresemi. Odborníci tvrdí, že se jedná o duševní stav, který je charakterizován nadměrným smutkem a vyznačuje se skleslou náladou, ztrátou zájmů, poruchami spánku, sníženou energií nebo poruchami chuti k jídlu. Současný životní styl, konkurence, egoismus, absence citu a solidarity, obavy ze samoty tlačí jedince do svého nitra. K tomu můžeme navíc přičíst psychickou nezralost, ztrátu komunikace a neschopnost radovat se a užívat si krás života a to vše narušuje naše emoce a city.

Proč v listopadu?

Podle statistik nastupuje nejvíce projevů a rozvíjení depresí právě na podzim a v listopadu. Příčinou je několik souběžných faktorů (úbytek denního světla, snížení venkovní teploty, nahromadění sociálních a společenských úkolů, které nás ke konci roku čekají).

Jak se můžeme bránit?

Depresím se můžeme bránit různými prostředky, např. úpravou stravy, pobytem a dostatkem pohybu na čerstvém vzduchu, zlepšením stravovacích návyků (doplnění vitaminů a minerálů). Nápomocné nám mohou být také bylinky buď jako prevence nebo součást léčby. Nemoci mohou propuknout pouze tehdy, je-li náš imunitní systém oslaben. Poté začnou bakterie a viry v našem těle přebírat nadvládu a jedinec onemocní. Imunitní systém může být oslaben podchlazením, stresem, nedostatkem spánku, vyčerpáním nebo operačním zákrokem. Podstatné je vést takový způsob života, abychom riziko onemocnění alespoň zredukovali. Podstatnou roli hraje také vnitřní vyrovnanost.