Závislost
U závislostí hraje důležitou roli také psychický návyk, který vůbec nemusí mít souvislost s užíváním chemikálií – například závislost na hracích automatech, kartách, apod. Ve skutečnosti jsou psychické a fyziologické závislosti tak propojené, že není možné je od sebe oddělovat. Aby se chování stalo návykem, musí mít možnost produkovat pozitivní změny nálady a vůbec není podstatné, o jak důležité změny se jedná. V současné době existuje široká škála chemikálií nebo typů chování, na které lze získat návyk. Podstatnou roli hraje také dostupnost těchto produktů. Například je daleko více lidí zvyklých se přejídat než lidí závislých na hracích automatech. Chemikálie vytvářejí silnější závislost nejen proto, že způsobují změny nálady, ale také proto, že mění buňky tím způsobem, že tělo tyto chemikálie nadále požaduje ke svému normálnímu fungování. V častých případech lidé přecházejí z jedné závislosti na druhou.
Proces závislosti
Závislost představuje celý proces, který nepřichází ze dne na den, ale vyvíjí se po určitý čas. Závislost lze rozdělit do pěti stádií: bezproblémové období, proces experimentování, časté užívání, škodlivé užívání, chronické užívání. Jen s obtížemi se určuje délka nebo míra těchto jednotlivých stádií, protože to souvisí s množstvím a frekvencí užívání látek a chování jedince. Lidé užívají drogy, alkohol, marihuanu, léky a jiné látky z mnoha důvod. Někteří mají dojem, že pouze díky těmto látkám mohou zlepšit a rozšířit své duchovní zážitky a povznesou je na nad normální lidské možnosti. Jiní se v nich snaží nalézt zlepšení tvůrčích schopností a nápadů, především uměleckých ambicí. Důvodů, proč lidé užívají drogy je celá řada.
Abstinenční syndrom
Ještě předtím než jsou cizorodé látky vyloučeny játry, dochází ke spojení s receptory po celém těle a vystrnadí chemikálie, které jsou normálně přítomny. V důsledku toho dochází ke zhoršení schopnosti těla produkovat tyto zcela běžné chemikálie. Pokud je látka z nějakého důvodu vysazena, nemá tělo okamžitou náhradu za původní originální chemikálie, protože jeho čas pro spouštění výroby těchto chemikálií se pohybuje mezi 24 -72 hodinami. Výsledkem tohoto procesu je právě abstinenční syndrom. Například jedinec závislý na kosinuse setkává s křečemi, lidé závislí na barbiturátech mají zimnici. Mezi nejzávažnější formu abstinenčního syndromu patří delirium tremens.
Rizikové faktory vedoucí k zneužívání látek
Okolností, které vedou ke zneužívání návykových látek je velice mnoho. Mezi nejčastější faktory patří např.: stres, rodinné predispozice, mentální choroby a poruchy, příliš nízké nebo naopak příliš vysoké socioekonomické postavení.
Tabák
Tabák je užíván v různých formách: cigarety, doutníky, dýmky apod. S ohledem na zdraví a
úmrtnost patří nikotin k nejzávažnějším druhům návykových látek. Veškeré formy tabáku jsou návykové a na naše zdraví působí škodlivě.
Působení účinku tabáku
Tabák zvyšuje produkci adrenalinu a stimuluje srdeční a respirační činnost, stahuje krevní cévy a zvyšuje krevní tlak. Nikotin napomáhá ke zmenšení kontrakce žaludku signalizující hlad. Kouření patří mezi nejrozšířenější formu užívání nikotinu. Spolu s dávkou nikotinu získává kuřák dalších 4700 dalších chemických sloučenin a více než 40 těchto chemikálií se podílí na vzniku rakoviny.
Zdravotní rizika kouření
Mezi nejzávažnější riziko kouření patří rakovina plic, která se může projevit v průběhu deseti až třiceti let kouření. Riziko rakoviny se zvyšuje s počtem vykouřených cigaret, věkem a hloubkou vdechovaného kouře. Jestliže je poškození plic relativně brzy rozpoznáno, znamená to, že je rakovina ještě lokalizována. V případě, že je již rozšířena na jiné orgány je pravděpodobnost vyléčení výrazně snížena. Rakovin hrtanu je daleko vzácnější onemocnění než rakovina plic.
Srdeční a oběhová selhání
Kouření přispívá ke vzniku srdečně cévních onemocnění, zejména k urychlení aterosklerózy neboli kornatění tepen a snižování hladiny HDL. Deficit kyslíku, který je spojen s kouřením může snížit množství kyslíku, které zásobuje srdce a může také oslabit tkáně. Ke vzniku mrtvice dochází, když malé cévky v mozku prasknou nebo jsou ucpány krevními chuchvalci, čímž je zamezen přívod kyslíku a výživy do mozku. Při kouření dojde ke zvýšení krevního tlaku a krev daleko více tlačí na stěny cév a navíc dojde ke vzniku krevních chuchvalců, které ucpou cévy.
