Alzheimerova choroba
Přesnou příčinu vzniku Alzheimerovy choroby neznáme, ale v odborných kruzích převládá názor, že se na tom podílejí minimálně dva odlišné procesy. Nebezpečný protein, který se nazývá beta – amyloid se ukrývá ve všech lidských mozcích. U většiny lidí se mozek zbavuje těchto částí podobně, jako je tomu, když utíráme prach. Takovéto pravidelné čištění mozku od prachu probíhá nejvíce, když spíme. U některých jedinců však dochází k hromadění těchto částic a ty se postupně slepují dohromady do tzv. plaků, což bývá právě zdrojem potíží. Při dalším nebezpečném procesu dochází k poškození buněk zevnitř, přičemž zcela normální protein tau se obrací proti mozku a společně s dalšími proteiny tvoří v buňce klubkovitá vlákna, která postupně zaškrcují neuron. Doposud se přesně neví, jakým způsobem tyto dva procesy fungují a jak se podílí na vzniku Alzheimerovy choroby. Podle současné teorie je důsledkem Alzheimerovy choroby počínající ztráta paměti, především deklarativní (číslice, písmena, jména), později nemocný nepoznává své blízké příbuzné, avšak může být fyzicky v poměrně dobré kondici.
Příznaky Alzheimerovy choroby
Alzheimerova choroba má několik příznaků a lidé si většinou všimnou symptomů až když mozek začne degenerovat a objeví se ztráta paměti. V počátečních stádiích mají lidé tendenci svádět vše na stoupající věk. Později však tyto příznaky překročí míru toho, co bychom ještě mohli pokládat za normální. V raném stádiu nemoci mohou postižení často opakovat stále tu samou historku, být zmateni, zapomínat na domluvené termíny apod. V dalším stadiu nemoci dochází ke zhoršení komunikace, lidé nepoznávají své blízké popř. známé předměty. Jakmile dochází ke ztrátě paměti, postižený není schopen myslet na budoucnost, není schopen být soběstačný a dochází k celkové proměně osobnosti.
Stádia nemoci
Alzheimerova choroba začíná dlouho předtím než začnou být zjevné jakékoli symptomy se změnou chemických látek v mozku. V prvním stádiu bez jakýchkoli kognitivních příznaků ještě nelze diagnostikovat, zda někdo trpí Alzheimerovou chorobou, i když je u něj riziko nemoci poměrně vysoké. I v nejranější fázi nemoci si však velká část lidí uvědomuje subjektivní zhoršení paměti. Toto stadium může trvat několik let.
Mírná kognitivní porucha
Změny, ke kterým dochází v tomto období, ještě nejsou natolik vážné, aby vadily v samostatnosti. Stupeň a rychlost zhoršení v tomto stadiu bývá individuální a nelze přesně určit, jak rychle se vyvine demence Alzheimerovy choroby.
Demence způsobená Alzheimerovou chorobou
Ve třetím stadiu má postižený již problém poskládat vhodná slova, zapomíná a není schopen vůbec absorbovat nové informace, klade předměty na jiná a nelogická místa.
Dále dochází k výrazným poruchám spánku a je větší riziko bloudění a celková dezorientace. V nejhorší fázi lidé s Alzheimerovou chorobou ztrácí schopnost mluvit a kontrolovat své pohyby.
Varovné signály
Určitě je velmi podstatné zrealizovat a dbát na preventivní opatření, která nám mohou usnadnit včasnou návštěvu lékaře. Je zcela běžné, že zapomeneme nové informace, zejména pokud jsme si je skutečně dobře nezapamatovali, protože náš ruší např. mobil nebo plný seznam povinností. Pokud však nejme schopni udržet nit hovoru, není to zcela v pořádku. Mezi další varovné signály patří např.: zapomínání důležitých termínů, potíže s vyvoláním informací v mysli, potíže při plánování nebo řešení situací, nezvládání domácích prací, ztrácení předmětů apod.
Běžné zapomínání
Neustálý stres, kterému podléháme, dokáže zakalit naše myšlení a rozptýlit naši pozornost. Také dlouhodobý nekvalitní spánek blokuje schopnost mozku organizovat si paměť ve správných „šuplících“. Jestliže je stres pouze dočasný, poté se funkce paměti a myšlení opět vrátí do normálu. Jestliže se jedná o stres chronický, může se zdravotní stav zhoršit a vést k různým potížím. Zapomínání ze stresu není totéž jako Alzheimerova choroba.
Možná rizika
Možná rizika, která mohou vést k propuknutí Alzheimerovy choroby jsou ukryta přímo v nás. Jedná se např. o věk, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, kvalita spánku, kouření, údery do hlavy opakované infekce, nedostatek vitaminů skupiny B apod. Také naše zlozvyky, životní styl hrají podstatnou roli.
Vážné nebo opakované údery
Vážné či opakované poranění hlavy způsobuje, že se nám v mozku vytváří beta – amyloidové plaky a neurofibrilární klubka, což do jisté míry vysvětluje, z jakého důvodu se u tolika hráčů amerického fotbalu a boxerů objevují symptomy demence. Poruchy mozku a nervové soustavy se u hráčů amerického fotbalu vyskytují třikrát častěji než u normální populace a u těchto hráčů je čtyřikrát vyšší šance, že se u nich projeví Alzheimerova choroba.
Zdravotní stav
Čím je naše tělo zdravější, tím je také zdravější náš mozek. Měli bychom znát hodnoty svého krevního tlaku a hladinu cholesterolu a také bychom si měli hlídat svou tělesnou hmotnost. Důležitá je také mentální stimulace mozku, která může pozdržet vypuknutí Alzheimerovy choroby až o deset let. Patří zde např. návštěva různých kurzů a učení nebo hry na hudební nástroj, čtení, hraní karet, luštění křížovek apod.