Metabolismus látek a energií
Metabolismus probíhá ve dvou dějích. Jedná se o anabolismus, kdy dochází k přeměně jednoduchých látek na látky složité, tvorby nových látek, které organismus dokáže využít. Při anabolismu stoupá spotřeba energie. Při katabolismu dochází k štěpení složitých látek na jednoduché látky a k odbourávání a vylučování látek. Tento děj je také doprovázen uvolňováním energie.
Metabolismus cukrů
Cukry neboli sacharidy slouží jako hlavní a rychlý zdroj energie. Vstřebávají se v tenkém střevě, rozštěpené na monosacharidy glukózu, fruktózu a galaktózu. Monosacharidy pak putují vrátnicovou žilou do jater. Zde se využívají na tvorbu zásobního cukru – glykogenu. Zásobní glykogen se v játrech využívá jako zdroj energie pro činnost tkání a glykogen ve svalech pro činnost kosterní svaloviny. Metabolismus cukrů je ovlivněn hormony inzulinem a adrenalinem.
Metabolismus tuků
Tuky se v organismu skladují ve formě zásobního tuku v podkožním vazivu a v okolí dutiny břišní. Zásobní tuk je také významným zdrojem energie a slouží jako tepelná a mechanická izolace organismu ledvin nebo oka. K štěpení tuku dochází ve střevech pomocí pankreatické lipázy na glycerol a mastné kyseliny a glycerol je poté využit na tvorbu glykogenu. Metabolismus tuků je ovlivněn hormony: tyroxinem, adrenalinem a růstovým hormonem.
Metabolismus bílkovin
Bílkoviny neboli proteiny jsou součástí buněk, štěpí se v tenkém střevě na aminokyseliny, které se vstřebávají do krve. Aminokyseliny jsou potřebné pro slučování bílkovinných enzymů, hormonů, jako zdroj energie a pro přestavbu na cukry a tuky. Nedostatek bílkovin, například při hladovění, způsobuje v organismu negativní dusíkovou bilanci, což je stav při kterém převažuje výdej bílkovin nad jejich příjmem. Dusíková bilance představuje rovnováhu v příjmu a výdeji bílkovin. Tvorba bílkovin je podporována růstovým hormonem, inzulinem a pohlavními hormony. Glukokortikoidy naopak snižují tvorbu bílkovin.
Metabolismus vody a minerálních látek
Tento typ metabolismu je základní a bez něj nelze cukry, tuky ani bílkoviny metabolizovat. Voda patří mezi důležitou složku vnitřního prostředí a její množství se postupně s přibývajícím věkem mění. Organismus obsahuje zhruba 70% vody a 5% anorganických látek.
Nejvíce vody je ve svalech, kůži a krevní plazmě. Voda hraje důležitou roli při termoregulaci a její vylučování se odvíjí od rovnováhy kyselých a zásaditých látek. Při poruše rovnováhy vnitřního prostředí na stranu zásaditou, dochází v organismu k zadržování vody a vznikají otoky. Metabolismus vody podléhá nervovému a hormonálnímu řízení. Metabolismus vody ovlivňuje antidiuretický hormon, hormony kůry nadledvinek a hormony štítné žlázy.
Složení stravy
Správná strava by měla obsahovat veškeré základní živiny, které vedou k normálnímu růstu, obnově a udržování tkání. Tyto živiny by měly být získávány z pestré škály potravin. Výživa by neměla být stereotypní, protože se významně podílí na ovlivnění našeho zdraví a životní pohody. Je škodlivé přijímat příliš málo nebo naopak příliš mnoho potravy. Mezi doporučené složení potravy patří:
- bílkoviny -15-20%
- tuky 25-30%
- cukry 50-60%
- voda -2 litry denně
Doplňky výživy
Vitaminy, které jsou rozpustné ve vodě nemohou být uchovány tak dlouho jako vitaminy, které jsou rozpustné v tuku. Tělo rychle vyměšuje jejich přebytky, ale minimální množství může být uchováno týdny nebo měsíce v některých orgánech nebo tkáních těla. Vitaminy, které jsou rozpustné v tucích, jsou naopak uloženy v tukové tkáni. Vitaminy a minerály, které bychom měli přijímat navíc, může doporučit lékař. Pro zdravé jedince s vyváženou stravou není umělé dodávání vitaminů nutné.
Výživa sportovců
Pro fyzickou činnost jsou důležité především dvě hlavní pohonné látky – glukóza a tuk. Jestliže je glukózy málo, např. při nízkokarbohydrátové dietě, využívá tělo jako zdroj energie aminokyseliny z bílkovin. Zdrojem glukózy jsou jídla bohatá na karbohydráty, jako je např. chleba, vlákniny, obilí těstoviny, luštěniny, ovoce nebo zelenina. Glukóza je uložena formou glykogenu ve svalech a játrech. Mastné kyseliny vznikají v důsledku štěpení tuků a na rozdíl od glukózy může být téměř neomezené množství mastných kyselin, uložených formou tělesného tuku, využíváno v průběhu cvičení. V průběhu odpočinku přispívá tuk asi dvěma třetinami energie k udržení životně důležitých funkcí v těle. Během cvičení tělo využívá oba zdroje energie, glukózu i tuk.
Spotřeba glukózy
Spotřeba většího množství glukózy ve formě medu, cukrovinek nebo čistého cukru krátce před fyzickou činností může ovlivnit výkonnost. Trávením karbohydrátů se dostane nadměrné množství glukózy do krve. Tato zvýšená hladina krevní glukózy stimuluje uvolnění hormonu inzulinu. Inzulin zprostředkovává buňkám využít tuto glukózu, takže hladina krevní glukózy se rychle vrací k normě. Někteří lidé jsou zcitlivělí na zvýšené množství karbohydrátů a mají potíže se zvýšenou hladinou inzulinu.