Chronická onemocnění dýchacích cest
Mezi nejčastější chronická onemocnění dýchacích cest, která vznikají kouřením patří především bronchitida. Plíce kuřáků jsou chronicky zatíženy, protože jsou neustále zatěžovány plyny a cizorodými látkami. Řasy a buňky produkující hlen pracují bez přestání. Plicní tkáň kuřáků obsahuje více bílých krvinek než jiné tkáně. Tyto bílé krvinky pomáhají odstraňovat cizí částice a mrtvé buňky z plic, avšak současně automaticky poškozují také plicní tkáň a způsobují její menší elasticitu a pružnost.
Kouření a ženy
Kouření je škodlivé zejména pro těhotné ženy. Děti narozené kuřačkám mají nižší porodní hmotnost než děti nekuřaček. Ženy, které kouří jsou také více ohroženy osteoporózou neboli řídnutím kostní tkáně. Ti, kteří nedobrovolně vdechují kouř v blízkosti kuřáka jsou daleko více náchylnější k rakovině plic než nekouřící ženy nekuřáků.
Příznaky závislosti
Závislost na nikotinu je jako každá jiná závislost a zpravidla souvisí s následujícími příznaky:
- Závislá osoba se opakovaně pokouší s kouřením přestat.
- Pokusy jsou provázeny abstinenčními příznaky.
- Osoba závislá na nikotinu kouří i přes zdravotní potíže.
- Počet vykouřených cigaret se postupně zvyšuje.
Káva
Káva a výrobky obsahující kofein se zdají neškodné, avšak jejich konzumenti by se měli pečlivě zamyslet nad jejich výběrem. Kofein je droga, která pochází látky nazývající se xantin. Čaj a čokoláda obsahuje dvě příbuzné látky, a to theophilin a theobramin. Xanthin pomáhá stimulovat centrální nervovou soustavu, zlepšuje pozornost a odstraňuje pocit únavy. Jiné stimulující účinky mají souvislost se zvětšením kontrakce srdečního svalu, vyšší spotřebou kyslíku, rychlejším metabolismem a vylučováním moči. Tyto účinky byly vypozorovány v rozmezí 15 až 45 minut po požití výrobku. Mezi vedlejší účinky patří nespavost nebo žaludeční nevolnost.
Kofeinismus
Jakmile začne mizet účinek kofeinu, můžeme pociťovat fyzickou i psychickou depresi, pocit slabosti nebo únavy. Tomu se zpravidla snažíme zabránit opět dalším šálkem kávy a tak dochází ke vzniku závislosti. Společně s kofeinismem se dostaví chronická podrážděnost, nervozita nebo úzkostné vztahy. Dlouhodobé nadužívání kofeinu může způsobit řadu zdravotních komplikací. Káva způsobuje podráždění žaludku a postupně může dojít ke vzniku žaludečních vředů.
Kofein jako stimulant
Vypití jednoho nebo dvou šálků kávy v průběhu hodiny před dlouhotrvajícím cvičením vyvolává glykogenový efekt, který podporuje využití tuku a tím může zvýšit výkon ve vytrvalostních činnostech. Pozor na skutečnost, že káva vyvolává dehydrataci organismu a u některých jedinců abnormality v srdeční funkci, což se podílí na snížení výkonnosti.
Alkohol
Alkohol patří mezi nejrozšířenější rekreační drogu a lidé si mnohdy dlouhodobě nechtějí vůbec připustit, že jsou na něm závislí. Alkohol užívají nejčastěji lidé, u kterých se v minulosti v rodině alkohol vyskytoval jako problém a lidé, kteří stresové situace řeší za pomoci alkoholu. Pití alkoholu způsobuje celou řadu fyziologických i psychických změn. Rychlost vstřebávání alkoholu je ovlivněna množstvím jídla v žaludku a koncentrací nápoje. Alkoholický nápoj, který je zředěný jinou tekutinou, bude vstřebáván daleko pomaleji než čistý alkoholický nápoj. Šumivé alkoholické nápoje jsou rychleji vstřebávány než ty, které neobsahují uhličité přísady.
Alkohol a změna chování
Ovlivnění chování působením alkoholu může být u různých jedinců zcela odlišný. Alkohol může plaché jedince ovlivnit tak, že budou průbojnější. Nebo může deprese prohloubit v ještě větší depresi. U jedinců, kteří velmi neradi sdílejí své emoce, může alkohol stimulovat větší agresivitu a projevy násilí. Se zvyšující se koncentrací alkoholu v krvi se také zvyšují účinky na fyziologické a psychické funkce. Po určité době dochází k adaptaci nervového systému a k vyvolání stejných účinků je zapotřebí požití většího množství alkoholu. Někteří lidé se mohou naučit přizpůsobovat své chování tak, že se zdají být střízliví, i když je koncentrace alkoholu v jejich krvi poměrně dost vysoká.
