Vitaminy a antioxidanty

Vitaminy patří mezi složité organické látky, které ovlivňují chod organismu. Živočišný organismus si je sám nedokáže vytvořit, a proto je nutné je denně přijímat v potravě. Vitaminy jsou vytvářeny rostlinami  a jsou v nich obsaženy buď v účinné formě jako vitaminy nebo v neúčinné formě jako provitaminy, které si následně tělo mění samo v účinné látky.

Je známo 14 vitaminů , které jsou rozpustné  buď ve vodě nebo v tuku. Denní příjem vitaminů rozpustných v tucích není nutný, protože mohou být obsaženy  v zásobním tuku. Jedná se o vitaminy A, D, E, K.

Nadbytečné množství vitaminů

Přebytečné množství vitaminů, které jsou rozpustné ve vodě jsou vylučovány močí nebo potem. Pravděpodobnost vzniku onemocnění z nedostatku vitaminů je u normální populace malá. S ohledem na skutečnost, že tělo má určitou zásobu vitaminů, které jsou rozpustné v tucích, jejich nadměrný přísun může vést k hypervitaminóze, které mají souvislost s jaterními a ledvinovými potížemi. Předávkování vitaminy, které jsou rozpustné vodě může vést ke zdravotním problémům pouze v případě opravdu velkých dávek.

Funkce vitaminů

Vitaminy mají různé funkce a mnoho z nich reguluje metabolické pochody v těle, které souvisí s uvolňováním energie z karbohydrátů tuků a bílkovin. Z obecného hlediska slouží jako koenzymy pomáhající enzymům uskutečnit některé funkce. Ve vyvážené stravě najdeme velké množství vitaminů a pouze v některých případech a omezeném časovém intervalu bychom je měli dodávat uměle.

Antioxidanty

Antioxidanty jsou živiny, které přispívají k prevenci předčasného strnutí, určitých typů rakoviny, srdečního onemocnění a některých dalších onemocnění. Antoxidanty chrání životně důležité buněčné složky před poškozením. V průběhu metabolismu kyslík přeměňuje karbohydráz a tuky na energii. V tomto procesu se malé množství kyslíku uvolní jako volné radikály. Volné radikály útočí a poškozují bílkoviny a tuky. Tato poškození hrají důležitou roli v rozvoji některých chorob jako jsou srdeční onemocnění, rakovina apod. Vitaminy C, E, betakarotén a minerál selenium slouží jako antioxidanty chránící kyslík před sloučením s jinými substancemi. Antioxidanty pomáhají stabilizovat volné radikály tak, že jejich reakce nepřispěje k rozvoji chronických onemocnění.

Vápník

Vápník se řadí mezi nejhojnější minerál v organismu a hraje rozhodující úlohu v mnoha tělesných funkcích. Jestliže je jeho zásoba příliš malá, tělo si ho odebírá z kostí. Nedostatečná zásoba vápníku v těle je hlavní příčinou prořídnutí kostí – vznik osteoporózy. Jedná se o stav, kdy hustot kostí je tak malá, že kostra nemá schopnost vyhovět požadavkům, které jsou na ni kladeny v běžném životě. Ženy obecně trpí častěji osteoporózou než muži, protože mají menší hustotu kostí a také po menopauze, kdy hustotu kostí snižuje nedostatek hormonu estrogenu.

Za příčinou odvápnění kostí stojí také snížení tělesné zátěže, a to není spojeno pouze s vyšším věkem, ale osteoporóza se může týkat také lidí v mladším věku. Přiměřené zatěžování má pro kosti příznivý vliv, protože stimuluje kostní buňky, které jsou zodpovědné za tvorbu kostní tkáně, aby kostní tkáň mohla zvápenatět, musí ji být dostatečné množství. Je prokázáno, že pro růst kosti je velmi kritický věk 11- 24 let. Nejvyšší hustotu kosti je dosaženo ve věku 30-35 let. Množství kostní tkáně v tomto věku ovlivňuje křehkost kostí v budoucnu. Z těchto důvodů je důležité zajistit každodenní přísun vápníku z potravy, pravidelně cvičit, nekouřit, omezit příjem bílkovin, alkoholu, kofeinu a fosfátu, které urychlují vyměšování vápníku. Jíst potravu obsahující vitamin A, D, protože ty podporují vstřebávání vápníku.

Železo

Malý přísun železa ve stravě bývá častým problémem zejména u žen. Díky menstruaci potřebuje žena více železa než muž. Nedostatek železa se může projit v podobě chronické únavy a apatie. Do jídelníčku je potřeba zařadit drůbež, ryba, zrní, syrovou zeleninu, luštěniny.

Sodík

Naše tělo potřebuje sodík k přežití. Většina populace ho však denně přijímá v daleko větším množství, než je nutné. Zpravidla se konzumuje sodík v kuchyňské soli nebo některých kuchyňských pochutinách, jako je kečup, cibule, sójová omáčka, hořčice, prášek do pečiva apod. Nadměrná konzumace sodíku se podílí na vzniku hypertenze a zadržování vody v organismu.

Voda

Voda je velmi důležitou součástí výživy, protože zprostředkovává funkce ostatních jejích složek. Napomáhá odstranit z těla přebytky a podílí se na látkové přeměně tuků. V průměru představuje voda zhruba dvě třetiny celkové hmotnosti. Svalová tkáň obsahuje méně vody než tuková tkáň. Bez jídla vydržíme několik týdnů, bez vody pouze několik málo dní.

Tělo snižuje množství vody dýcháním, pocením a vylučováním. Vodu bychom proto měli neustále doplňovat. Bez jídla vydržíme několik týdnů, ale bez vody pouze několik dní. Minimální příjem tekutin u zdravého a dospělého člověka je asi 2,5 litru denně. Větší množství tekutin potřebují lidé s nadváhou nebo sportovci.

Denní spotřeba vody

Vyšší příjem tekutin je potřebný při fyzických výkonech (především po skončení fyzické aktivity), v případě, že žena kojí (dostatek tekutin je předpoklad kojení), při redukci hmotnosti a v případě většího pocení.