Den po flámu
Druhý den ráno po proflámované noci dochází u řady lidí ke kocovině. Za příčinou kocoviny se mnohdy skrývá dehydratace organismu. Konzumace méně než jednoho pohárku za hodinu, jídlo před pitím alkoholu a během něj a současný příjem dalších nealkoholických nápojů může snížit koncentraci alkoholu v krvi a zabránit později nepříjemným pocitům. Tzv. „okno“ zpravidla souvisí s vysokým stupněm intoxikace a chronickým alkoholismem. Takový člověk při konzumaci alkoholu vypadá zcela normálně a následující den si vůbec nepamatuje, co se předchozí den dělo. „Okno“ je považováno za jeden z prvních signálů potíží s alkoholem.
Onemocnění jater
Nejčastější onemocnění, které souvisí s nadužíváním alkoholu je cirhóza jater. V důsledku nadměrného pití se začnou játra plnit tukem a jestliže tuk není včas transportován pryč z jater, dochází k poruše jater. Pokračování v pití alkoholu vede postupně k dalšímu poškození jater, kdy vznikají na poškozené ploše jizvy. V tomto stadiu ještě lze obnovit funkce buněk, jestliže jedinec přestane s pitím alkoholu a začne se léčit a starat se o sebe. V opačném případě dochází k cirhóze jater, kdy dochází k odumírání jaterních buněk a poškození je trvalého charakteru.
Reakce nervového a kardiovaskulárního systému
Náš nervový systém je velice citlivý na alkohol. Mozek bývá alkoholem poškozen především na levé straně, která je zodpovědná za schopnost psaní a také mluveného slova, za logické a matematické dovednosti. Stupeň seschnutí mozku je přímo úměrný množství konzumovaného alkoholu. Alkohol působí na kardiovaskulární systém několika způsoby. Poslední výzkumy naznačují, že účinky alkoholu na srdce nejsou pouze negativní. To se však týká pouze velmi střídmého pití. Jedinci, kteří jsou zvyklí flámovat a vypijí poměrně velké množství alkoholu v průběhu krátké doby, jsou vystaveni riziku srdeční arytmie a problémům s vysokým krevním tlakem.
Alkoholismus
Jakým způsobem a proč vzniká závislost na alkoholu je zatím záhadou. Je prokázáno, že lidé, kteří nadměrně konzumují alkohol a pravidelně, získají k němu velmi rychle toleranci. Podle odborníků se na vzniku alkoholismu podílí významně vliv dědičnosti, životního stylu a emoční lability. Daleko větší tendenci ke vzniku alkoholismu mají členové rodin, kde se alkoholici již vyskytli. U dítěte, jehož matka v období těhotenství pila více než šest sklenek alkoholu denně je velké riziko poškození plodu. Alkohol se může také dostat do krve mateřským mlékem při kojení.
Nadměrná chuť k jídlu
Obezita a nadměrné přejídání jde často ruku v ruce spolu. V případě neodolatelné chuti k jídlu bývají příčinou velmi často kombinace emočních problémů, pohodlnosti a nastaveného životního stylu. Následky nestřídmého a častého přejídání vedou k celé řadě zdravotních problémů a nezřídka končí vážnou hospitalizací postiženého jedince.
Gamblerství
Patologické hráčství neboli gamblerství patří mezi kompulsivní poruchy, což představuje podlehnutí okamžitému nápadu. V podobné kategorii se také vyskytuje kleptomanie, což bývá doména zejména žen. U gamblerství převažují naopak více muži. Patologičtí hráči, kteří zcela propadnou své vášni, mívají syndromy drogové závislosti a dochází u nich ke změně jejich vědomí. Když se hráč dostane do stavu proudění nevnímá nic jiného, pouze svoji hru. Vydrží stát u hracího automatu 48 hodin bez jídla. Hráčství je nejprve velmi nenápadné, ale potom se přidají dluhy a rodina se často dostává do dluhové pasti.
Workoholismus
Workoholismus neboli závislost na práci e týká jedinců, kteří nedokážou odpočívat a jsou odevzdaní pouze své práci. Je rozdíl pokud člověk pracuje s velkým nasazením nebo je na své práci zcela závislý. Workoholismus je považován za psychicky škodlivý, protože nerespektuje rovnováhu mezi prací a relaxací. Těžcí workoholici jsou sice zcela oddáni své práci, ale neprožívají žádné uspokojení z dobře vykonané práce. Podobně jako je tomu u jiných závislostí, může i tento typ závislosti stát za rozpadem rodiny.
Závislost na lécích
Dříve než začneme užívat nějaký lék, měli bychom znát jeho hlavní účinky, vedlejší účinky nebo nepříznivé účinky daného léku. Dále je nezbytné vědět jakým způsobem působí užívaný lék společně s ostatními léky. Správné dávkování léku nám může doporučit pouze lékař, a proto jakékoli svévolné zacházení s léky může být pro organismus nebezpečné.